Slavná výročí

V červnu slavíme Den rovnosti žen a mužů, a proto Vám v následující rubrice přinášíme medailonky k výročí tří v červnu narozených vědkyň, které lidstvu přispěly významnými objevy i přesto, že jejich cesta za vědeckou prací byla díky společenskému uspořádání přinejmenším trnitá. Čtvrté výročí se týká 56 let od chvíle, kdy první žena, Valentina Těreškovová, letěla do vesmíru.

V červnu by 110. narozeniny oslavila americká lékařka, vůdčí osobnost v oboru anesteziologie a teratologie, doktorka Virginia Apgar (7. 6. 1909 – 7. 8. 1974). Známá je především díky zavedení tzv. Apgar skóre, sloužícího k rychlému vyhodnocení zdravotního stavu novorozenců. V medicíně se využívá již od roku 1953.

Další červnovou oslavenkyní je americká bioložka a laureátka Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Barbara McClintock (16. 6. 1902 – 2. 9. 1992). Její objev dynamického řízení genomu, který ukázal složité mechanismy genetické regulace, byl tak nečekaný a překvapivý, že jej většina jejích současníků v 50. letech 20. století odmítla. Přelomovost jejího objevu byla uznána až o více než 30 let později, když v roce 1983 byla za své objevy oceněna Nobelovou cenou.

Poslední připomínanou vědkyní, která by v červnu oslavila 113. narozeniny, je americká fyzička Maria Goeppert Mayer (28. 6. 1906 – 20. 2. 1972). Ta jako teprve druhá žena v roce obdržela Nobelovu cenu za fyziku za svůj výzkum atomového jádra. Při studiu atomového jádra objevila magická čísla a podala jejich vysvětlení pomocí slupkového modelu jádra. První ženou, jež získala Nobelovu cenu za fyziku, byla v roce 1903 Marie Curie-Skłodowská. Mezi oceněním Goeppert Mayer a Curie-Sklodowské uběhlo tedy přesně 60 let.