Potřebovala jsem průvodkyni českou akademickou krajinou

Přinášíme úryvek z dalšího rozhovoru z knihy Mentoring: co v příručkách nenajdete, tentokrát s přírodovědkyní Magdalenou, která si v našem mentoringovém programu vyzkoušela hned dvě role – mentees i mentorky. S Magdalenou hovořila Kateřina Cidlinská.


Jaká byla tvá hlavní motivace pro přihlášení se do mentoringového programu?

V zahraničí jsem se s několika lidmi bavila o směřování mojí kariéry a již tenkrát mi někdo z nich radil, abych si našla mentora. I moje zahraniční školitelka měla svou mentorku pro otázky profesního rozvoje. Takže když jsem se o vašem programu dozvěděla, říkala jsem si, že to je ideální příležitost. Akorát jsem se vrátila po velmi dlouhé době ze zahraničí. Odešla jsem po ukončení bakalářského studia a vrátila se až po postdocích. Potřebovala jsem si rozmyslet, co chci v Česku dál dělat, a k tomu jsem potřebovala průvodce zdejší akademickou krajinou. Zároveň jsem měnila výzkumné zaměření, takže jsem chtěla i někoho, kdo by měl do té problematiky hlubší vhled.

Tvůj mentor tedy měl pracovat delší dobu v Čechách a rozumět tvému výzkumnému tématu. Měla jsi na něj ještě nějaké jiné požadavky, podle kterých jsi ho hledala?

Samozřejmě jsem měla představu ideálního mentora, ale myslím, že je nemožné najít někoho, kdo by pasoval na tvoji představu na sto procent. Proto je také fajn, že člověk může spolupracovat s více mentory najednou. Navíc se ta kritéria různě proměňují podle toho, co zrovna člověk řeší. Zúčastnila jsem se programu ve dvou různých ročnících a pro každý jsem si vytvořila jiný profil potenciální mentorky, protože v prvním roce jsem ještě neměla vlastní projekt a ve druhém už ano. Při mém hledání nakonec sehrála nejdůležitější roli odbornost a požadavek, aby to byla žena. Dopad dětí na kariéru představuje asi největší rozdíl mezi ženou a mužem ve vědě. Chtěla jsem mít možnost popovídat si o profesních zkušenostech i z tohoto pohledu.

Co vnímáš jako celkově největší přínos svého zapojení do mentoringu?

V prvním roce jsem si ujasnila své priority a rozhodla jsem se naplno věnovat vědě a vědecké kariéře. Ve druhém roce jsem napsala článek, který byl inspirován rozhovory s mojí mentorkou a nedávno vyšel v českém recenzovaném časopise.

Celý rozhovor v naší knize od str. 80.