Inovujme inovace

Inovace jsou jednou z hlavních hnacích sil hospodářského růstu, technologického a společenského rozvoje a stimulem k překonání výzev, kterým lidstvo v současnosti čelí. Inovacím a inovačním politikám ale něco zásadního chybí, a tento nedostatek může nejen negativně omezit míru dosaženého pokroku, ale i jít ve svých důsledcích proti demokratickým zásadám.[1]


Do roku 2030 má být Česko lídrem v inovacích. Vznikla Inovační strategie ČR, pořádají se akce jako Týden inovací, budují se inkubátory a inovační centra. Často se odkazujeme na zahraničí, něco nám ale uniká. Evropské země, které jsou inovačními lídry, zároveň vykazují nejvyšší pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů. Jedná se například o Dánsko, Finsko či Nizozemí (Linková et al, 2018).[2] Propojit inovace s rovností žen a mužů znamená zvýšit jejich kvalitu, snížit ekonomická, společenská i zdravotní rizika, která plynou z často jednostranných a třeba i nedostatečných řešení. Je to fér. To by mělo stačit. Navíc je to i výhodné.

Inovace by měly přispívat ke zlepšení života co nejširšího okruhu osob. Zvlášť ty (spolu)financované z veřejných zdrojů. Rostoucí počet výzkumů a analýz ovšem ukazuje, že tomu tak vždy není. Jak mimo jiné konstatuje stanovisko jedné ze stálých poradních skupin Výboru pro evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC SWG GRI 2019), koncový uživatel inovací je často implicitně definován jako muž. Rozhodnutí o tom, co je označeno jako výzva, i přístupy k jejich řešení dělají logicky především muži, kteří v této oblasti dominují. Výsledkem jsou zbytečné ztráty, nedostatečná řešení a opomíjení významných problémů.

 

Auta jsou designována na výšku a váhu průměrného muže, figuríny využívané na crash testy mají mužskou stavbu těla. Ženy mají při řízení v důsledku toho špatnou polohu, pásy jim nesedí, významně se tak zvyšuje riziko i závažnost zranění při nehodách. Ochranné pomůcky jako neprůstřelné vesty špatně padnou a policistky jsou kvůli tomu vystaveny většímu ohrožení. Velikost současných mobilních telefonů umožňuje mužům ovládání jednou rukou, ženám nikoli. Technologie hlasového ovládání často nejsou schopny reagovat na polohu hlasu žen (Criado Perez 2019). Aplikace na rozpoznání obličejů fungují lépe u mužů než u žen (Buolamwini & Gebru, 2018; Horwitz, 2018). Vyhledávače Google zobrazují různá pracovní místa mužům a ženám, přičemž vysoce placená pracovní místa jsou neúměrně více zobrazována mužům (Datta, Tschantz, & Datta, 2015; Gibbs, 2015). Strojové učení a umělá inteligence budou – bez vědomé snahy o změnu přístupu – reprodukovat negativní předsudky vůči ženám. Virtuální asistentky a ženské avatary (Siri, Alexa) jsou servilní a designované vstřícně reagovat na sexuálně obtěžující narážky (Coren, 2019; Fessler, 2017; Mitchell, 2017). Dalších příkladů je celá řada.

Když už inovace na ženy myslí, často neřeší jejich odlišné zkušenosti, potřeby, společenské role či fyziologii, ale pouze přelakují na růžovo výrobek navržený pro muže (Schroeder D., 2010, Evropská komise 2013, Schroeder K., Sanchez DeMadariaga & Lyhne 2016, Quinlan & VanderBrug 2017).

Řada oblastí a problémů dále není považována za zásadní nebo hodna řešení. Menší pozornost je věnována odvětvím, kde převažují ženy (pečovatelský sektor, sektor služeb, veřejný sektor) (Amble, Axelsen, & Snerthammer, 2016). Menší míru pozornosti poutají také sociální inovace (jak samotné, tak ve spojení s technickými inovacemi) (Alsos et al., 2016; Alsos, Ljunggren, & Hytti, 2013; Amble et al., 2016). Zásadním tématem nejsou ani dopady inovací, které ovlivňují pracovní situaci žen; například design přístrojů či fakt, že rostoucí digitalizace způsobí úbytek pracovních míst zejména u žen (Světové ekonomické fórum 2018).

Mimo zohlednění výše zmíněného by bylo vhodné věnovat se i dalším osám společenského znevýhodnění, včetně věku, zdravotního stavu a postižení, rozdílů v rozdělení pečovatelských povinností, rasy a etnického původu, společenského postavení, ekonomické nerovnosti, LGBT+ a dalším. Nesmíme však zapomenout na jedno. Ženy nejsou menšina. Tvoří polovinu populace.

