Bariéry genderové rovnosti ve vědě: předběžné výsledky výzkumu

Marta Vohlídalová, Blanka Nyklová, Hana Tenglerová

V roce 2017 jsme zahájily řešení dvouletého projektu, od něhož si slibujeme získání kvalitních a oborově zaměřených dat, která budou oporou při prosazování genderové rovnosti a zlepšování pracovních podmínek ve vědě a terciárním vzdělání. V ČR dosud chybí podrobnější a oborově specifická data o kariérách výzkumnic a výzkumníků a jejich pracovních podmínkách. Součástí projektu, jehož hlavním cílem je návrh komplexní strategie na podporu genderové rovnosti v podmínkách české vědy, je proto rozsáhlý výzkum, zaměřený na hloubkovou analýzu problémů, výzev i potenciálu českého prostředí. Jeho součástí je:

1) reprezentativní dotazníkové šetření mezi akademiky a akademičkami působícími na různých typech veřejných výzkumných a vzdělávacích institucích;

2) kvalitativní studie zaměřená na hlubší analýzu subtilnějších aspektů akademické kultury, vědecké praxe a akademických drah v různých oborech a typech vědeckých institucích;

3) studium zahraniční praxe v oblasti podpory rozvoje lidských zdrojů a genderové rovnosti ve VaV na úrovni vládních orgánů, klíčových aktérů VaV i jednotlivých institucí a analýza přenositelnosti těchto postupů do českého prostředí a

4) rozhovory s aktéry/kami v rozhodovacích pozicích VaV, týkající se jejich názorů a postojů k prosazování rovných příležitostí ve VaV a nástrojům jejich podpory.

Jaký byl dosavadní průběh projektu a jaké jsou jeho předběžnými výsledky?

Dotazníkové šetření: reprezentativní pohled na české vědecké a akademické prostředí

Jednou z hlavních součástí našeho výzkumu bylo rozsáhlé reprezentativní dotazníkové šetření vědeckých a akademických pracovníků a pracovnic působících ve veřejných institucích v ČR. Šetření mapovalo měnící se podmínky vědecké a akademické práce, různé aspekty rozvoje pracovních drah ve vědě a terciárním vzdělání a zajímalo se také o dopady vědních politik na profesní uplatnění respondentek a respondentů. Otázky dotazníků směřovaly na průběh pracovních drah žen a mužů, jejich spokojenost s různými aspekty práce, na podmínky kombinace pracovního a soukromého života a rodičovství, pracovní vytížení, pracovní klima, psychickou pohodu, rozložení pracovního a nepracovního času či zkušenosti s různými formami obtěžování.

Ve spolupráci s CVVM jsme získaly reprezentativní vzorek více než 2080 akademiků a akademiček, působících na českých veřejných vysokých školách, ústavech Akademie věd a veřejných výzkumných institucích. Vzorek byl vybírán rigidní metodou stratifikovaného náhodného výběru (oporu výběru tvořily kontakty na jednotlivé akademické a vědecké pracovníky a pracovnice uvedené na webových stránkách veřejných výzkumných institucí, AV ČR a veřejných vysokých škol) a byl sbírán metodou on-line šetření za současného zachování plné anonymity respondentů a respondentek (vybraným respondentům a respondentkám bylo systémem přiděleno unikátní ID, které nebylo propojeno se jménem ani dalšími osobními údaji). Výsledný vzorek je pak reprezentativní z hlediska pohlaví, typu instituce (VŠ, AV ČR, veřejná výzkumná instituce) a oboru (sociální, humanitní, technické a přírodovědné obory). Podrobná reprezentativní data o kariérách akademiků a akademiček v ČR a jejich pracovních podmínkách přitom v českém kontextu dosud chyběla. Vzhledem k rozsahu, složení i způsobu rekrutace náš vzorek představuje v českém prostředí zcela výjimečný soubor dat, který má ambici stát se klíčovou oporou pro plánování opatření pro posilování genderové rovnosti a zlepšování pracovních podmínek ve vědě, výzkumu a terciárním vzdělání. Jeho velkým přínosem je i to, že umožňuje mj. i porovnání oborů a typů veřejných akademických institucí.

