Žena, která světu přinesla Čapka: Anna Auředníčková (22. 1. 1873 – 19. 7. 1957) Anna Auředníčková, překladatelka a prozaička, je dnes známá spíše jen v obci překladatelské, nesporný přínos její práce ovšem dokládá fakt, že za své „zásluhy o propagaci české literatury a umění v Rakousku a podporu poskytovanou českým umělcům“ jí byl v roce 1928 propůjčen československý Řád Bílého lva. Ke svému povolání se dostala z důvodů finanční nouze, když s manželem, který byl...
I když je dnes význam zemědělství v některých oblastech světa vyšší než v jiných, každá země a její ekonomika závisí na plodinách a surovinách, které zemědělství vyprodukuje. Za jejich produkcí ve velké míře stojí ženy, které především v zemích třetího světa tvoří většinu zemědělské pracovní síly. Navzdory tomu zemědělkyně jak v rozvojovém, tak vyspělém světě, čelí mnoha genderově specifickým překážkám, které pramení z jejich nedostatečného přístupu k vlastní půdě, rozhodovacím pozicím, zdrojům či vzdělání. Pokud...
V lednu jsme vás informovaly o dění na dvou ze čtyř evropských projektů – Gender-SMART a GENDERACTION, – na kterých spolupracujeme s kolegyněmi a kolegy ze zahraničí. Dnes vám přinášíme aktuální informace o projektu GE Academy, do kterého jsme zapojeny od roku 2019. Původním záměrem projektu GE Acadamy, jenž cílí na osoby působící v HR, genderové expertky či experty, management organizací, vysokoškolské vyučující nebo výzkumníky a výzkumnice, bylo nabídnout velmi široké portfolio vzdělávacích formátů. „Z...
Přednášející: Timea Crofony, Pavla Araudo Registrujte se pomocí registračního formuláře zde. Program Horizont Evropa zavádí pro žadatelské instituce povinnost implementace plánů genderové rovnosti. Mezi témata, která jím musí být pokryta, patří i problematika sexuálního obtěžování. V rámci workshopu vás provedeme následujícími otázkami: Co je sexuální obtěžování a genderově podmíněné násilí? Jak souvisí s institucionální hierarchií a dynamikou moci? Jak se k němu jako instituce můžeme postavit? Jaké institucionální nástroje bychom měli*y využívat? Na co myslet...
Evropský výzkumný projekt UniSAFE, jehož se za ČR účastní Sociologický ústav AV ČR, hledá pro účely výzkumu genderově podmíněného násilí v akademickém prostředí zájemce z řad českých univerzitních a výzkumných organizací. Zúčastněné instituce budou ze zapojení těžit tím, že za nulových finančních nákladů získají detailní údaje o výskytu genderově podmíněného násilí na své instituci a vytvoří si účinné nástroje a opatření pro boj s GPN přizpůsobené vlastním procesům a strukturám. To jim pomůže i s...
Bývalá vedoucí Katedry energetiky na VŠB-TU Ostrava, zakladatelka Centra ENET či mezinárodní konference IRRC Waste-to-Energy, zástupce České republiky v řadě mezinárodních energetických pracovních skupin a hostující profesorka na univerzitě v Carbondale. Jen krátký výčet úspěchů prof. Dagmar Juchelkové, jež své profesní působení spojila s energetikou, a zásadně tak ovlivnila podobu tohoto oboru v Česku. O tom, co ji k energetice přivedlo, zda někdy čelila genderovým předsudkům, či jak je společností vnímán její obor, promluvila v...
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě slavíme dnes už pošesté. Tématem letošního roku se staly úspěchy vědkyň a výzkumnic v roce 2020. Díky zapojení celé řady institucí i jednotlivců jsme upozornily na několik desítek žen z celého světa a širokého spektra oborů, které svými objevy, výzkumy i prvenstvími dokazují, že #ZenyVeVede nehrají žádné druhé housle, a že plýtvat jejich potenciálem je škoda nás všech. Cílem kampaně bylo připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě...
Cílem tzv. crash testingu neboli nárazových zkoušek je pomocí simulované dopravní nehody otestovat pasivní bezpečnost automobilů. Při těchto testech je každý vůz podroben několika předem definovaným nárazům, jejichž výsledkem je hodnocení bezpečnosti na základě různých faktorů – např. síly, které při nárazu působí na jednotlivé části lidského těla. Zatímco v počátcích crash testingu v 60. a 70. letech byli aktéry těchto nárazů skuteční lidé, dnes se pro účely hodnocení bezpečnosti vozů využívají testovací figuríny, tzv. crash...
Technologie mění západní medicínu již desítky let. Ať se jednalo o rentgen, elektrokardiogram či magnetickou rezonanci, každá z těchto inovací představovala ve své době diagnostickou revoluci. Revoluční technologií dnešní medicíny, jež má radikální schopnost změnit způsob, jakým praktikujeme a zažíváme zdravotní péči, je umělá inteligence (Artificial intelligence, AI). Ta je založena na systému komplexních algoritmů, jejichž cílem je navrhnout diagnózu bez přímého lidského přispění. Správně navržený algoritmus může pomoci k rychlejší a zároveň spolehlivější diagnostice....
Podle amerického Lékařského institutu má každá buňka v našem těle pohlaví[1], což znamená, že muži a ženy se liší na buněčné úrovni, a že onemocnění, léčba i léky mohou na obě pohlaví působit různě. I přesto existuje v lékařském výzkumu dlouhá a zakořeněná tradice ignorování genderové dimenze, která dle spisovatelky Caroline Criado Perez ústí v „systematickou diskriminaci žen, jejich chronické nepochopení, špatné zacházení a chybné diagnostikování“[2]. Příčin této tradice je celá řada, na jejím počátku ovšem...
