Listopad 2018 v zahraničních médiích

Sexuální obtěžování: Yale

Kauza kardiologa profesora Michaela Simonse na Univerzitě Yale ukazuje dilema instituce, jež řeší etický přečin vědce, který jí přináší finance v řádech milionů dolarů. V roce 2014 univerzita po šetření etické komise suspendovala Simonse za sexuální obtěžování postdoktorandky. Po tom, co odmítla jeho návrhy, mstil se i jejímu příteli, který také pracoval v týmu. Hned po několika měsících byl ale profesor jmenován na další významný post. Následoval dopis podepsaný více než tisícovkou akademiků a akademiček, kteří takový postup instituce kritizovali. Univerzita profesora opět odvolala a profesor Simons na Yale podal žalobu s tím, že „trest byl uložen, sankce uhrazena a reakce univerzity na zuřivost aktivistů je nepřiměřená…“. V žalobě se také uvádí, že povinnost profesora Simonse platit celý život za čin, za který již byl potrestán, a druhé odvolání znamenají katastrofické poškození jeho reputace. Podrobnosti na webu chronicle.com.


USA: Reforma pravidel trestů?

Americká ministryně vzdělávání Betsy DeVos navrhla reformu způsobu, jak mají univerzity reagovat na nařčení ze sexuálního obtěžování a násilí. Nově by se školy měly zabývat jen případy, které se uskuteční přímo na jejich půdě a byly hlášeny konkrétním kontaktním osobám. Kritici návrhu tvrdí, že předchozí nastavení Obamovy administrativy donutilo instituce přestat zametat kauzy pod koberec, zastánci naopak tvrdí, že původní nastavení zvýhodňovalo obviňující. Vysokým školám zase vadila složitost. Podrobnosti zde.


NSF: Instituce musí hlásit etické přečiny

Instituce, které chtějí financování od americké National Science Foundation, budou mít nově povinnost ohlásit zjištění spojená se šetřeními případů sexuálního obtěžování a budou také čelit riziku, že o finance přijdou. Jde zatím o nejzásadnější krok při snaze bojovat proti tomuto fenoménu, píše server nytimes.com. Za opatřením stojí předsedkyně instituce France Córdova, která sama během své kariéry zažila nepřátelské a ponižující situace.


Proč diverzita posiluje výzkum

Genderová diverzita v oblasti výzkumu může napomoci vědeckým objevům, ale aby byl zcela využit její potenciál pro inovace, je třeba ji kultivovat na mnoha úrovních. Diverzita se netýká pouze sestavení různorodých týmů, ale také toho, že umožňuje analyzovat, jak pohlaví a gender ovlivňují otázky, které si klademe, a to, jak na ně hledáme odpovědi. Například nárůst počtu žen v lékařských vědách v USA v 80. a 90. letech minulého století znamenal větší pozornost vůči zdravotním problémům žen a změnil pohled na některé choroby dříve považované za typicky mužské a ženské. Otázka není, jaké jsou benefity diverzity, ale jak nejlépe je můžeme podpořit. Podrobnosti na webu nature.com.


Ženy ve vedení kateder

Podle nové studie univerzity Princeton mají katedry s ženou ve vedení menší rozdíly v publikační aktivitě mezi ženami a muži a doba potřebná k získání stálé pozice je kratší. Také mzdové rozdíly mezi ženami a muži tu bývají menší. Pokud po vedoucím katedry nastoupí žena, přiláká to na katedru přibližně o 10 procent víc studentek (aniž by to mělo vliv na kvalitu výkonů studentské populace). Podrobnosti na webu insiderhighered.com.