Pohlaví je biologická charakteristika nebo klasifikátor pohlavně se množících organismů podle funkcí, které jsou odvozeny od chromozomů, reprodukčních orgánů, specifických hormonů nebo faktorů prostředí, které ovlivňují fenotypové znaky spojené se samicemi a samci v rámci daného druhu.

Gender označuje charakteristiky žen, dívek, mužů a chlapců, které jsou konstruovány sociálně. Genderové postoje a chování jsou složité a mění se s tím, jak se v průběhu času mění kulturní normy a hodnoty. Jsou specifické pro kultury, náboženství i etnické skupiny. Gender nemusí odpovídat pohlaví.

Příklad:

Konference na téma „Rozdíly v prožívání bolesti mezi pohlavími“ by se zabývala biologickými determinanty vnímání bolesti u žen a mužů. Konference na téma „Genderové rozdíly v prožívání bolesti“ by se naopak věnovala sociokulturním předpokladům o tom, jak ženy a muži vnímají bolest.

Inženýrská studie „Rozdíly v potřebách řidiček a řidičů dle pohlaví“ by zkoumala biologické odlišnosti mezi ženami a muži, které jsou důležité v automobilovém designu. Například při navrhování bezpečnostních pásů by tak měl být zohledněn předpoklad těhotenství u žen. Při navrhování airbagů je zase třeba uvážit rozdíl mezi celkovou hmotností žen a mužů. Naproti tomu studie „Genderové rozdíly v potřebách řidiček a řidičů“ by zkoumala odlišnosti v používání vozidel ženami a muži v důsledku genderových norem. Například ženy obvykle pečují o děti více než muži, a proto je větší pravděpodobnost, že právě ony ve svých vozidlech budou děti přepravovat.

Jak podceňování, tak přeceňování pohlavních rozdílů může ve výzkumu způsobit chyby

Příklad:

Modely pro diagnostiku osteoporózy byly vyvinuty v souladu se symptomy žen, jelikož tímto onemocněním trpí častěji než muži. V důsledku kritéria pro identifikaci osteoporózy ale nejsou u mužů dobře stanovena, čímž dochází k volbě špatných léčebných postupů a zhoršení zdravotního stavu v důsledku opožděného stanovení správné diagnózy.

Příklad:

Důkazy o tom, že by protézy kolenního kloubu specifické pro ženy zlepšovaly výsledky artroplastiky kolen žen, chybí. Pohlaví sice ovlivňuje výšku i morfologii kolene, dostupná data ovšem naznačují, že volba protézy kolena by měla být učiněna na proměnných jako je právě výška než binárně na pohlaví. Nadměrné zdůrazňování rozdílů mezi pohlavími v protézách kolen přitom může poškodit muže i ženy, jelikož „ženské“ koleno může být dobrou fyziologickou volbou pro některé muže, ale špatnou pro některé ženy.

Údaje, které se shromažďují a analyzují samostatně u mužů a žen. Umožňují měření rozdílů mezi ženami a muži v různých dimenzích.

Příklad:

Klinická studie zkoumá vedlejší účinky léku na srdce. Při shromažďování dat i následné analýze rozlišuje účinky dle pohlaví (např. zvýšení krevního tlaku se projevilo zejména u mužů, zatímco u žen se jednalo o žaludeční problémy.)

Analýza pohlaví a genderu je přístup, který systematicky zkoumá rozdíly mezi muži, ženami, chlapci, dívkami a genderově nevyhraněnými lidmi. Účelem této analýzy je vytvářet vědu, která bere v úvahu pohlaví i gender, a díky tomu má potenciál rozšířit naše chápání toho, jak tyto faktory fungují v interakci s dalšími klíčovými činiteli – etnickou příslušností, socioekonomickým statusem, zdravotním znevýhodněním, sexuální orientací, migračním statusem, věkem a geografickým umístěním. Začlenění analýzy pohlaví a genderu do výzkumného procesu umožnilo pokrok napříč mnoha disciplínami, jako je lepší léčba srdečních chorob a oprava zkreslených počítačových algoritmů.

Genderovou dimenzí v obsahu výzkumu, vývoje a inovací se rozumí integrace poznatků z oblasti vlivu pohlaví (biologické faktory) a genderu (socio-kulturní faktory) do výzkumné praxe za účelem vytváření komplexních a excelentních znalostí, relevantních technologií a odpovědných inovací pro nové trhy a vyšší kvalitu života společnosti.

Proč je dobré se genderové dimenzi věnovat?

Nezohlednění případné genderové dimenze v obsahu výzkumu a inovacích může být neúmyslnou příčinou např. nižší bezpečnosti strojů či technologických řešení, nevhodného dávkování léků nebo nižší účinnosti léčebných metod, vyloučení žen (či mužů) nebo jiné skupiny obyvatel z využívání některých inovací nebo může vést k nevyužití celého tržního potenciálu výstupů výzkumu. Produkty či systémy založené na stereotypech mohou vést k tomu, že potřeby a charakteristiky určité skupiny obyvatel nejsou vzaty v potaz. To snižuje společenskou relevanci takových výsledků a v důsledku vytváří omezení nebo nestejné příležitosti pro tyto skupiny. Excelence, užitečnost či dopady výsledných produktů výzkumu a inovací tak nejsou zcela využity. Potenciální uživatelé mohou z trhu odcházet nebo výsledné produkty modifikovat neodborným nebo neoprávněným způsobem.

V jakých případech vstupuje genderová dimenze do výzkumu a inovací?

Všude tam, kde jsou předmětem výzkumu lidé; lidé mohou být výzkumem a inovacemi dotčeni; nebo kde výstupy výzkumu a technologická řešení budou využívány lidmi. Genderová dimenze ve výzkumu a inovacích úzce souvisí jak s kulturou a hodnotami společnosti, tak s organizací samotných výzkumných týmů a jimi používanými metodami. Všechny tyto faktory významným způsobem determinují priority politiky výzkumu a vývoje, systém podpory výzkumu, formulaci výzkumných potřeb i návrhy, hodnocení a realizaci projektů.

Uvedené informace pochází z Příručky pro vyhodnocování genderové dimenze v obsahu výzkumu a inovací.

„Rasa“ a „etnicita“ jsou komplexní pojmy, které se často zaměňují. Původně byl termín „rasa“ chápán jako biologická charakteristika a „etnicita“ jako kulturní fenomén. Dnes odborná komunita vnímá rasu jako významný sociální klasifikátor, který ovlivnily útlak či kolonizace, jelikož rasové taxonomie na úrovni DNA jsou považovány za neplatné. Tzn. že genetické rozdíly v rámci jedné rasové skupiny jsou často větší než rozdíly mezi různými rasovými skupinami.

Etnicita nebo etnická příslušnost označuje skupiny, jako jsou Irové, Fidžijci nebo Siouxové atd., které sdílejí společný původ, jazyk nebo kulturu. Často je založen na náboženství, víře a zvycích, stejně jako na vzpomínkách na migraci nebo kolonizaci.

Protínající se proměnné označují aspekty jako je gender, pohlaví, rasa, kasta, socioekonomické postavení, sexualita, zdravotní stav atd., které vytváří naší sociální identitu. Mohou být posilující i diskriminující.

Příklad:

Žena tmavé pleti může ve svém zaměstnaní čelit diskriminaci, která není zřetelně z důvodu její rasy (protože její firma nediskriminuje muže tmavé pleti), ani z důvodu jejího genderu (protože firma nediskriminuje bílé ženy), nýbrž kvůli kombinaci těchto dvou protínajících se aspektů.