Leden 2019 v zahraničních médiích

Domů Leden 2019 v zahraničních médiích


Zobrazování mužů a žen na Internetu

Americká agentura Pew Research Center analyzovala 10 000 internetových snímků zobrazujících muže a ženy v různých pracovních pozicích a následně je srovnala se skutečným stavem. Z analýzy vyplývá, že virtuální zobrazování mužů a žen ve vybraných zaměstnáních zásadně neodpovídá skutečnosti. Ženy jsou daleko méně zobrazovány, a to i v těch povoláních, ve kterých pracují častěji než muži. Na vzorku zkoumaných snímků a 105 druhů povolání se muži vyskytují v 60 %. Podle statistik amerického ministerstva práce by muži v daných pozicích měli být zastoupeni v 54 %. O dalších zjištěních studie a podrobnostech se můžete dočíst v tomto článku.


Ženy a vědecká ocenění

Není pochyb o tom, že vědecká ocenění mají na kariéry vědkyň a vědců nedozírný dopad. Dotyčné vědkyni či vědci dodávají pocit zadostiučinění, zajistí mediální pozornost a u grantových agentur body navíc, píše časopis Nature. Autoři a autorka článku Women who win prizes get less money and prestige si také všímají, že ty nejvýznamnější vědecké ceny jsou udělovány hlavně mužům, což může mít vliv na volbu povolání a vědecké kariéry.

Letmý pohled do historie udělování té nejprestižnější cen ze všech, Nobelovy ceny, je všeříkající. Z celkového počtu 935 ocenění ji získalo pouhých 51 žen. Například Nobelova cena za ekonomii byla poprvé udělena ženě až v roce 2009 Američance Elinor Ostrom. Nobelova cena za fyziku byla ženě udělena zatím jen třikrát; naposledy ji získala v loňském roce Kanaďanka Donna Strickland. Znamená to, že od dob Marie Curie Sklodowské nebyla udělena žádné ženě po dobu 55 let. Jen tak na okraj, jméno Donny Strickland se objevilo ve Wikipedii až v den, kdy jí byla cena udělena
Autoři zmiňovaného článku zanalyzovali udělování cen v oboru biomedicíny. Z 525 různých cen v USA bylo oceněno 2 738 mužů a 437 žen. Autoři a autorka rovněž upozorňují, že doposud nebyla vypracována podrobná kvantitativní analýza udělování vědeckých cen a je načase, aby tak někdo učinil.


Ekonomek je málo, buďme pozitivní

Žen ekonomek je jako šafránu, píše britský týdeník The Economist. Není tedy divu, že je všechny můžete potkat například na konferenci každoročně pořádané americkou hospodářskou komorou (American Economic Association; AEA). A protože sama AEA si je nedostatku žen v ekonomii vědoma, v zájmu přilákání nových duší do světa ekonomie či udržení těch stávajících požádali zkušené ekonomky, zda by na té letošní mohly promluvit v ryze pozitivním duchu, a své zkušenosti se sexismem a šovinismem mužských kolegů sdílely se svými mladšími kolegyněmi až neformálně na baru. Zda tato taktika byla nebo bude účinná, není známo. I tak má AEA v plánu zjistit přesné důvody, proč se ženy do oblasti ekonomie nehrnou, nebo proč odpadávají. AEA tedy provedla dotazníkové šetření, jímž hodlá zjistit, zda byly ženy-ekonomky někdy ponižovány nebo sexuálně obtěžovány. Výsledky mají být známy v dubnu.


Seznam přání matek akademiček

Být akademičkou a k tomu matkou nese specifické výzvy, píší matky akademičky na blogu Mama Is an Academic, publikovaném na webu Nature. Vyzývají své kolegyně – matky působící ve vědě a akademické sféře –, aby sepsaly několik bodů, kterým by vědecké instituce a vysoké školy měly při zaměstnávání vědkyň věnovat pozornost. Mezi nimi se například objevil požadavek nastavit systém norem a procesů pro zaměstnávání žen na mateřské/rodičovské; uznávat mateřskou/rodičovskou dovolenou jako kariérní pauzu, ale zároveň udržovat s matkami vědkyněmi nepřetržitý kontakt; umožnit matkám flexibilní pracovní dobu a mít možnost vzít s sebou potomka na porady, konference aj. Jaké další rady doporučují matky z blogu Mama Is an Academic, se dočtete zde.


Více žen do evropských ulic

Týdeník The Economist si všímá nerovností v pojmenování ulic evropských měst. Ulice pojmenované po ženách jsou v naprosté většině měst vzácností. V Paříži má například 31% ulic v názvu nějakého muže, ženy jsou zastoupeny jen ve 2,6%. Podle iRozhlas.cz je v Praze 1 659 mužských ulic a 80 ženských. Brno má v názvech ulic 786 mužských a 36 ženských, zatímco Ostrava 709 mužských a 34 ženských jmen.

V některých městech se aktivisté a aktivistky rozhodli s tímto přežitkem skoncovat. Takže v Paříži nyní najdete ulici pojmenovanou po francouzské filozofce Emilie du Châtelet nebo zpěvačce Beyoncé. Jiné samosprávy se raději chopily akce samy a nerovnost preventivně napravily. Například francouzské městečko La-Ville-aux-Dames pojmenovalo většinu svých ulic po ženách.

Věda je ideální oblastí, kde hledat inspiraci. No řekněte, nelíbila by se vám taková ulice Albíny Dratvové, Zdeny Rábové nebo Milady Paulové? O pojmenování ulic rozhodují zastupitelstva jednotlivých obcí, u statutárních měst často na návrh jednotlivých městských částí. Zastupitelstvu v Praze i Brně radí ve výběru názvů místopisné komise. Podat návrhy může úplně každý.


Proč ženy méně publikují

Obecně se věří, že vědci publikují dvakrát víc než vědkyně, píše se v článku na webu norské Komise pro genderovou rovnost a diverzitu ve výzkumu (Committee for Gender Balance and Diversity in Research, KIF). Lynn P. Nygaard a Karim Bahgat pět let zkoumali produktivitu výzkumnic a výzkumníků a dospěli k závěru, že muži mají o 50 procent větší počet publikací pouze v případě, kdy do hodnocení nejsou zahrnuty knihy, kapitoly v knihách, částečné spoluautorství, pracovní zařazení a vzdělání. V takovém případě se totiž skóre vyrovnává. Více ve studii What’s in a number? How (and why) measuring research productivity in different ways changes the gender gap.