Gender, znalost, demokracie

Tak trochu symbolicky před víkendovými oslavami 17. listopadu se v Praze uskutečnily dvě diskuze, které se věnovaly otázkám spojeným s postavením genderové agendy a vědění, toho, jak se formuje antigenderový diskurz a jak na něj reaguje či s ním zachází politická reprezentace. Klíčovým tématem těchto debat nebylo jen hledání příčin a snaha pojmenovat charakteristické znaky těchto fenoménů, ale i hledání cest, jak na současnou situaci reagovat.


Ve čtvrtek 15. listopadu se po zasedání Genderové expertní komory uskutečnila debata Gender pod palbou, která reflektovala současné, často velmi vyhrocené veřejné diskuze, které se týkají témat, jako je Istanbulská úmluva, stejnopohlavní sňatky, kampaň #MeToo či výstava aktů v Akademii věd. V pátek 16. listopadu se pak konala debata Academic Freedom, Gender and Democracy, kterou uspořádal Ústav mezinárodních vztahů a Anglo-americká univerzita v Praze a která se zabývala zejména postavením oboru genderových studií a expertizy v Maďarsku a u nás.

Online násilí: zastrašování a snaha umlčet

Drastický nárůst nenávistných útoků na osoby, které se věnují lidským právům, zmínili diskutující obou debat jako zásadní průvodní jev současné situace. Online útoky jsou často koordinované, hromadné a velmi osobní. Nechybí výhrůžky násilím, včetně násilí sexuálního a výhrůžek smrtí. Policii často chybí kapacity, ale i vůle jednotlivé případy řešit, sekundární viktimizace není výjimkou. Soudních rozhodnutí je málo, nejsou nijak zásadně ve prospěch obětí. Častá je kvalifikace i velmi závažných činů jako přestupků, což znemožňuje vymoci pro oběť účinnou ochranu. Cílem těchto útoků je vytvořit atmosféru strachu a umlčet názorové oponentky a oponentky: „Jak se stalo, že být vědcem je znovu život ohrožující povolání?“, ptá se po vlastní zkušenosti s online vyhrožováním profesorka Středoevropské univerzity Andrea Pető, a pokračuje: „Pokud nejste ochotni zemřít, řekněte sbohem své svobodě.“

Absence diskuze

Snahu delegitimizovat, znedůvěryhodnit, odmítat nebo zesměšnit genderovou expertízu najdeme nejen ve veřejném diskurzu, ale i v samotné akademické sféře. Averze proti genderové expertíze a problematice přitom podle socioložky Blanky Nyklové nepramení vždy jen z nepochopení jejích cílů, ale často také z odmítání, které je dobře informované. Vysvětlování a obhajování v těchto případech není proto vždy nejlepší strategií. Přes ně se totiž často legitimizuje něco, co se jako debata tváří, ale ve skutečnosti to debata není. Extrémním názorům se díky tomu dostává víc a víc pozornosti a dostávají se do mainstreamu.

Lucie Jarkovská z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity hovořila na debatě Gender pod palbou o propagandě a její snaze lidi rozdělit na nesmiřitelné tábory. Spolu s Tamasem Lattmannem z Institutu mezinárodních vztahů, který vystoupil k tématu o den později, se shodují, že často nejde o téma jako takové, ale o využití jakýchkoli aktuálních a potenciálně kontroverzních témat. Například argumenty antigenderového hnutí jdou velmi často naprosto mimo rámec tématu, jako například v případě debaty o Istanbulské úmluvě. Debata mezi oponujícími stranami tak vlastně ani probíhat nemůže.

Andrea Pető takové tendence vnímá nikoli jako projev konzervativní reakce na úspěšné liberální posuny, které se odehrávaly od 90. let 20. století, ale jako zásadně nový nacionalistický neokonzervativní fenomén, jehož cílem je ustavit nový světový řád, jenž nahradí neoliberální svět, který se ocitl v krizi.

Reflexe

Mezi diskutované rezervy v komunikaci genderových témat ze strany samotných expertek a expertů v ČR patřila zejména otázka jazyka a používání terminologie vycházející z genderových studií a feministických teorií. Hovořilo se na jedné straně o tom, jak dokáží některá slova antagonizovat i problematice jinak vcelku nakloněnou veřejnost, i o tom, nakolik přizpůsobení se nebude znamenat ztrátu významných realitu popisujících kategorií a zneviditelnění či rozpuštění agendy jako takové.

Johana Nejedlová z iniciativy Konsent upozornila na to, že genderová komunita v poslední době několikrát promarnila příležitost pozitivně rámovat diskuze, které se týkají genderové rovnosti. Témat se tak chopí zástupci a zástupkyně antigenderového diskurzu, a genderová komunita je nucena reagovat defenzivně. Jindy zase genderová komunita vystupuje jen kriticky, a celkově se jí jen málokdy daří uchopit problematiku pozitivně.

Není až tak zle?

Rozpolcenost a současné antigenderové nálady přináší dle diskutujících obou debat logicky i nové spojence. V Maďarsku se po zrušení akreditace genderových studií na Středoevropské univerzitě ozvala některá média, když připomněla komunistické cenzurní praktiky. Akademická komunita se postavila za potřebu zachování akademických svobod a na vládní rozhodnutí reagovala protestem, v rámci kterého vyučující na univerzitách do výuky záměrně zařadili genderový rozměr. „Lidé, kteří se předtím genderem vůbec nezabývali, se nyní rozhodli zařadit jej do svých hodin,“ upozornila prof. Pető. Podpora genderových studií se stala něčím pozitivním a původně rezistentní akademická komunita nakonec sama mainstreamovala gender do řady předmětů. Podle diskutujících v ČR zejména u nejmladší generace často najdeme postoj, že feminismus je vlastně cool a je relativně běžné, že se k němu hlásí jak dívky, tak chlapci. Doufejme tedy v lepší zítřky.

 

Záznam debaty na Anglo-americké univerzitě v Praze je ke zhlédnutí na youtube.