Předběžná analýza dat ukazuje např. na zajímavé vzorce týkající se pracovní nejistoty měřené rozložením různých typů pracovních smluv mezi muži a ženami na různých pracovištích a v různých oborech. Jak se ukázalo, nejmenší podíl lidí zaměstnaných na smlouvu na dobu neurčitou najdeme mezi těmi, kteří působí na AV ČR (pouze 29,3 % cekem, 28,2 % žen a 30,3 % mužů), nepatrně větší podíl najdeme mezi akademiky a akademičkami působícími na veřejných vysokých školách (33,3 % celkem, 29,0 % žen a 37,6 % mužů). Naopak v případě ostatních veřejných výzkumných institucí je smlouva na dobu neurčitou poměrně běžná – takto je zde zaměstnáno 69,3 % zaměstnanců celkem, 62,4 % žen a 77,1 % mužů). V případě AV ČR jsou sice rozdíly mezi ženami a muži nevýznamné, u ostatních institucí je to ale jiné. V případě veřejných výzkumných institucí i veřejných vysokých škol bývají ženy významně častěji než muži zaměstnány na smlouvu na dobu určitou (30,3 % žen, ale pouze 16,7 % mužů pracujících na veřejných výzkumných institucích s výjimkou AV ČR a 57,1 % žen a 51,1 % mužů zaměstnaných na veřejných vysokých školách) a ženy jsou také častěji než muži zaměstnávány formou různých stipendií, pracovních dohod nebo na živnostenský list (nebo skrze vzájemnou kombinaci těchto smluv). Z hlediska oborů přitom nenajdeme výraznější rozdíly v podílu lidí, kteří pracují na smlouvu na dobu neurčitou – v přírodovědných/technických stejně jako ve společenskovědních/humanitních oborech pracuje na smlouvu na dobu neurčitou kolem 35 % zaměstnanců. V rámci jednotlivých oborů však najdeme odlišné genderové vzorce. Zatímco v oblasti humanitních/společenských věd se neukazují žádné výraznější rozdíly mezi ženami a muži, v případě přírodních/technických věd ženy méně často než muži pracují na pozicích, kde získávají smlouvu na dobu neurčitou (30,9 % žen a 39,9 % mužů), častěji naopak pracují na smlouvu na dobu určitou (56,7 % žen a 51,5 % mužů) a častěji také pracují na různá stipendia, pracovní dohody nebo na živnostenský list (nebo skrze vzájemnou kombinaci těchto smluv) (12,4 % žen a 8,6 % mužů). Tyto předběžné výsledky tedy poukazují na konkrétní oblasti akademického prostoru, na něž je vhodné se dále podrobněji zaměřit.

Kvalitativní výzkum na výzkumných a akademických institucích: jeden systém hodnocení – různé akademické kultury

Sociologická výzkumná praxe ukazuje, že kvalitativní výzkum je nezbytnou součástí výzkumů, které se snaží odhalit zdroje často skrytých společenských či organizačních problémů. V rámci projektu se proto věnujeme i individuálním a skupinovým rozhovorům na vybraných institucích s nejrůznějším oborovým zaměřením. Do studie jsme proto zařadili instituce přírodovědného a technického zaměření, veřejné vysoké školy, výzkumná pracoviště AV ČR, stejně jako veřejné výzkumné instituce. Zaměřujeme se na zkoumání toho, jak se kultura jednotlivých oborů a institucí odráží v požadavcích na akademičky a akademiky a jejich pracovní podmínky, ve způsobu financování jejich pracovních pozic a dopadech tohoto financování na jejich pracovní dráhy. Zabýváme se také pohledem akademických a vědeckých pracovníků a pracovnic na pedagogickou a vědeckou práci a jejich hodnocení.

