Genderové aspekty otevřené vědy

Mají otevřený přístup a otevřené inovace něco do činění s genderovou rovností? Odpověď na tyto otázky hledal workshop zorganizovaný námi koordinovaným projektem z Horizontu 2020 GENDERACTION.

Marcela Linková


Cílem workshopu, který jsme uspořádaly v Bruselu, bylo otevření diskuse o tom, zda je genderová perspektiva a zastoupení žen relevantní pro otázky, které se řeší pod hlavičkou otevřené vědy a otevřených inovací. Mnoho dřívějších studií, které tvrdily, že mezi samci a samicemi, případně muži a ženami, existují rozdíly v jednání na základě biologického pohlaví, dnes není možné replikovat z důvodu chybné metodologie odrážející genderové stereotypy v designu výzkumu. Replikabilita výzkumu je důležitým momentem pro to, aby se nová vědecká fakta ustavila jako platná. Otevřený přístup k datům tomu může napomoci, stejně tak jako vystaví výzkum přezkumu. To by mělo do budoucna předcházet tomu, že věda bude společnosti předkládat jako nezpochybnitelné pravdy výsledky, které spíše odráží stereotypy daného vědce než spolehlivé výzkumné výsledky.

Dalším tématem je otevřené peer review, které staví na tzv. otevřených identitách (tj. identifikaci autorů, autorek a recenzentů) nebo na otevřené participaci. Tyto principy jdou ale například proti dřívějším snahám řešit genderové předsudky v hodnocení vědecké práce zavedením tzv. dvojího slepého peer review, kde by nebyl nejen recenzent znám autorovi, ale i naopak. V diskusi jsme se pak zastavili u toho, že je velký rozdíl mezi otevřeností a transparentností, a pro boj s genderovými předsudky v hodnocení, které vykazují jak muži, tak ženy, je mnohem důležitější transparentnost – jasně nastavená hodnotící kritéria, široce zveřejňovaná výběrová řízení, jasná zdůvodnění hodnotících zpráv a jasné procedury hodnocení. Výzkumy totiž ukazují, že pokud jsou hodnotitelé nuceni hodnotit člověka podle přesně zadaných kritérií a ke všem se musí jasně vyjádřit, zmenšuje se prostor pro to, aby roli hrály první dojmy a sebeidentifikace s hodnoceným člověkem.

Otevřená věda se také týká dovedností, hodnocení a nové generace metriky pro hodnocení. Čisté hodnocení pouze na základě impakt faktoru je stále častěji podrobováno kritice. Shoda pak panuje na tom, že toto měřítko nemusí být vhodné pro všechny obory. Citační index má též své problémy; jeden, úzce spjatý s genderovou rovností, je ten, že muži citují práce žen-vědkyň mnohem méně často, než ženy citují jiné ženy. Ukazuje se též, že citace rostou s tím, zda je článek připraven mezinárodním kolektivem vědců a vědkyň. Ženy jsou obecně méně zasíťovány než muži, a tento fakt se potom projevuje i v jejich nižší citovanosti. V diskusi jsme se zabývali tím, že výzkum je stále více kolaborativní, a je tedy potřeba vytvářet hodnotící nástroje, které budou reflektovat nejen tento fakt, ale také to, že ve výzkumných týmech dochází k distribuci práce. V současné době totiž reflexe spolupracující povahy vědy okamžitě naráží – zejména v raných fázích vědecké kariéry – na to, že je člověk vždy posuzován individuálně, a podle toho pak získává více či méně prestižní postdoktorské pozice, nebo je případně nezískává vůbec.
Zpráva Exploring the gender dimension in Open Science and Open Innovation bude dokončena v lednu. Ještě předtím je naším cílem konzultovat ji s odborníky a odbornicemi na otevřený přístup, otevřenou vědu a otevřené inovace. Po jejím dokončení zprávu naleznete na stránkách projektu genderaction.eu.

Téma genderových aspektů v Otevřené vědě a inovacích je však pouze jedním z témat, kterému se projekt GENDERACTION věnuje. GENDERACTION je platforma sdružující zástupce a zástupkyně nominované odpovědnými národními úřady, většinou ministerstvy pro výzkum, vysoké školství a jejich různými variantami. Společně budeme analyzovat to, jak členské státy koncipovaly Národní strategie Evropského výzkumného prostoru v prioritě 4 genderová rovnost a genderový mainstreaming, jak se je v průběhu let daří jednotlivým státům naplňovat a co se můžeme na tomto poli vzájemně naučit. Ačkoliv by Národní strategie měly řešit všechny prioritní oblasti (genderovou rovnováhu ve výzkumných týmech, genderovou rovnováhu ve vedoucích pozicích a genderovou dimenzi ve výzkumu a inovacích), ne všechny tomu dostály. Analýzy a doporučení, které z projektu vzejdou, tak budeme směřovat i k tomu, aby se v Evropě dále neposilovala dvojkolejnost z hlediska přístupu k genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích. V posledních letech se totiž stále více rozevírají pomyslné nůžky mezi zeměmi, které činí konkrétní kroky, vyvíjejí konkrétní opatření a mají konkrétní politiky, které posléze vyhodnocují, a těmi, kde genderová rovnost zůstává na papíře bez jakýchkoli konkrétních závazků, odpovědností a vyhodnocení účinnosti.

S tím by měly napomoci i školení, workshopy a výměny zkušeností, které budeme pro osoby v rozhodovacích a vlivných pozicích organizovat s cílem zlepšit schopnost tyto otázky kompetentně řešit na národní úrovni. Projekt bude dále zpracovávat podkladové studie a na jejich základě předkládat doporučení. Posledním tématem, které budeme řešit, je otázka genderové rovnosti v mezinárodní spolupráci ve vědě, technologiích a inovacích. Analýza, která v současné době vzniká ve Stálé pracovní skupině pro gender ve vědě a technologiích a skupině SFIC totiž ukazuje, že genderová rovnost doposud není součástí bilaterální, multilaterální či nadnárodní spolupráce ve výzkumu. Zároveň je zjevné, že pokud bude další rámcový program více navázán na cíle udržitelnosti OSN, nebude moci být toto téma opomíjeno.