Ceny Milady Paulové 2022


Záměrem letošního ročníku je podpořit působení žen v oboru neurověd v českém výzkumném prostředí. MŠMT tak chce přispět ke zviditelnění vědkyň, jejichž práce je pro rozvoj oboru dlouhodobě nejzásadnější. Moderní neurovědy se zabývají studiem všech aspektů nervové tkáně. Ať už jde o tkáň centrální či periferní, věnují se i jejím rozdílům ve zdraví a v nemoci, a to jak na úrovni základního, tak i klinického aplikovaného výzkumu a pokrývají několik odvětví, která se liší přístupem i předmětem zkoumání. V současné době se neurovědy dostávají celosvětově do popředí intenzivního zájmu, a to nejen ve vztahu k základním funkcím nervové tkáně, ale také s ohledem na mechanismus jejího působení.


Vítězka

prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.

Pracoviště:  1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova

Profesorka Eva Kubala Havrdová patří mezi nejuznávanější představitele oboru neurologie a klinické medicíny v České republice a mezi přední světové osobnosti na poli klinického výzkumu roztroušené sklerózy (RS) a dalších demyelinizačních a autoimunitních onemocnění nervové soustavy. Věnuje se efektu léčebných metod, způsobům jejich posuzování a prediktivním faktorům pro hodnocení závažné prognózy nemoci. Podílela se na založení RS center a zahájila biologickou léčbu v České republice. V roce 1998 spolu s kolegy z oboru hematologie transplantovala kmenové buňky první české pacientce s agresivní RS. Prof. Kubala Havrdová je zakladatelkou Nadačního fondu IMPULS, který od roku 2000 slouží jako podpora osvětových i odborných aktivit pro osoby s roztroušenou sklerózou. Pracuje jako vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nominace

MUDr. Diana Apetauerová

Pracoviště: Lahey Hospital and Medical Center, Burlington, MA, USA; Univerzita Karlova

Doktorka Diana Apetauerová je Associate Clinical Professor na Tufts University a také hostuje na Univerzitě Karlově. Zabývá se výzkumem v oblasti progresivní supranuklerární parezy (PSP). Jde o onemocnění podobné Parkinsonově chorobě, které má však horší prognózu a není známa efektivní léčba. Doktorka Apetauerová zkoumá mikrobiom u této nemoci, věnuje se také vlivu multidisciplinární péče na progresi tohoto onemocnění. U pacientů s Parkinsonovou nemocí se v oblasti hluboké mozkové stimulace zabývá programováním systémů a používání nízkofrekvenční stimulace u pacientů s poruchou chůze a řeči. V současné době začíná studii k přípravě nového léku na esenciální třes. Je nositelkou ocenění Top Boston Doctors, které získala jako první žena z neurologického oddělení na Lahey Hospital and Medical Center. Je autorkou řady vědeckých publikací a kapitol v odborných učebnicích, pravidelně spolupracuje s ČR.

 

MUDr. Markéta Janatová

Pracoviště: Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze

Doktorka Markéta Janatová se zabývá sledováním efektu neurorehabilitace u pacientů po poškození mozku. Na základě tohoto výzkumu navrhuje a vyvíjí nové technické prostředky pro zlepšení účinnosti neurorehabilitace a sledování zdravotního stavu pacientů. Vyvíjené přístroje mohou pacienti a pacientky používat v domácím prostředí a ihned získávat zpětnou vazbu o správnosti vykonávaného cvičení například pomocí terapeutické počítačové hry. To má značný přínos například u distanční rehabilitace dětí s kombinovaným postižením. Doktorka Janatová se podílela na vytvoření Laboratoře aplikací virtuální reality v rehabilitaci na Společném pracovišti biomedicínského inženýrství FBMI ČVUT a 1. LF UK, a založila neziskovou organizaci Kamenitý vrch, z.s., ve které se věnuje hiporehabilitaci.

prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Pracoviště: Středoevropský technologický institut a Lékařská fakulta, Masarykova univerzita

Profesorka Irena Rektorová zkoumá ukazatele pro časnou diagnostiku degenerativních onemocnění mozku, zejména Parkinsonovy nemoci, demence s Lewyho tělísky a Alzheimerovy nemoci. Zaměřuje se na neinvazivní stimulační techniky, například tanečně-pohybovou intervenci, vliv kognitivní rezervy na oddálení nástupu onemocnění a efekt farmakologické i nefarmakologické intervence. S českými i mezinárodními partnery pracuje na výzkumu neinvazivních mozkových simulací, např. pulzního magnetického pole, elektrických stimulací přímým a střídavým proudem i tzv. interferenčních stimulací, které mohou zasáhnout a ovlivnit dráždivost a aktivitu i hlubokých mozkových struktur. Profesorka Rektorová vede výzkumnou skupinu Aplikované neurovědy, koordinuje neurovědní program Výzkum mozku a mysli na CEITEC MU a působí jako vědecká a výkonná ředitelka Mezinárodního centra klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.

RNDr. Viktorie Vlachová, DrSc.

Pracoviště: Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i.

Doktorka Viktorie Vlachová se zabývá základním výzkumem buněčné a molekulární podstaty vzniku akutní a chronické bolesti se zaměřením na úlohu specifické skupiny iontových kanálů. Jejich prostřednictvím všechny živé organizmy reagují na vnější podněty, které je ohrožují, včetně škodlivých chemických látek, mechanických podnětů a horkých či chladných teplot překračujících fyziologický práh. Výzkum vlastností těchto bílkovinných komplexů je nezbytným předpokladem pro pochopení vzniku bolesti i pro cílené vyhledávání látek působících proti závažným bolestem periferního nervového systému, které doprovázejí například diabetes, onemocnění kloubů, pooperační stavy, či léčbu chemoterapeutiky, ale také například úporné svědění, které je důsledkem zánětlivých kožních onemocnění. Doktorka Vlachová publikuje v mezinárodních časopisech a podílí se na výuce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.