Cena Milady Paulové: nominované

V roce 2018 bude Cena Milady Paulové udělena v oblasti věd o vzdělávání a výchově.

Pedagogické profese ve veřejné sféře byly historicky jednou z prvních oblastí, ve které bylo ženám umožněno působit. Na 10 000 zaměstnaných žen v roce 1880 připadlo jen 33 učitelek nebo vychovatelek veřejných ústavů. Dnes na pedagogických fakultách studuje 80 % žen. Zastoupení žen mezi docenty je 46 %, mezi profesory 26 %. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy proto chce ocenit celoživotní přínos badatelek této vědecké disciplíně, zviditelnit ty, jejichž vědecká práce je pro rozvoj oboru dlouhodobě nejzásadnější, a inspirovat mladší vědkyně v další práci.

Nominovány byly a kritéria pro udělení Ceny pro rok 2018 splnily (v abecedním pořadí):

 

prof. PhDr. Věra Höppnerová, DrSc.

  • Pracoviště: Vysoká škola ekonomická, Pedagodická fakulta Západočeské univerzity v Plzni
  • Věra Höppnerová se zabývá výzkumem obecného a hospodářského německého jazyka z hlediska morfologie, syntaxe, frazeologie a slovotvorby. Zaměřuje se zejména na jevy, které se liší od češtiny a které jsou proto soustavným zdrojem chyb vzniklých rušivým působením mateřštiny. Teoretická zjištění, která se týkají těchto asymetrií, pak Věra Höppnerová začleňuje do učebních materiálů, jež zpracovává, a přispívá tím ke zkvalitnění výuky na úrovni gymnázií, odborných, vysokých a jazykových škol.

prof. PhDr. Milada Rabušicová, Ph.D.

  • Pracoviště: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
  • Milada Rabušicová je profesorkou andragogiky. Specializuje se na oblast vzdělávací politiky, srovnávací pedagogiky a celoživotního učení. Ve své výzkumné práci se nevyhýbá průkopnickým tématům, jako je například funkční gramotnost dospělých, mezigenerační učení, učení seniorů či netradiční studenti v terciárním vzdělávání. Má zásadní podíl na dlouhodobém vědecko-výzkumném rozvoji svého pracoviště. Jako expertka dlouhodobě spolupracuje s OECD.

prof. PhDr.Vladimíra Spilková,CSc.

  • Pracoviště: Fakulta filozofická Univerzity Pardubice
  • Vědeckovýzkumná činnost Vladimíry Spilkové je zaměřena jednak na rozvoj oboru primární pedagogika jednak na oblast pedeutologie, tj. vzdělávání vyučujících. V první oblasti zkoumá procesy kultivace osobnosti dětí ve věku od třech do jedenácti let s ohledem na zvláštnosti tohoto vývojově citlivého období a ověřuje účinné cesty k rozvíjení možností, které v každém dítěti jsou, k jeho osobnímu maximu. V oblasti pedeutologie se výzkumně zabývá především kvalitou ve vzdělávání učitelů.

prof. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc. 

  • Pracoviště: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
  • Iva Stuchlíková se zabývá pedagogickou psychologií, konkrétně emocemi a motivací v situacích učení, vyučování a výchovy. Věnuje se například výzkumu zkouškové úzkosti a regulace hněvu a pracovala na adaptaci nástrojů pro jejich měření. Zabývala se způsobem, kterým volíme svoje osobní cíle a to, jak o ně usilujeme. Druhou oblastí jejího zájmu je výzkum badatelsky orientované výuky v přírodovědném vzdělávání a formativní hodnocení žáků při badatelském učení.

prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.

  • Pracoviště: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
  • Valérie Tóthová se zaměřuje na multikulturní ošetřovatelství, preventivní péči a oblast zvyšování ošetřovatelské péče. Zabývá se například překážkami, které brání zdravotnímu personálu poskytovat holistickou péči pacientům různých minoritních skupin. Věnuje se bádání na poli podpory zdravého životního stylu v primární i sekundární péči či edukační roli sestry. V neposlední řadě zkoumá rizikové faktory pádů pacientů a jejich lékové příčiny s cílem identifikovat rizikové postupy a definovat preventivní opatření.

prof. PhDr. Marie Vítková, CSc.

  • Pracoviště: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
  • Marie Vítková se věnuje problematice speciální pedagogiky. Zkoumá například vzdělávání dětí se speciálně vzdělávacími potřebami, zejm. tělesným handicapem, včetně vícenásobného postižení. Aktuálně se věnuje také bádání v oblasti interdisciplinárního pojetí inkluze ve škole. Zabývá se komplexní analýzou procesu inkluze s ohledem na jeho teoretická východiska, podmínky pro realizaci v rámci české školy a strategie podpory na úrovni školské politiky. Zasloužila se také o vznik katedry speciální pedagogiky na Masarykově univerzitě.

prof. PhDr. Eliška Walterová, CSc.

  • Pracoviště: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
  • Eliška Walterová se zabývá srovnávací pedagogikou, analýzou zahraničních vzdělávacích systémů a možnostmi využití jejich zkušeností v českém vzdělávání. Zaměřuje se zejména na školní vzdělávání a jeho obsah. Byla iniciátorkou tvorby nových vzdělávacích programů reflektujících potřeby škol a žáků. Zkoumá proměny školy v širších souvislostech a sítích vztahů, zejména s rodiči a místními společenstvími. Vybudovala prestižní výzkumné pracoviště na Pedagogické fakultě UK a vychovala řadu následovníků, kteří se stali jejími spolupracovníky.

doc. PaedDr. Adriana Wiegerová, Ph.D.

  • Pracoviště: Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
  • Adriana Wiegerová se zabývá přípravou vyučujících mateřských a základních škol se zaměřením na první stupeň. Je zakladatelkou Ústavu školní pedagogiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Výzkumně se zabývá především didaktikou přírodovědného vzdělávání pro děti předškolního věku a na pedeutologií. Intenzivně se věnuje jak výzkumné spolupráci se zahraničními vědeckými institucemi, tak praktické práci v oblasti vzdělávacích programů či iniciace univerzitní mateřské školy.

prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc.

  • Pracoviště: Pedagociká fakulta Univerzity Karlovy v Praze
  • Radka Wildová se zabývá výzkumem v oblasti rozvoje počáteční čtenářské gramotnosti a pregramotnosti. Konkrétně sleduje individuální rozvoje žáků, věnuje se predikci obtíží v tomto rozvoji a predikci nezbytné intervence či efektivitě inovačních metodických postupů. Výsledky jejího bádání již byly úspěšně aplikovány do výuky na českých školách. Radka Wildová se také věnuje výzkumu v oblasti přípravy učitelů, například sledování jejich rozvoje v oblasti oborových didaktik ču schopnosti využití (sebe)reflexe.