O čem se psalo v únoru 2018

Výběr toho, o čem se v zahraničí v souvislosti s genderovou rovností ve vědě a dalšími blízkými tématy píše a diskutuje.


National Science Foundation proti sexuálnímu obtěžování

Americká Národní grantová agentura (NSF) se vydala do boje proti sexuálnímu obtěžování na výzkumných a akademických pracovištích, které dokládá rostoucí počet výzkumů a stále nové případy. Instituce, které do budoucna chtějí získávat finanční zdroje od této agentury, musí zveřejnit, pokud jejich pracovníci a pracovnice porušili etické zásady instituce nebo jsou mimo službu z důvodu šetření sexuálního obtěžování. Kolem opatření se objevila řada diskusí, které se týkají například otázky různé míry přísnosti v posuzování případů obtěžování, které vyšetřují přímo samy výzkumné a vysokoškolské instituce. Další otázkou zůstává, nakolik budou oběti chtít hlásit porušení etického kodexu, pokud pracují na projektu, jehož řešitelem je pachatel/ka. Podrobnosti na webu nature.com.


Chytřejší způsob přemýšlení o sexuálním násilí na kampusech?

„Výzkumný tým univerzity v Kolumbii věří, že malé změny v životě kampusů je mohou učinit bezpečnějšími,“ píše Jia Tolentino v časopisu The New Yorker. Poslední tři roky se realizoval výzkumný projekt s názvem SHIFT (Sexual Health Initiative to Foster Transformation) s rozpočtem 2,2 milionu dolarů, který mapoval sexuální chování lidí na začátku studia. Vedoucí projektu nepřistoupily k sexuálnímu násilí jako věci, která se týká jednotlivců, ale jako k záležitosti toho, jak lidé jednají v rámci konkrétního prostředí. Nejde o ignoraci osobní odpovědnosti, cílem byla snaha posunout studenty k odpovědnému chování v kolektivním měřítku. Podrobnosti na webu newyorker.com.


Kauza diskriminace na Salkově institutu

Výzkumná instituce založená v roce 1960, v níž působila řada laureátů Nobelovy ceny, je jedním z nejvýznamnějších vědeckých center na světě. Pro některé z jeho profesorek ovšem tak zářivé a úžasné není.

Článek na webovém portálu Los Angeles Times hovoří o žalobě, kterou na instituci podaly tři přední profesorky pro několik desítek let trvající diskriminaci. Profesorky Katherine Jones (63), Victoria Lundblad (65) a Beverly Emerson (66) si stěžují mimo jiné na neférové přidělování laboratorních prostor a pracovních sil, pomalejší profesní postup, nižší platy a nepřátelské prostředí. Diskriminační praktiky podle žalujících pokračovaly i po publikování zprávy o nepříznivé situaci genderové rovnosti na institutu v roce 2003, a situace se v mnohých ohledech prý ještě zhoršila. Kauza připomíná situaci na MIT, kde byla v roce 1999 publikována zpráva, která mapuje mimo jiné i velikost laboratorních prostor a která odstartovala změny na výzkumných a vysokoškolských institucích v USA i ve světě. MIT však na rozdíl od Salkova institutu začala konat. Podrobnosti k situaci na institutu v Los Angeles v článku z 1. února 2018.


Pomáhá různorodost v kariérním postupu?

Nová kvantitativní analýza situace na dvou předních evropských technologických univerzitách poskytuje podrobnější pohled na kariérní postup akademiků a akademiček v kontextu výzkumného zaměření, genderu a mentoringu. Podle jejích výsledků jsou muži ve výhodě oproti ženám zvláště díky publikační aktivitě a tomu, že se jim častěji daří následovat tzv. Pasteurovu výzkumnou orientaci, kdy se více orientují na výzkum sledující jak rozšíření znalostí v daném oboru, tak na aplikačně orientovaná řešení. Heterogenita mezi mentory/kami a mentees je podle studie přínosná jen v počátečních fázích výzkumné dráhy. Podrobnosti zde.


Rozpoznávání tváře je přesné. Pokud jste bílý muž

Předsudky a jejich reprodukce prostřednictvím technologií, včetně umělé inteligence, nejsou úplnou novinkou. Data vládnou našemu světu. A pokud máte v datovém souboru vyšší množství osob s určitými znaky, ovlivní to schopnost učit se rozpoznání jedinců dané skupiny. Tyto systémy přitom teprve nacházejí své využití. Testuje se například zaměřování produktů na sociálních sítích prostřednictvím profilové fotografie, experimentuje se s automatizovanými rozhodnutími ohledně finančních částek za produkty, pronájem a půjčování. Přitom tyto systémy zatím nepodléhají žádné regulaci, která by předsudky napravovala. Zkušenost s tím, že ji v počítačové laboratoři jako Afro-Američanku nerozeznával program, se kterým za svých studií pracovala, vedl Joy Buolamwini z MIT k tomu, aby podnikla hlubší výzkum tohoto fenoménu. Podrobnosti o jejím výzkumu najdete v článku v na webu nytimes.com.