Stereotypy

Názory, že se dívky a ženy pro určité obory nebo činnosti nehodí, nejsou úplně vzácné ani v 21. století. Holky prý nemají buňky na matematiku nebo na fyziku, ženy se nevěnují dost vědě, když jsou matkami, nehodí se na vedoucí posty, jejich výkon není dost dobrý. Předsudky mohou vstupovat i do obsahu bádání. Jde o škodlivá zjednodušení, která zbytečně odrazují řadu talentovaných a stěžují jejich uplatnění a které mohou mít negativní dopad na vznikání a vznikající znalosti, jejich uplatnění a ve svém důsledku na život společnosti.

Od 6 let věku si dívky myslí, že výjimečně nadaní jsou spíš chlapci (2017). Výzkumy opakovaně potvrzují, že výkony žen hodnotíme nevědomě kritičtěji než výkony mužů (např. 1997, 1999, 2003, 2011, 2012, 2014, 2015, další odkazy zde a zde). Naše představy o tom, co dokážou a na co jsou vhodné ženy a na co muži muži spoluvytváří podmínky, ve kterých se dívky a ženy do vědy nijak nehrnou a pokud do ní vstoupí mohou se setkávat se znevažováním, zneuznáním a nedůvěrou. Není škoda bránit, nebo ztěžovat práci a uplatnění kvalifikovaných žen? Mrkněte na to, co s tím.

Víte, že se lékařské vědě úspěšně daří bojovat s fatálními následky infarktu u mužů, ale u žen už méně (více zde a zde)? Že bezpečnostní pásy v autech představují značné riziko potratu i při nárazech v nízkých rychlostech? Že se v učebnicích dlouho držela teorie o aktivní spermii a pasivním vajíčku? Nebo že jedna renomovaná firma nedávno vydala mobilní aplikaci, která má za úkol sledovat zdravotní stav, ale zapomněla na funkci záznamu menstruačního cyklu?

Některé výzkumy a inovace stále automaticky a zároveň nepřiznaně pracují s muži, mužskou zkušeností a potřebami jako s normou. Proč to může být problém? Řada oblastí a výzkumných otázek nemusí být považována za legitimní, hodna finanční podpory nebo není zajímavá pro osoby, které výzkum provádějí. Z výzkumů založených čistě na testování mužských (samčích) populací se zobecňuje na celou společnost. A stereotypy mohou vstupovat do toho, jak se znalosti vykládají.

Výzkum, který zohledňuje jak biologické rozdíly, tak životní styl, společenské role, zkušenosti a potřeby žen a mužů a provázanost biologického se společenským přináší lepší výsledky. Podrobnosti, konkrétní příklady a návody, jak do svého výzkumu zahrnout perspektivu genderu a pohlaví na webu Stanfordovy univerzity.