Ženy ve vědě: data

Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. Zbytečně tak přicházíme o potenciál, který by nás jako společnost posunul dál.

V roce 2020 pracovalo ve výzkumu a vývoji celkem 118 044 osob (tj. 80 958 plných úvazků – FTE), z toho 36 191 žen. Muži mají ve všech uvedených profesích výzkumu a vývoje převahu a jejich zastoupení má nepatrně rostoucí tendenci. V mezinárodním srovnání patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v České republice k celkově nejnižším ze všech zemí EU. Na nejnižších pozicích se drží od začátku sledování těchto dat, tedy od roku 2000.

Zastoupení žen mezi výzkumníky dle oborů

Největší podíl výzkumníků v ČR působí v technických (37,4 %) a přírodních vědách (31 %); dohromady tedy víc než dvě třetiny všech výzkumníků u nás. Podíl žen mezi výzkumníky je zde ale dlouhodobě nejnižší a navíc s mírnou tendencí k poklesu. Nejvyrovnanější zastoupení žen mezi výzkumníky je pak dlouhodobě v lékařských vědách.

Technické vědy

15%

Přírodní vědy

25%

Humanitní vědy

42%

Zemědělské vědy

46%

Sociální vědy

44%

Lékařské vědy

48%

Zastoupení žen mezi výzkumníky v evropských zemích

Ze 47 mapovaných evropských a dalších zemí skončila Česká republika podle publikace Evropské komise She Figures 2021 na 44. pozici (tedy čtvrtá od konce) s podílem 26,6 % žen mezi výzkumníky. Průměr EU28 v roce 2018 byl přitom 33,8 %.

Litva

50%

Bulharsko

47%

Slovensko

41%

Polsko

38%

Irsko

36%

Rakousko

30%

Německo

28%

Francie

28%

Česká republika

27%

Nizozemsko

26%

Profesní dráha ve vědě

Zastoupení žen mezi studujícími magisterského studia v průběhu posledních 20 let pomalu roste (v roce 2019 na úrovni 60 %), stejně tak na doktorském stupni má mírně vzestupný trend (v současnosti 45 %). Tento stav však dlouhodobě nemá vliv na situaci ve výzkumu samotném: Největší propad v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze je mezi absolventy doktorského studia a výzkumníky (ztráta 13,8 procentního bodu).

Mgr. absolventky

59%

doktorandky

44%

absolv. dok. studia

45%

nově zam. výzkumnice

33%

výzkumnice

27%

Zastoupení žen a mužů mezi vysokoškolskými akademickými pracovníky

Zastoupení žen od lektorské pozice směrem k profesuře klesá. Největší propad na pomyslné akademické dráze žen najdeme mezi odbornými asistentkami a docentkami. Poslední roky se sice mírně zvyšuje zastoupení žen mezi docenty a profesory (u docentek o 3 a u profesorek o 4 procentní body za posledních 10 let), při stejné průměrné výši růstu bychom ale paritního zastoupení žen a mužů mezi docenty dosáhli v roce 2102 a u profesorů v roce 2098.

Lektorky

58%

Asistentky

51%

Odb. asistentky

41%

Docentky

26%

Profesorky

16%

Zastoupení žen a mužů v rozhodovacích orgánech vědy a výzkumu

Rozhodování ve vědě je i nadále převážně v rukou mužů. Ženy tak nejsou dostatečně zastoupeny v poradních skupinách a hodnoticích orgánech vědeckých a výzkumných institucích a také se méně podílejí na tvorbě politiky výzkumu a vývoje. ČR tak přichází o jejich perspektivu. Ve vědecké a výzkumné sféře nám kvůli tomu mohou unikat některá důležitá témata či jejich aspekty relevantní z hlediska životní zkušenosti různých skupin žen nebo třeba jejich medicínských či technologických potřeb.

Ředitelky veřejných výzkumných institucí

7%

Rektorky veřejných vysokých škol

14%

Poradní a expertní orgány institucí

26%