Konference v Senátu: Neplýtvejme potenciálem žen

Co činí státní a veřejné instituce dnes pro zlepšení současného nastavení rodinné a sociální politiky ve vztahu k vědecké profesi? A co pro zlepšení situace plánují do budoucna? To bylo ústředním tématem konference Rodičovství, péče a vědecká profese: současnost a budoucnost, která se konala 10. října 2019 v Senátu Parlamentu ČR.

„Česká republika si nadále nemůže dovolit plýtvat potenciálem žen a vytvářet takové podmínky ve výzkumu, které vedou buď k tomu, že ženy z vědy odejdou, nebo mají méně dětí nebo dokonce volí bezdětnost. Víme, v čem je problém. Známe řešení a máme konkrétní příklady ze zahraničí. Teď se jen potřebujeme domluvit, jak situaci změnit a jaké konkrétní kroky podniknout,“ zaznělo v úvodním příspěvku od Marcely Linkové, vedoucí NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.

Podívejte se na záznam:

Na akci pořádané Senátem Parlamentu ČR, Akademií věd ČR a oddělením NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR vystoupili zástupci a zástupkyně ministerstev, grantových agentur, osoby z vedení výzkumných institucí a vědkyně a vědci. Mezi vystupujícími byli například předsedkyně Grantové agetury ČR Alice Valkárová, předseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Andrej Babiš, místopředseda TA ČR Pavel Komárek nebo Klára Petrželková z iniciativy VĚDMA na podporu vědkyň matek.

Vystupující se shodovali v tom, že potřebujeme grantový systém, který bere rodičovství jako samozřejmou událost v životě vědců a vědkyň, ne jako anomálii. Předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Andrej Babiš přislíbil konkrétní návrhy projednat na příštím zasedání Rady pro vědu a výzkum a k tomuto slibu se připojil i místopředseda RVVI Pavel Baran. Mezi návrhy, které se chystá NKC- gender a věda předložit, jsou dostupná zařízení od půl roku dítěte, grantový systém, který bude brát rodičovství jako něco normálního, i návratové granty pro rodiče.

V rámci konference se diskutovala rodinná a sociální politika v kontextu vědeckých kariér. Za nejdůležitější označil Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV ČR flexibilitu zdrojů, dále zavedení specifických stipendií, která by usnadnila podmínky pro vědce a vědkyně po návratu z rodičovské dovolené a také zavedení dětských skupin nebo jeslí do výzkumných institucí. Dodal, že z dvanácti doktorandek, s kterými v minulosti pracoval, se z mateřské vrátila pouze jedna. Vědecká tajemnice CEITEC, Nikola Kostlánová, zdůraznila význam kariérního poradenství, které by mělo vědcům a vědkyním usnadnit slaďování rodičovství a profesní dráhy. Příkladem pozitivní praxe bylo vystoupení prorektorky Mendelovy univerzity v Brně Jitky Janové. Na univerzitě zavedli školku pro děti od dvou let, vytvořili centrální odbor lidských zdrojů, kde se chystají zavést funkci koordinátora pro rodiče a zavedli také speciální grant, který může umožnit vědcům a vědkyním překlenout profesní propast, která během rodičovské dovolené přirozeně vzniká.

Pavel Stopka z BIOCEVu zase zdůrazňoval, že lidé na výzkumných ústavech často nevědí, co všechno si mohou dovolit a co jim systém umožňuje – v této souvislosti navrhl zřízení kontaktních pracovišť za účelem zvyšování informovanosti. Připomněl také problém povinnosti zahraničních výjezdů pro vědce: „Současná stipendia nejsou zařízená na to, aby uživila ekonomiku celé rodiny v zahraničí.”

V závěru konference předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová přislíbila zřízení poradce pro kariéru a rodičovství, zároveň ale zdůraznila důležitost posunu ve vnímání společnosti, která ženy-matky ve vědě má tendenci často vnímat jako něco neobvyklého.


Fotogalerie


Foto: Michal Pavlík a Tobiáš Jirous