Inspirující vědkyně roku

Před 350 roky získala doktorský titul první žena, Benátčanka Elena Lucrezia Cornaro Piscopia. Doktorát z filosofie jí udělila Univerzita v Padově poté, co úspěšně složila ústní zkoušku na téma Aristotelových pozdějších analýz a fyziky. Letos také uběhlo 120 let od doby, kdy Marie Curie-Skłodowská izolovala polonium. Před 100 lety pak publikovala fenomenální matematička Emmy Noether první ze svých teorémů. Pojmové pojetí algebry Noetherové vedlo k základům zákonů jednotné algebry, geometrie, lineární algebry, topologie a logiky. A sté narozeniny zároveň oslavila matematička, jejíž výpočty orbitální mechaniky byly zásadní pro první americké lety do vesmíru s lidskou posádkou. Katherine Johnson stála u počátků využívání počítačů v NASA, podílela se na misích Mercury, Gemini a Apollo a pracovala na plánech na misi na Mars. V roce 2016 se její příběh stal volnou předlohou pro hlavní postavu filmu Hidden Figures. Rok 2018 byl bohatý nejen na kulatá výročí, ale také na vědecké úspěchy žen. Pojďme si některé z nich připomenout a velmi se předem omlouváme, pokud na někoho nechtěně zapomeneme.


Nobelovu cenu spolu se svými kolegy získaly dvě vědkyně: za řízenou evoluci enzymů chemička Frances H. Arnold z California Institute of Technology – Caltech a za revoluci v oblasti laserové techniky fyzička Donna Strickland z Univerzity Waterloo. Pozornost médií v tomto roce upoutala i fyzička Jocelyn Bell Burnell, která částku 2,3 miliony liber, spojenou se ziskem Zvláštní průlomové ceny za objev v základní fyzice, věnovala na podporu vědeckých kariér žen, osob z etnických menšin a studujících z řad uprchlíků. „Sama peníze nechci ani nepotřebuji a tohle byl nejlepší způsob, jak je využít.“ Osoby z méně zastoupených skupin podle ní přinesou do fyzikálního výzkumu nové myšlenky, podobně jako ona kdysi při objevu pulsarů, řekla BBC.

V České republice vzbudil zaslouženou pozornost úspěch jaderné chemičky Martiny Benešové, která působí v německém Heidelbergu a objevila radioterapeutikum proti rakovině prostaty. O jejím úspěšném výzkumu, jehož výstup je krytý patentem a nyní prochází poslední fázi klinického testování, v listopadu napsal DeníkN. Slovenská biochemička Zuzana Kečkéšová zase během svého působení v Massachusettském technologickém institutu objevila bílkovinu, která působí proti rakovině. Nyní založila vlastní laboratoř a ve výzkumu bude pokračovat v Praze (více zde). Další vědkyní, ktrá letos na sebe upoutala pozornost, je chemička Ivana Mejdrová, která se svými kolegy vyvinula doposud nejúčinnější látky na světě proti pikornavirům, tedy proti rýmě, encefalitidě a hepatitidě. Za svůj objev převzala cenu za farmacii. Úspěch slavila také Kateřina Sam z Biologického centra Akademie věd ČR, která získala prestižní ERC Startovací grant.

Ani v juniorské kategorii nebylo nouze o hvězdy. Cenu Česká hlavička v roce 2018 získala Sylva Neradová z gymnázia Pardubice, která objevila způsob testování a následně i funkci dvou enzymů kvasinek způsobujících infekce kůže a tkání. „Není pravidlem, aby studentka 2. ročníku gymnázia byla uvedena jako první autorka odborného článku spolu se starší kolegyní. Článek byl přijat k publikaci v mezinárodním impaktovaném časopise,“ konstatuje se na webu soutěže. Rozhovor s ní uvedly Události komentáře na ČT.

V soutěži robotů ČVUT pro studující na druhém stupni základních škol exceloval v roce 2018 dívčí tým. Alena Gorčíková, Elisabet Truhlářová a Vu Hoang Anh zvítězily v konkurenci 97 týmů. Letos měla týmy zkonstruovaná robotická vozítka za úkol samostatně projet trasu barevného bludiště. Poloha barevných polí se v průběhu jízdy měnila a každý robot navíc vezl kostičky lega, které musel po jedné umisťovat na každém druhém zeleném poli. Dívčí tým úkol zvládl a jako jediný přišel s atypickým řešením rozvážení kostiček po ploše – zkonstruoval speciální otáčivý zásobník (podrobnosti zde).

Devatenáctiletá biochemička Karina Movsesjan, která již na střední škole publikovala svůj výzkum v mezinárodních vědeckých časopisech a zvítězila v soutěžích Intel ISEF 2017 a European Union Contest for Young Scientists, byla v roce 2018 zařazena do žebříčku Forbes 30 pod 30. Rozhovor s ní v pořadu Inteview ČT24 vedl Daniel Stach.

Doktorandka Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci Markéta Klíčová zvítězila v českém kole soutěže Falling Walls Lab, kde představila svůj vynález biodegradabilní nanovlákenné náplasti, která usnadňuje hojení po operacích tlustého střeva. Ve světovém finále v Berlíně pak získala cenu diváků.

V oblasti popularizace nás také nemohlo nepotěšit, že na naše pozvání navštívila ČR Angela Saini a uvedla tu český překlad knihy Od přírody podřadné: Jak se věda mýlila v ženách. Máme radost, že je kniha téměř rozebrána a budeme pracovat na dotisku. Rozhovor s touto britskou novinářkou a popularizátorkou vědy uveřejnil například Respekt. V jejích šlépějích se letos vydala další kniha s názvem Testosteron Rex profesorky historie a filosofie vědy Cordelie Fine, která získala prestižní cenu britské Královské společnosti. Kniha o hormonech a jejich vlivu na lidské chování si získala porotu svým vědeckým přístupem k genderovým stereotypům a naléhavou výzvou ke změně přístupu v této oblasti. Předseda poroty, paleontolog Richard Fortey, knihu popsal jako „třaskavou kritiku teorie o mužích z Marsu a ženách z Venuše.“

V končícím roce 2018 chceme také velmi ocenit hlasy vědkyň, které veřejně vystoupily s kritikou současné situace ve vědě. Ať již se jedná například o Alici Dvorskou, Kateřinu Falk (zde a zde), Janu Segi Lukavskou či rovnou iniciativu na podporu vědkyň matek: VĚDMA (v rozhovoru např. Klára Petrželková). Náš výzkum akademických drah a bariér rovných příležitostí v mnoha ohledech jejich postřehy potvrzuje (výzkumné zprávy zde a popularizační výstupy zde). Děkujeme těmto ženám za to, že otvírají významná témata a problémy české vědy a zvyšují jejich viditelnost a potřebu hledání řešení. V neposlední řadě díky všem Vám, kdo nás podporujete, všem vědkyním a těm, kdo nám fandí. Držíme palce a přejeme hodně sil do nového roku!