Ceny Milady Paulové 2025
Záměrem letošního vyhlášení Ceny Milady Paulové 2025 bylo podpořit působení žen v oblasti umělé inteligence (AI) v českém výzkumném prostředí. AI představuje dynamicky se rozvíjející obor informatiky, který se zabývá vytvářením systémů schopných vykonávat úkoly, které obvykle vyžadují lidskou inteligenci, k čemuž využívá algoritmy a modely k simulaci lidského myšlení a chování. AI zefektivňuje a optimalizuje procesy, zvyšuje dostupnost služeb, pomáhá analyzovat velké objemy dat, otevírá nové možnosti v medicíně, vzdělávání, dopravě, ekologii, a tím formuje rozmanité oblasti běžného života. Rozvoj AI však vyvolává i řadu etických a společenských otázek. Významnou výzvou zůstává také nedostatečné zastoupení žen ve výzkumu AI, což omezuje rozmanitost perspektiv při vývoji technologií, které mají potenciál zásadně ovlivnit integritu a rovnováhu v celé společnosti.
Vítězka
Prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc.
Profesorka Olga Štěpánková se zabývá možnostmi aplikace umělé inteligence v technickém prostředí, zdravotnictví, sociální péči a vzdělávání. Zkoumá potenciál AI proměnit diagnostické metody a způsob péče. Jedním z aktuálních témat, na která se soustřeďuje, je hledání neobtěžujících způsobů, které umožní včas identifkovat i nenápadné změny chování pacientů či klientů a předejít tak různým druhům zdravotních komplikací. Je předsedkyní České společnosti pro kybernetiku a informatiku a podílela se na vzniku Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.
Nominace
Mgr. Martina Benešová, Ph.D.
Pracoviště:
- Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta
Doktorka Benešová propojuje lingvistiku s matematikou a informatickými metodami. Sleduje měřitelné vztahy v jazyce a hledá, co se napříč jazyky a modalitami projevu opakuje. U znakového jazyka se soustředí na takové jednotky a postupy, které dokážou jeho rytmus a členění kvantitativně popsat tak, aby byl srovnatelný s mluveným či psaným jazykem. Výsledky zkoumání převádí do praxe a podílí se na vývoji AI nástrojů pro práci s jazykem a na jejich bezpečném nasazení. Dlouhodobě se snaží o pozitivní a prospěšné využití AI pro společnost.
prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc.
Pracoviště:
- Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální faktulta
Profesorka Hajičová se věnuje výzkumu v oblasti počítačové lingvistiky a zkoumá komunikační aspekty systémů umělé inteligence využívajících přirozený jazyk. Je členkou redakčních rad mnoha mezinárodních vědeckých časopisů, byla prezidentkou Asociace počítačové lingvistiky a je předsedkyní Pražského lingvistického kroužku. Za svou výzkumnou a pedagogickou činnosti obdržela v roce 2017 Medaili Josefa Hlávky.
RNDr. Věra Kůrková, DrSc.
Pracoviště:
- Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.
RNDr. Věra Kůrková zkoumá teoretické základy modelů umělé inteligence. Zaměřuje se na matematickou teorii neuronových sítí, matematickou teorii učení, umělou inteligenci a nelineární aproximace. Její práce významně přispěla k budování matematických základů modelů neuronových sítí, které představují důležitou technologii počítačového učení a umělé inteligence inspirovanou biologickými modely mozku. Od roku 1990 pracuje v Ústavu informatiky AV ČR, kde mnoho let vedla oddělení teoretické informatiky a „vychovala“ několik mladších kolegů a kolegyň. V roce 2010 získala od AV ČR Bolzanovu medaili za zásluhy o rozvoj matematických věd, v letech 2017-2019 byla prezidentkou European Neural Network Society, je editorkou časopisů Neural Networks a Applied and Computational Harmonic Analysis v nakladatelství Elsevier a Neural Processing Letters v nakladatelství Springer.
V roce 2021 byla nominována na Cenu Milady Paulové v oblasti matematiky.
doc. RNDr. Barbara Zitová, Ph.D.
Pracoviště:
- Ústav teorie informace a automatiazce AV ČR, v. v. i
Docentka Zitová výzkumem v oblasti počítačového vidění, strojového učení a zpracování obrazové informace. Přispěla k rozvoji teoretických metod zpracování obrazů a jejich uplatnění v širokém spektru mezioborových aplikací — od analýzy medicínských či kriminalistických dat, přes digitální restaurování uměleckých děl, až po automatické rozpoznávání struktur v historických rukopisech. Je autorkou či spoluautorkou více než stovky odborných publikací, řady softwarových nástrojů a zároveň aktivní účastnicí mezinárodních i národních výzkumných projektů. V rámci své vědecké činnosti se systematicky věnuje etickým aspektům umělé inteligence a podporuje její zodpovědné využívání v kulturním i zdravotnickém sektoru.