Případová studie: Genderově slepé lékařství (úvod)

Podle amerického Lékařského institutu má každá buňka v našem těle pohlaví[1], což znamená, že muži a ženy se liší na buněčné úrovni, a že onemocnění, léčba i léky mohou na obě pohlaví působit různě. I přesto existuje v lékařském výzkumu dlouhá a zakořeněná tradice ignorování genderové dimenze, která dle spisovatelky Caroline Criado Perez ústí v „systematickou diskriminaci žen, jejich chronické nepochopení, špatné zacházení a chybné diagnostikování“[2]. Příčin této tradice je celá řada, na jejím počátku ovšem stojí skutečnost, že mužské tělo bylo vždy považováno za standard, zatímco ženské tělo za odchylku[3]. V důsledku toho funguje lékařství celá tisíciletí na předpokladu, že mužská těla mohou představovat lidstvo jako celek. Tato domněnka s sebou nese obrovskou mezeru v údajích o ženských tělech, která se podepisuje na medicíně, jež ženám nedokáže poskytnout stejně kvalitní péči jako mužům.

O tom, jak obrovská tato mezera je, svědčí počet problémů, které v otázce ženského zdraví vystupují na povrch. Začíná to už samotným faktem, že drtivá většina používaných zvířat v lékařských výzkumech jsou samci. Důvodem „vykázání“ samic z laboratoří je předpoklad, že hormony jako estrogen jsou rušivým elementem výsledků experiment[4]. Původ této hypotézy se datuje do 19. století, a i přesto, že byla úspěšně vyvrácena, ve vědě stále přetrvává. Jejím důsledkem je méně efektivní léčba žen i vyšší míra nepříznivých vedlejších účinků léčiv, na nichž se výrazně podílí i fakt, že vyloučení z toxikologických či biomedicínských výzkumů se týká i žen samotných.

Příčin je opět několik – ženská těla jsou považovaná za příliš hormonální, tudíž i příliš komplikovaná k měření, které by bylo příliš finančně nákladné. Dalším důvodem je i princip tzv. žen v plodném věku, který byl reakcí na tisíce postižených dětí v důsledku podání léku Thalidomid těhotným ženám. Touto zásadou se lékařská a vědecká komunita více než 20 let snažila chránit těhotné ženy a plody před poškozením, aniž si uvědomila, že vyloučením (nejen) těhotných žen scházejí veškerá data k tomu, jak onemocnění ovlivňují právě je. V roce 1993 proto americký Lékařský institut nařídil, aby byly ženy i menšiny zapojeny do jakéhokoliv výzkumu ve zdravotnictví, financovaného vládou. To ale problém bohužel nevyřešilo – spousta léků je totiž testována v soukromých laboratořích, na které se žádné regulace nevztahují[5]. Tam, kde ženy zahrnuty jsou, se navíc velmi dbá na to, aby byly na začátku menstruačního cyklu, kdy jsou hladiny hormonu nejnižší – tedy kdy nejvíce „připomínají“ muže. Ideou za tímto přístupem je „minimalizovat možné dopady estradiolu a progesteronu na výsledky výzkumu“[6]. Skutečnost, že ženy berou léky v každém stádiu menstruačního cyklu, se vytratila – i přesto, že bylo dokázáno, že menstruační cyklus ovlivňuje léčbu antipsychotiky, antihistaminiky i antibiotiky, stejně jako léčbu srdečních onemocnění[7]. Ta jsou zároveň v případě žen špatně diagnostikována dvakrát častěji než u mužů. Vyplývá to ze skutečnosti, že ve výzkumu srdečního selhání se obvykle používají muži. Infarkt si proto většina z nás spojuje s akutní bolestí srdce či paže, tyto symptomy ale mají ve většině případů jen muži. U žen se srdeční záchvaty projevují méně intenzivně a jejich diagnostika je proto těžší, což podporuje i fakt, že samotní lékaři a lékařky si pod infarktem představí právě mužské symptomy. To mj. způsobuje skutečnost, že učební osnovy lékařských škol pracují právě s mužským tělem, a i v případě tzv. neutrálních částí těl (ruce, nohy) jsou o 66 % častěji používány právě mužské tělesné partie[8].

Zdroje:

[1] Criado Perez, C. (2019). Invisible Women. London: Random House.

[2] Criado Perez, C.

[3] Jackson, G. (2019). „The female problem: how male bias in medical trials ruined women’s health“ (Online).

[4] Cara, E. (2019). „Bias Against Female Lab Animals Is Messing Up Scientific Research“ (Online).

[5] Sigal, S. (2019). „Women suffer needless pain because almost everything is designed for men“ (Online).

[6] Criado Perez, C.

[7] Criado Perez, C.

[8] Jackson, G.