 

Problémy, kterým je vhodné věnovat pozornost:

  • nedostatečné zastoupení žen mezi inovátory, podnikateli, vlastníky a zakladateli malých a středních podniků
  • zvýšení účasti žen na procesech kokreace v roli uživatelek i tvůrkyň znalostí a inovací
  • revize a náprava existujících inovací mířených na celou populaci, navržených podle mužské normy
  • vyhodnocování dopadů inovací na ženy a muže a jejich zohlednění v projektech (spolu)financovaných z veřejných rozpočtů jako podmínky udělení financí
  • překonávání obrazu inovací jako mužské domény
  • formulace společenských výzev, které zohlední potřeby a zkušenosti žen (např. specifické zdravotní problémy, rozdíly ve zdravotních diagnózách, rozdíly v interakcích robota/ člověka, otázky bezpečnosti atd.)
  • větší pozornost sociálním inovacím

 


 

Zdroje:

Zajímavý zdroj k tématu jak ve výzkumu, designu a inovacích zohlednit potřeby, role a specifika žen a mužů, připravila ve spolupráci s Evropskou komisí Stanfordova univerzita: http://genderedinnovations.stanford.edu/

Alsos, G. A., Hytti, U., & Ljunggren, E. (2016). Gender and innovation – an introduction. Research Handbook on Gender and Innovation, 3–16. http://doi.org/10.4337/9781783478132.00006
Alsos, G. A., Ljunggren, E., & Hytti, U. (2013). Gender and innovation: State of the art and a research agenda. International Journal of Gender and Entrepreneurship, 5(3), 236–256. http://doi.org/10.1108/IJGE-06-2013-0049
Amble, N., Axelsen, P., & Snerthammer, L. K. (2016). Innovation in public care. In G. A. Alsos, U. Hytti, & E. Ljunggren (Eds.), Research Handbook on Gender and Innovation (pp. 151–170). Edgar Elwar Publishing Limited.
Buolamwini, J., & Gebru, T. (2018). Gender Shades: Intersectional Accuracy Disparities in Commercial Gender Classification. Proceedings of Machine Learning Research, 81, 1–15.
Coren, M. J. (2019). Virtual assistants spend much of their time fending off sexual harassment. QUARTZ. Retrieved from https://qz.com/818151/virtual-assistant-bots-like-siri-alexa-and-cortana-spend-much-of-their-time-fending-off-sexual-harassment/
Criado Perez, Caroline. (2019).  Invisible Women. Exposing Data Bias in a World Designed for Men. Penguin Random House.
Datta, A., Tschantz, M. C., & Datta, A. (2015). Automated Experiments on Ad Privacy Settings. Proceedings on Privacy Enhancing Technologies, 1, 92–112. http://doi.org/10.1515/popets-2015-0007
ERAC Standing Working Group on Gender in Research and Innovation 2019. Innovating innovation: Policy brief on gender and innovation http://genderaction.eu/erac-swggri-policy-brief-gender-and-innovation/
European Commission. (2013). Gendered Innovations. How Gender Analysis Contributes to Research. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities.
Fessler, L. (2017). We tested Apple’s Siri, Amazon Echo’s Alexa, Microsoft’s Cortana, and Google’s Google Home to see which personal assistant bots stand up for themselves in the face of sexual harassment. QUARTZ. Retrieved from https://qz.com/911681/we-tested-apples-siri-amazon-echos-alexa-microsofts-cortana-and-googles-google-home-to-see-which-personal-assistant-bots-stand-up-for-themselves-in-the-face-of-sexual-harassment/
Gibbs, S. (2015). Women less likely to be shown ads for high-paid jobs on Google, study shows. The Guardian. Retrieved from https://www.theguardian.com/technology/2015/jul/08/women-less-likely-ads-high-paid-jobs-google-study
Horwitz, J. (2018). If you’re a darker-skinned woman, this is how often facial-recognition software decides you’re a man. QUARTZ. Retrieved from https://qz.com/1205604/if-youre-a-darker-skinned-woman-the-best-facial-recognition-software-frequently-thinks-youre-a-man/
Linková, M. (rapporteur), Toader, A., Drew, E., Grech, J., Cassingena Harper, J. Ratzon, N., Grünenfelder, J. 2018. Report on the implementation of Council Conclusions of 1 December 2015 on Advancing Gender Equality in the European Research Area. Brussels: European Research and Innovation Committee – Standing Working Group on Gender in Research and Evaluation. Dostupné online na adrese http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-1213-2018-INIT/en/pdf
Mitchell, N. (2017). Alexa, Siri, Cortana: Our virtual assistants say a lot about sexism. ABC News. Retrieved from https://www.abc.net.au/news/2017-08-11/why-are-all-virtual-assisants-female-and-are-they-discriminatory/8784588
Quinlan, Joseph, & VanderBrug, Jackie. (2017). Gender Lens Investing. Uncovering Opportunities for Growth, Returns and Impact. Wiley.
Schroeder, Doris. (2010). Traditional knowledge, indigenous communities and ethical values. Pp. 97 – 121 in Subramanian, S.M. & Pisupati, B. (eds). Traditional Knowledge in Policy and Practice: Approaches to development and human well-being. Tokyo, Japan, United Nations University Press.
Schroeder, Klaus, Sanchez De Madariaga, Ines, & Lyhne, Søren. (2016). EU guidelines for gender-responsive business and innovation. How to gain ground in business by acting gender-responsively in innovation and marketing. Madrid: Fundación General de la Universidad Politécnica de Madrid. Available at https://triggerprojectupm.files.wordpress.com/2017/06/innovation_genderste_blog.pdf.
World Economic Forum (2018). Towards a Reskilling Revolution. A Future of Jobs for All. Available at http://www3.weforum.org/docs/WEF_FOW_Reskilling_Revolution.pdf.

 

 


[1] Text vychází z dokumentu ERAC Standing Working Group on Gender in Research and Innovation 2019. Innovating innovation: Policy brief on gender and innovation http://genderaction.eu/erac-swggri-policy-brief-gender-and-innovation/.

[2] Dánsko: inovační skóre 140, index rovnosti žen a mužů 77; Finsko inovační skóre 136, index rovnosti 73; Nizozemí: inovační skóre 136, index rovnosti 73; ČR: inovační index 87, index rovnosti 54