O čem se psalo v dubnu 2018

Vaše vnoučata budou v důchodu dřív, než dosáhneme genderové rovnosti ve vědě

Bližší pohled na genderové rozdíly v publikování přinesla studie univerzity v Melbourne, která vychází z 10 milionů odborných článků. A jaké je zjištění? Pokud budeme pokračovat jako doposud, tak třeba ve fyzice bude publikační parity dosaženo až za 258 let. 87 ze 115 vědeckých disciplín mělo signifikantně méně autorek, 5 mělo signifikantně méně autorů a 23 se pohybovalo blízko paritě. Především muži opanované obory vykazují pomalý progres. Mezi autory juniory byly častěji ženy, muži převažovali mezi seniory. Prestižní odborné časopisy publikovaly méně článků od žen než časopisy standardní a muži byli vyzýváni editory dvakrát častěji než ženy k tomu, aby publikovali své práce. Bohaté země měly méně vědkyň autorek než země chudší. Vědecký tým z Melbourne upozornil, že nízké zastoupení žen mezi autory odborných prací má komplexní příčiny, jejichž účinky mohou zmírnit opatření, která již dnes dobře známe a která by měla být implementována důsledněji. Podrobnosti na webu Melbournské univerzity.


Proč veřejnost nedůvěřuje vysokým školám? Příliš mnoho žen

Článek na serveru chronicle.com diskutuje obecně známý fakt. Prestiž oborů a profesí klesá, pokud se v nich ve velkém začnou objevovat ženy. Příklady z minulosti jsou dobře známé: učitelská profese, úřednická zaměstnání. Nyní, když roste počet žen s univerzitním titulem a jejich zastoupení ve vysokém školství, jsou i ve vztahu k tomuto sektoru pomalu cítit tendence k jejich znevažování. Co to znamená pro vědění a budoucnost? Podrobnosti zde.


Proměny stereotypních představ

Projevy genderových a etnických stereotypů v jazyce korelují s významnými společenskými hnutími a demografickými změnami, jak zjistil na analýze dat z databází amerických knih, novin a dalších textů výzkumný tým Stanfordovy univerzity. Výzkum například ukázal, že slova jako „inteligentní“, „logický“ a „uvážlivý“ byla asociována v první polovině 20. století spíše s muži. Od 60. let se v rostoucí míře začala používat i pro charakteristiku žen. To podle vědeckého týmu koreluje s feministickým hnutím té doby. Slova jako „barbarský“, „obludný“ nebo „krutý“ byla v prvním desetiletí 20. století nejčastějšími slovy asociovanými s asijskými příjmeními. V devadesátých letech je nahrazují slova jako „omezený“, „pasivní“ a „citlivý“. Tyto změny zase souvisí s demografickými změnami a asijskou migrací. Výzkum ukazuje nejen proměny stereotypů, ale představuje také příklad interdisciplinární spolupráce humanitních a technických věd. Podrobnosti na webu Stanfordovy univerzity.


Nejchytřejší ve třídě: jak muži přeceňují svoji inteligenci

Studie Arizonské státní univerzity zjistila, že studenti se považují za chytřejší, i když jejich známky naznačují opak. Studenti s průměrnými známkami měli tendenci hodnotit se jako chytřejší než dvě třetiny jejich spolužaček a spolužáků ve třídě. Studentky se oproti tomu hodnotily jako průměrné. Podobné výsledky přinesly i další studie, a nejde tak o zásadní překvapení. Řada jiných výzkumů zase opakovaně potvrzuje, že výkon mužů je hodnocen lépe, i když lepší není. Až příliš často dostává tolik vzývaná meritokracie na frak. Otázka je, co s tím? Podrobnosti k výzkumu na webu timeshighered.com.


Čím víc se změní, tím víc zůstává při starém?

Americké Národní instituty zdraví (NIH) vyžadují u výzkumů, které financují, zahrnutí žen a osob z minoritních etnických skupin do vzorků testovaných osob a následné vyhodnocování výstupů testů s ohledem na kategorie pohlaví, rasy či etnicity. Nová studie sledovala, jak se změnily výzkumné praktiky vědeckých týmů po zavedení tohoto opatření. Vzorek randomizovaných kontrolovaných studií byl relativně malý (142) a výsledky nebyly nijak oslnivé. 35 studií pracovalo jen s jedním pohlavím, střední hodnota účasti žen ve zbývajících 107 studiích byla 46%, 16 z nich ovšem pracovalo s méně než 30% zastoupením žen. Zkrátka a dobře, k žádnému statisticky signifikantnímu zvýšení počtu analýz a interpretací dat na základě pohlaví a etnicity nedošlo. Autorský tým doporučuje zpřísnění editorských politik odborných časopisů. Ještě zásadněji k tomuto tématu vystoupila profesorka Stanfordovy univerzity Londa Schiebinger, která varuje, že neschopnost zohlednit odlišný dopad intervencí a léčiv na muže a ženy stojí životy/může být životu nebezpečná. Podrobnosti ke studii zde.


Mzdové rozdíly na začátku profesní dráhy: přírodní vědy

Velká část mzdového rozdílu mezi platy žen a mužů v přírodních vědách se objevuje v postdoktorské a docentské fázi. Ženy o pětinu méně často než muži přechází do pozic vedoucích týmů. Nejnovější výzkum vědeckého týmu univerzity Yale zjistil, že genderové rozdíly v publikacích mohou vysvětlit asi 60 % z rozdílu v získání této pozice. Zbytek rozdílu v profesním postupu jde na vrub nižšímu uznání jejich citovanosti. Podrobnosti na webu sciencedirect.com.


Pohlaví není gender: proč je to důležité pro zdraví obyvatelstva

Britský časopis pro anestezii věnoval své jarní číslo tomu, jak jsou gender a pohlaví reflektovány v současné odborné oborové literatuře. Výsledky konstatují zásadní předsudky a preferování mužské populace jako participantů výzkumů. Jen  9 % článků se věnovalo jak populaci žen, tak populaci mužů. Podrobnosti zde.