Rozhovor s prof. Janou Klánovou

Domů Rozhovor s prof. Janou Klánovou


Prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D. je profesorkou environmentální chemie a ředitelkou centra RECETOX Masarykovy univerzity. Dlouhodobě se zabývá výskytem a environmentálními a zdravotními dopady toxických látek ve vnějším a vnitřním prostředí, výrobcích a potravinách. Vede unikátní projekt Brněnské živé laboratoře. Vedla řadu projektů z evropských strukturálních fondů  i evropských rámcových programů v celkovém objemu téměř dvou miliard korun. Působí jako expertka Programu pro životní prostředí OSN a Světové zdravotnické organizace pro implementaci programů světového monitoringu a vede mezinárodní odbornou iniciativu podporující lepší dostupnost a využití mezioborových dat. Výzkumnou a vzdělávací spolupráci navázala s řadou významných světových univerzit.

Co pro Vás znamená udržitelnost?

Respekt. Zdravý rozum. Zodpovědnost za to, že předáme své dědictví v pořádku dál. Není to žádné prázdné módní slovo. Naše generace ho sice v posledních desetiletích hodně opakuje, ale předchozí generace ho tisíce let opravdu žily. Věděly, že se musí starat o půdu, o vodu, o své zdroje, chtějí-li přežít.

Proč svou práci směřujete právě do této oblasti?

Zajímá mne prostředí, ve kterém žijeme, jak na ně působíme a jak ono na nás. Jsou to spojité nádoby. Ve vědě existuje koncept „One health“ – říká, že je jen „Jedno zdraví“. Zdravé životní prostředí, organismy, člověk, společnost – to vše je jen jeden propojený systém, na kterém závisíme. Bez zdravého prostředí není zdravý život.

Které vědkyně Vás inspirovaly k zájmu o udržitelnost?

Environmentální vědy, kterými se zabývám po většinu své kariéry, jsou vědy o udržitelnosti. Je to jen jiný název pro něco, čemu se věnuji dlouhodobě a k čemu jsem dospěla z vlastního zájmu. Ale pokud se ptáte na inspirativní kolegyně, tak jsou to ty, které mi ukázaly, jak je důležité umět (a být ochoten) vědu a její výsledky komunikovat lidem i politikům, kteří se mohou přičinit o změnu. Arlene Blum, ředitelka Green Science Policy Institute v Berkley, která se zasadila o změnu kalifornské legislativy a zákaz používání některých typů bromovaných a fluorovaných látek v dětském prádle a nábytku. Linda Birnbaum, bývalá ředitelka National Institute for Environmental Health Sciences, která se celou kariéru věnovala studiu látek, které narušují hormonální rovnováhu, ale také komunikací výsledků a boji za jejich regulaci. Genon Jensen, zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Health and Environment Alliance. Výborné vědkyně a skvělé ženy, které dávají obrovskou energii všemu, co dělají.

Které vědkyně podle Vás přispěly k udržitelnější budoucnosti? 

Rachel Carson, americká zooložka, která stála u zrodu moderního hnutí na ochranu životního prostředí, když v roce 1962 vydala knihu Silent Spring. Varovala před nebezpečím, které hrozí přírodním systémům z nezodpovědného používání toxických látek, jako je DDT. Už tehdy upozorňovala na to, že máme morální zodpovědnost za postupující znečišťování přírodního prostředí. Zodpovědnost nejen vůči naší, ale i budoucím generacím.