Rozhovory, stejně jako jednotlivé instituce, v nichž výzkum realizujeme, jsou anonymní, a to zejména proto, že se ptáme i na šikanu, obtěžování a obecněji vztahy na pracovišti. Ukazuje se, že ne všechny instituce mají zájem se podobného šetření zúčastnit, důvody se však liší. V jednom případě se projevila nechuť k samotnému tématu rovnosti a případných problémů na pracovišti, jinde se jako zásadní ukázala časová tíseň většiny akademiků a akademiček. Z rozhovorů plyne, že s časovou tísní se potýkají lidé napříč oborovým zaměřením. V instituci z oblasti humanitních věd je to velmi nízkým platovým ohodnocením, které vede k přibírání dalších úvazků, v technicky zaměřené instituci zase o tlak daný krátkým trváním projektů. Objevuje se i kritika neprůhledně nastavených vztahů na pracovišti, nejasností okolo udělování a prodlužování smluv, či podezření na automatické upřednostňování těch, kdo nepotřebují přerušit svou kariéru třeba kvůli rodičovství. Všichni oslovení sice oceňují vědeckou práci, která je baví, neznamená to ale, že by automaticky nevnímali např. rozdíly v tom, jak vážně jsou brány odborné příspěvky, ať už na základě seniority, oborové příslušnosti či pohlaví.

Rozhovory s osobami v rozhodovacích pozicích vědy a výzkumu

Na podzim roku 2017 byly také zahájeny rozhovory s lidmi ve vlivných pozicích výzkumu, vývoje a terciárního vzdělání, tj. s představiteli a představitelkami státních a veřejných institucí, odborů a politických stran (jako např. AV ČR, grantové agentury, Česká konference rektorů aj.). Cílem této výzkumné části je zjistit názory oslovených na téma genderové rovnosti ve výzkumu a vývoji a politická opatření, která se váží k jejímu prosazování.

Rozhovory představují zcela zásadní vodítko při přípravě strategie podpory genderové rovnosti v českém výzkumu a vývoji, která bude hlavním výstupem našeho projektu. Indikují totiž názorové shody oslovených, a naznačují tedy i schůdnou cestu, kudy se vydat, aby se zvýšila šance na pozitivní přijetí a implementaci předkládaných návrhů. Po provedení analýzy a vzniku strategie předpokládáme uspořádání kulatých stolů, kde se budou jednotlivé návrhy diskutovat.

Z dosud provedených rozhovorů vyplývá, že převládá konzervativní pojetí problému genderové rovnosti, které nízké zastoupení žen v české vědě vysvětluje zejména mateřskou rolí žen, kulturními očekáváními, které se vztahují k mateřství, a ne/dostupností služeb péče o děti. I proto se jako obecně dobře přijímané nástroje jeví odstraňování bariér, které způsobují nerovný přístup pečujících k rozvoji jejich profesní dráhy ve vědě (typicky se jedná například o zohlednění rodičovských přestávek v hodnocení, grantových schématech a pravidlech udílení cen). Jako relativně silná se proto ukazuje také potřeba lepších opatření na podporu slaďování rodinného a profesního života.

Při zjišťování postojů k politikám Evropské unie a některých západních států, se s relativně velkým zájmem u respondentek a respondentů setkalo téma genderu v obsahu výzkumu. Diskriminaci na základě genderu ve vědě řada oslovených sice připustila, zároveň však odmítla, že by se s ní setkala, nebo že by se děla v jejich okolí. O nevědomých předsudcích a výzkumech, které se tímto tématem už řadu let zabývají, většina osob neví, nebo jejich postoj nijak zásadně neovlivňují.

V rozhovorech jsme se věnovali také názorům na komunikaci problematiky genderové rovnosti ve vědě. Několik oslovených uvedlo, že by se podle nich téma lépe přijímalo, kdyby jej neprezentovaly ženy. Muži jsou častěji vnímáni jako autority a podle jejich názoru by byli považováni za víc objektivní. Účast mužů na tématu prosazování genderové rovnosti je proto zcela zásadní, stejně jako posilování vnímání žen jako autorit a kvalifikovaných odbornic.

Projekt je realizován Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i., v letech 2017 a 2018 a financuje jej Evropská unie z Evropského sociálního fondu, operačního programu Zaměstnanost.

Registrační číslo projektu CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_028/0003571.