Zemědělství

I když je dnes význam zemědělství v některých oblastech výraznější než v jiných, každá země a její ekonomika závisí na plodinách a surovinách, které zemědělství vyprodukuje. Za jejich produkcí ve velké míře stojí ženy, které především v zemích třetího světa tvoří většinu zemědělské pracovní síly. Navzdory tomu zemědělkyně jak v rozvojovém, tak vyspělém světě, čelí mnoha genderově specifickým překážkám, které pramení z jejich nedostatečného přístupu k vlastní půdě, zdrojům či vzdělání. Odstranění těchto překážek by ženám umožnilo dosáhnout jejich nejvyššího ekonomického potenciálu, který by pro ně znamenal možnost lepší zdravotní péče, výživy i vzdělání, a pro společnost zvýšení produkce potravin až o 30 % a eliminaci hladu u 150 miliónů lidí (UN, 2012). I přesto strategie a technologické inovace pro rozvoj zemědělství často společenské proměnné jako je pohlaví, původ či sociální třída, neřeší. V důsledku má populace v rozvojových zemích malé až žádné výhody z vývoje moderních technologií a adaptační strategie naopak především na ženy kladou vyšší pracovní zátěž.

Příklady toho, jak pohlaví a gender ovlivňují zemědělství:

  • Mechanické a technologické inovace
    • Příklady z rozvojových zemí ukazují, že zavedení technologií bez ohledu na kulturní prostředí může mít pro ženy negativní důsledky, jako je nahrazení jejich práce nebo zvýšení pracovní zátěže, které ovlivňují jejich ekonomický stav, zdraví a kapacitu péče. Většina inovací se navíc zaměřuje na řešení technických problémů, jako je zvyšování výnosů, odolávání environmentálním problémům či obdělávání nekvalitní půdy. Takové inovace ale často nezohledňují to, jak genderové normy ovlivňují implementaci technických řešení, nebo jak implementace technických řešení ovlivní genderové normy. V důsledku toho se inovace nemusí k ženám dostat, a proto mohou stávající nerovnosti posilovat.
  • Vlastnictví půdy
    • Ačkoliv jsou ženy celosvětovou páteří zemědělství, stále klesá podíl žen, které půdu vlastní, a které rozhodují o jejím využití a jejích výnosech. Ženy tak často mají k půdě přístup jen prostřednictvím hlavy rodiny, kterou je obvykle muž. Přestože tedy pracují na společné farmě úplně stejně (nebo víc), ve většině případů je to muž, kterému pozemek a hospodářské výnosy patří.
  • Role v zemědělství
    • Kromě omezenému přístupu k vlastnictví půdy je role žen v zemědělství obvykle dále omezena kombinací čtyř klíčových faktorů: nižší úrovní vzdělání, menší kontrolou nad přírodními zdroji, sníženou pracovní dostupností (kvůli genderovým rolím, které určují jejich pečovatelskou úlohu) a minimálním přístupem k finančním zdrojům. Společně tyto faktory omezují jejich znalosti zlepšených výrobních postupů, zemědělských investic (hnojiva a vylepšená osiva) a technologií šetřících práci. Jedním z důsledků je, že ženy v zemědělství mnohem častěji vykonávají krátkodobé, méně kvalifikované a hůře placené práce, pročež jsou více ohrožené ztrátou práce.

Důležité statistiky:

  • Ženy celosvětově vyprodukují přes polovinu potravy, vykonávají 50–70 % zemědělských úkonů, ale vlastní ale jen 20 % půdy (Villa, 2017).
  • V důsledku rozdílného přístupu ke vzdělání a zdrojům pro zlepšení efektivity zemědělství jsou pozemky spravované ženami v průměru o 12 % menší a o 25 % méně produktivní než pozemky spravované muži (The World Bank, 2013).
  • Populace lidí trpící potravinovou nejistotou, tedy dlouhotrvajícím nedostatečným zabezpečením potravy, dosáhla v roce 2017 počtu 821 miliónů osob, přičemž nejvíce postiženy jsou ženy žijící na venkově a drobné zemědělkyně a zemědělci, kteří v roce 2009 tvořili 60 % chronicky hladových lidí (WFP, 2008).

Jak dosáhnout férovějšího zemědělství?

  • Analýzu pohlaví a genderu zavést jako výchozí požadavek v tématech ovlivňující lidskou populaci. Pokud pohlaví a gender není relevantní, je pro to třeba uvést vysvětlení.
  • Pohlaví a gender zavést do celého cyklu výzkumu a inovací od návrhu výzkumu, metodiky po interpretaci dat a jejich šíření.
  • Zajistit data rozlišená dle pohlaví a genderu o účasti a příspěvku žen zemědělské kultuře (včetně placené i neplacené práce), o jejich přístupu ke klíčovým zdrojům a aktivům, jakož i o bezpečnostních a zdravotních událostech na farmách, začlenění do úsilí o udržitelnost, rozlišené podle agroekologických zón, druhů zemědělství a konvenčního/organického zemědělství.
  • Zajistit genderovou vyváženost při zapojení občanů do lokálního rozhodování o zemědělských a hospodářských otázkách.