VEDENÍ A ROZHODOVÁNÍ

V této strategické oblasti se zaměřte na dva cíle:

  1. zvýšení zastoupení žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích
  2. zvýšení zastoupení žen na akademických pozicích docentka a profesorka

 

V řadě evropských zemí fungují opatření, programy či přímo legislativní úpravy na národní úrovni prosazující vyšší zastoupení žen v řídicích pozicích univerzit nebo výzkumných institucí nebo na profesorských postech. Více než 18 zemí má nastaveno kvóty či „měkké“ cíle pro zastoupení žen v rozhodovacích orgánech, komisích či hodnoticích panelech, například v Rakousku je to 40 %. V Německu existuje tzv. profesorský program, který poskytuje institucím finanční prostředky na vytvoření profesorského místa pro ženy, v Norsku program BALANSE podporuje instituce k přijímání profesorek zejména v oborech STEM a dalších.

K přečtení: „Gender Equality Policies in Public Research“

Institucionální změny - procesy a pravidla

  • Zvýšení transparentnosti rozhodování – např. změna interních předpisů (jednací řád vědecké rady, řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem/kou apod.), která zavede povinnost vydávat usnesení o rozhodnutí spolu s odůvodněním.
  • Stanovení kvantitativních cílů – například v rámci plánu genderové rovnosti vytyčení dosažení alespoň 30% nebo 40% zastoupení žen (resp. méně zastoupeného pohlaví).
    „Měkčí“ opatření – pravidla pro nominace do kolektivních orgánů, tak aby vždy byla povinně nominována dvojice kandidátů (muž, žena), v případě většího počtu navrhovaných osob vyrovnané zastoupení nominantů a nominantek.
  • Otevřená informovanost – k podpoře transparentnosti patří i zveřejňování a zpřístupňování informací o volných pracovních místech, nominačních procesech a možnosti kandidovat do vedoucích pozic.

Příklady formulací v dokumentech (např. jednací řád vědecké rady):

 „Při jmenování a sestavování vědecké rady dbá vysoká škola xxx při zachování požadavku vhodné profesní kvalifikace na vyrovnané zastoupení žen a mužů.“

 „Vysoká škola xxx si je vědoma potřeby sestavovat vědeckou radu s ohledem na vyrovnané zastoupení žen a mužů při zachování požadavku vhodné profesní kvalifikace.“

 „Vysoká škola xxx v souladu se strategickými dokumenty (dlouhodobý záměr) usiluje při sestavování vědecké rady o vyrovnané zastoupení žen a mužů při zachování požadavku vhodné profesní kvalifikace.“

Příklad dobré praxe

Volby do univerzitní rady, univerzita v Šiauliai, Litva – vzhledem k výraznému nedostatečnému zastoupení žen v univerzitní radě byla připravená nová strategie a plán, jak tuto situaci změnit. V důsledku řady aktivit se zvýšil počet žen z 0 % v roce 2011 na 36,3 % v roce 2014. Podívejte se na video zachycující postup krok za krokem.

Individuální podpora

Cílem aktivit a opatření je pomoci překonat individuální překážky, posílit pozice a kompetence žen. Jsou jimi zejména nejrůznější formy podpory žen (či méně zastoupeného pohlaví/rodičů apod.) zaměřené na rozvoj dovedností, znalostí, rozšíření sítě kontaktů a posílení profesních aspirací.

V prostředí, kde ženy nemají tak silnou pozici, kde naráží na genderové předsudky a stereotypy a kde profesní úspěch závisí i na budování neformálních kontaktů (tzv. old boys network), je důležité získat potřebné kompetence, posílit sebevědomí a schopnost dokázat se s těmito překážkami vyrovnávat a najít strategie, jak dle vlastních profesních ambicí budovat svoji vědeckou kariéru.

Dobrou praxí je kombinace více aktivit najednou, například mentoring, koučink, síťování, kariérní poradenství a organizování workshopů zaměřených na téma leadershipu, zvyšování sebevědomí, ujasnění priorit a strategií slaďování rodinného a pracovního života či získávání potřebných znalostí a dovedností pro vstup do vedoucích pozic.

Příklady dobré praxe

Asociace profesorek, ETH Curych, Švýcarsko – nezávislá asociace pod záštitou ETH Curych určená pro další generace vědkyň a inženýrek. Sdružuje profesorky z univerzity (po dvou letech od založení se připojilo více než 80 % profesorek). Je platformou pro podporu žen a výměnu zkušeností prostřednictvím pravidelných vědeckých setkání, zároveň je poradním orgánem pro univerzitu v oblasti podpory žen ve vědě.

Program „profesury nanečisto“, universita v Tromsø, Norsko – cílem programu je zvýšení sebevědomí žen, které uvažují o získání profesury. Nejen díky tomuto opatření se na univerzitě za posledních 10 let zvýšilo zastoupení žen na pozici profesorek z 10 % na 30 %.

Postup:

  1. identifikace žen kandidátek (docentky)
  2. setkání s vybranými ženami, které mají zájem podávat profesury (v nejbližších dvou letech)
  3. půldenní seminář – účastnice projektu a jejich vedoucí a děkani (jejich podpora je klíčová)
  4. seminář s účastnicemi projektu – struktura žádosti a proces
  5. individuální příprava – aplikační portfolio
  6. příprava „komisí“
  7. získání dalších zdrojů a realizace opatření v rámci oddělení, kateder, ústavů, fakult
  8. výsledky „zkušebního řízení“ předány účastnicím projektu
  9. klíčová aktivita projektu – rozvoj dovedností a kompetencí (kurzy)
  10. další podpora před podáním žádosti o profesuru