O čem se psalo v červnu 2018

Sexuální obtěžování není jen o sexu

Rozsáhlá studie publikovaná začátkem června americkými Národními akademiemi (National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine) poukazuje na přetrvávající nepřejícnost vědeckého prostředí vůči ženám. Jejím nejčastějším projevem jsou verbální vyjádření, která znevažují ženy a dávají jim pocítit, že do vědy nepatří. Časté jsou také sexistické komentáře a ponižující vtipy. Po řadě případů, kdy se hovořilo o sexuálním obtěžování v univerzitním prostředí, jsou teď k dispozici výsledky studie, které jdou do šířky i hloubky. Mezi 20 a 50 % studentek tzv. STEM oborů (přírodní, technické a lékařské vědy) a víc než 50 % akademiček zažilo sexuální obtěžování. Nejčastěji zažívají obtěžování studentky lékařských věd ze strany akademiků a jiných zaměstnanců. O tématu napsal například server sciencemag.org.


Jazyk a uznání: vědce častěji označujeme jen jejich příjmením

Vědci jsou častěji než jejich kolegyně zmiňováni prostřednictvím jejich příjmení. Platí to nejen pro věhlasná jména jako Darwin či Einstein, ale i pro běžné vědce a vědkyně. Studenti o svých profesorech referovali o 56 % častěji skrze odkaz na jejich příjmení než v případě profesorek. Jiné studie přitom přišly se závěrem, že fiktivní vědci, kteří byli představeni jen prostřednictvím příjmení, byli považováni za známější, významnější a hodni většího ocenění než ti, u kterých bylo zmíněno jméno i příjmení. Podrobnosti na webu sciencemag.org.


Nature a jeho snaha zvýšit podíl žen

Od roku 2012, kdy se editorský tým časopisu Nature začal věnovat otázce zastoupení žen mezi autory, editory a recenzenty, byl učiněn jen malý pokrok. Hlavním cílem těchto snah byl pokus bojovat s nevědomými předsudky tím, že se zainteresované osoby, ještě předtím, než zažádají o příspěvek konkrétního autora nebo hodnotitele, budou ptát samy sebe: „Kdo z vynikajících žen by se mohl tohoto úkolu zhostit?“. Pokrok je podle redakce vidět zejména u domácích sekcí (Komentáře, Knihy a umění, Nekrology a Pohled na svět). Znovu se ale potvrzuje, že vědkyně mají větší tendenci odmítat spolupráci a že jak muži, tak ženy mají tendenci nadále doporučovat jen muže, přestože byli nabádáni, aby brali v potaz diverzitu. Nejslabší pokrok najdeme u vědeckých článků. Nature plánuje ve své snaze o zvýšení diverzity pokračovat a zaujmout více systémový přístup. Snad se tedy v budoucnu můžeme těšit na lepší výsledky. Podrobnosti na webu nature.com.


Výhody a úskalí Google Scholar

Google Scholar (GS) je nástroj, který využívá akademická administrativa, akademici/čky a recenzenti/ky k hodnocení vědecké erudice kandidátů a kandidátek na posty či povýšení. Výhodou GS je nepochybně spolehlivost a konzistence v počítání citací a jeho funkce jako platformy pro šíření vědění a usnadňování navazování kontaktů. GS je ale také plný předsudků, protože citování je sociální a politický proces, který znevýhodňuje určité skupiny, včetně žen a mladších osob. GS také odráží praktiky strategických citačních bratrstev, které zvětšují existující hierarchie a nerovnosti. GS proto není vhodné používat k výše zmíněným účelům hodnocení a je lepší využít jiné zdroje. Podrobnosti v článku na cambridge.org.


Ženy se srdečními onemocněními jsou odbývány. Důsledky jsou fatální.

Guardian pokračuje v článcích, které se věnují zdraví žen, tématem, které je již poměrně známé. Přehlížení a špatná diagnostika žen v případě nemocí srdce, jež vychází z předsudků a představy mužských tělesných procesů jako obecně platné normy. Tentokrát se k tématu vyjadřuje kardiochiruržka Nikki Stamp: „Nebudu příliš přehánět, když řeknu, že tyhle předsudky ženy zabíjí.“ V textu vypráví o své zkušenosti z lékařských koncilií plných mužů, kde se diskutoval například případ čtyřicátnice, která měla bolest v paži a zadýchávala se. Třikrát jí byla diagnostikována úzkost. Nakonec někdo udělal krevní test, který mapuje srdeční poškození, s odůvodněním: „Jen pro případ“. Test infarkt prokázal a další testy ukázaly blokaci koronární tepny. Lékaři to komentovali tím, že „neměla žádné příznaky“. Stamp se nicméně ozvala, že příznaky tu byly, jen neodpovídaly typicky mužským příznakům: „Někteří na mě zírali, ostatní zvedli oči v sloup, jeden se mi jal vysvětlovat problematiku symptomů, a jak korelují s léčbou, jako kdybych to nevěděla. Najednou jsem měla pocit, že jsem ve stejném pytli s pacientkou: že přeháním a jsem agresivní a úzkostná.“ Celý článek zde.


Tajemství chromozomu Y

Chromozom Y zřejmě není jen to, co dělá muže biologicky muži. Ovlivňuje zdraví dosud neznámými způsoby a někteří odborníci/ce věří, že stojí například za jejich kratší nadějí na dožití. S vyšším věkem začínají buňky spontánně ztrácet kopie chromozomu Y. To s vysokou pravděpodobností zvyšuje u mužů riziko Alzheimerovy nemoci, leukémie a dalších poruch. Podrobnosti v textu na serveru nytimes.com.


Jak na zvýšení diverzity?

Nature oslovilo šest vědkyň a vědců, aby se podělili o zkušenosti s aktivitami zaměřenými na zvýšení reprezentace osob s nízkým zastoupením ve vědě. Například Bryan Gaensler, ředitel Dunlapova institutu pro astronomii a astrofyziku Univerzity Toronto hovoří o odstraňování nevědomých bariér v hodnocení kandidátů/tek na vypsané pozice. V inzerátech institut přestal používat slova jako „outstanding“ a „excellent“, aby neodradil ty, kteří se necítí být „super“, protože tento pocit nic o výzkumných kvalitách vědce a vědkyně nevypovídá. Při pohovorech jsou v komisi zastoupeny vždy alespoň dvě osoby z minoritní skupiny. Hodnocení kandidátů ve stupních od nejlepšího do nejhoršího nahradilo třístupňové hodnocení: 0 (nesplňuje kritéria), 1 (splňuje jen některá kritéria) a 2 (splňuje kritéria). Pak se diskutuje o osobách ve skupině 2 s přihlédnutím k diverzitě. Mezi roky 2011 a 2016 se na Dunlopově institutu zvýšil podíl žen z 25 % na 49 %, zvýšil se počet získaných grantů i počet citací. „Existuje zavádějící představa, že můžete buď dělat vynikající výzkum, nebo mít diverzitu. Nejen, že můžete obojí, ale větší diverzita vede k excelenci,“ konstatuje Gaensler. Víc zde.