O čem se psalo v únoru 2019

Evropská platforma pro vědkyně – žena měsíce
Evropská platforma pro ženy ve vědě (European Platform for Women Scientists) každý měsíc přináší rozhovor s významnou ženou vědkyní. V únoru udělala rozhovor se severoirskou astrofyzičkou Jocelyn Bell Burnell, která v šedesátých letech objevila nový typ hvězdy – pulsar.

Shodou okolností Jocelyn Bell Burnell brzy dorazí do Prahy, proto vám v dalším článku přinášíme její medailonek.

 

Kontroverzní příběh Milevy Marić, ženy Alberta Einsteina
Americká scenáristka a televizní producentka Monica Beletsky připomíná příběh ženy Alberta Einsteina, Milevy Marić, která se podle Beletsky velkou měrou podílela na Einsteinových zásadních článcích, jež mu vynesly Nobelovu cenu za fyziku. Einsteinovy články, publikované v roce 1905 v časopise Annalen der Physik, jsou dnes základem moderní fyziky.

Za toto tvrzení Monica Beletsky sklidila kritiku ze strany části vědecké komunity i na sociálních sítích.

Příběh Milevy Marić je známý již z několika knih, z divadelních her i částečně ze seriálu Génius – Einstein, který nedávno uvedla ČT. Mileva Marić kvůli svému těhotenství odešla z Curyšské univerzity, nikdy nedostudovala, a podle Beletsky jí právě kvůli tomu nikdy nebyl přiznán dostatečný vědecký kredit.

Rozdíly v platech postdoků
Studie, která zkoumala platy postdoktorandů a postdoktorandek pracujících na 52 institucích v USA, objevila značné rozdíly. Platy postdoktorandů jsou napříč celými Spojenými státy velmi nevyrovnané. Zároveň se ukazují výrazné rozdíly mezi platy žen a mužů. A podobně je na tom také Evropa, píše se na webu Věda a výzkum.

Platy se v USA pohybovaly od 23 660 USD ročně, což je minimální mzda stanovená americkým pracovním zákonem Fair Labor Standards Act, do více než 100 000 USD ročně.

Podobnou tendenci lze přitom sledovat i v Evropě. Studie, zpracovaná European Network of Postdoctoral Associations, která zahrnuje odpovědi 900 postdoktorandů a postdoktorandek z celé Evropy, taktéž poukazuje na propastné rozdíly v platech. Platy se pohybují od 5 000 eur až do 70 000 eur ročně.

Časopis Nature upozorňuje na to, že nejmenší průměrné platy v Evropě mají postdoktorandi a postdoktorandky a juniorní výzkumníci a výzkumnice z východní Evropy, zejména z České republiky a Polska. Celý rozbor na webu Věda a výzkum.

Nic jako mužský a ženský mozek neexistuje
Britská neurovědkyně Gina Rippon ve své nové knize prokazuje, že mozek člověka je nastaven stejně, ať jste kluk či holka. „Bohužel už od útlého dětství jsme bezděčně i úmyslně vzděláváni v tom, co holčičky nebo kluci dělají a nedělají, v čem jsou holky lepší než kluci, a naopak. Právě stimuly z okolí a kulturního prostředí z nás dělají genderově rozdílné osoby,“ říká v rozhovoru pro ČRo Radio Wave. Gina Rippon právě vydává svou novou knihu Gendered Brain. Doufejme, že jednou se dočkáme českého překladu.

S Ginou Rippon hovořila i britská spisovatelka a populizátorka vědy Angela Saini ve své knize Od přírody podřadné, kterou NKC loni vydalo v nakladatelství Academia a která je momentálně vyprodána. Sledujte naše sítě, dotisk brzy na obzoru!

Vědkyně a vědci, spojte se!
Mladí čeští vědci a vědkyně odcházejí velmi často na zkušenou do zahraničí. Mnozí z nich se rozhodnou zůstat a pokračovat ve vědecké dráze v cizině. Nikdo však nezná statistiky, místo působení, obory atd. Proto vznikla platforma Czexpats in Science, která mapuje české vědce a vědkyně v zahraničí a chce je propojit s místními institucemi. V týdeníku Respekt vyšel rozhovor s Annou Stejskalovou, jednou ze zakladatelek platformy.

Rosalind Franklin a rusko-evropský robot
Česká televize přinesla reportáž o tom, že robotické vozítko pro další fázi společné mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu ponese jméno vědkyně Rosalind Franklin.

Rosalind Franklin bude prvním automatickým vozítkem, které se bude pohybovat po povrchu rudé planety, a zároveň i zkoumat její hlubiny.

Rosalind Elsie Franklin byla anglická biofyzička, chemička a bioložka, která přispěla k objasnění molekulární struktury DNA, RNA, virů, uhlí a grafitu. Její práce na difrakčních obrazech DNA využili k určení struktury DNA chemici Watson a Crick. Za to dostali Nobelovu cenu, přičemž všeobecně se má za to, že DNA zřejmě jako první rozpoznala právě Rosalind Franklin.