O čem se psalo v červenci a v srpnu

Inovujme, ale genderově odpovědně

Jaké důsledky může mít výzkum, ve kterém je koncový uživatel implicitně definován jako muž? Nepadnoucí neprůstřelné vesty pro policistky, ženám nevyhovující bezpečnostní pásy, virtuální asistentky reagující jen na mužský hlas… Do roku 2030 má být Česko lídrem v inovacích: vznikla Inovační strategie ČR, organizuje se Týden inovací, budují se inkubátory a inovační centra. Často se odkazujeme na zahraničí, něco nám ale uniká. Evropské země, které jsou inovačními lídry (Dánsko, Finsko či Nizozemí), zároveň vykazují nejvyšší pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů. Propojit inovace s rovností žen a mužů znamená zvýšit jejich kvalitu, snížit ekonomická, společenská i zdravotní rizika, která plynou z často jednostranných a třeba i nedostatečných řešení. Inovace by měly přispívat ke zlepšení života co nejširšího okruhu osob. Zvlášť ty (spolu)financované z veřejných zdrojů. Rostoucí počet výzkumů a analýz ovšem ukazuje, že tomu tak vždy není. Problémy a témata, kterým v této souvislosti doporučujeme věnovat pozornost, naleznete zde.

Proč se zdravím žen zabývá méně odborných studií?
„Potřebujeme více znalostí, abychom lépe porozuměli zdraví žen,“ říká lékařka a profesorka Johanne Sundby, spoluautorka zprávy, jejímž cílem je vytvořit podklady pro online portál, shromažďující podklady o genderových rozdílech ve výzkumu zdraví. Ženy totiž po dlouhá desetiletí nebyly zahrnuty do výzkumných vzorků, neboť se vědci domnívali, že rozdíly mezi muži a ženami v medicíně nehrají roli. V důsledku toho vyvinuté diagnostické metody i medikamenty často nefungují na ženy tak jako na muže. „Srdeční choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí obou pohlaví. Ale nemoc se objevuje přibližně o deset let později u žen než u mužů a často se projevuje jinak,“ říká profesorka Siri Vange, která působí ve Fakultní nemocnici v Oslu. Vzhledem k chybějícím datům o genderových rozdílech infarktu jsou ženy ohroženy sedmkrát větším rizikem smrti než muži. Více o zprávě se dočtete zde.

Ženy nejsou lepší v multitaskingu, dělají toho prostě jen víc

Až 80 % lidí zastává názor, že ženy mají přirozenou schopnost tzv. multitaskingu, tedy úspěšného vykonávání více činností najednou. Avšak nejnovější studie, publikovaná ve vědeckém časopisu Plos ONE, ukazuje, že tento názor neodpovídá realitě. Ženy nejsou lepší v multitaskingu, dělají toho prostě jen víc. Shrnutí najdete na webu A2larmu, informaci o studii publikovala i Česká televize.

Genderové předsudky ve výuce fyziky

Učitelé fyziky zacházejí s dívkami a chlapci odlišně – podvědomě dívky ve fyzice hodnotí jako méně schopné než chlapce. „Zjistili jsme, že předpojatost vůči dívkám začíná už u osmiletých dětí,“ říká doktorka Carol Newall, autorka výzkumu. V experimentu požádala 80 studentů pedagogiky a psychologie o ohodnocení akademických schopností osmiletých dětí na základě fiktivních profilů: dívek, které si hrály s panenkami; chlapců, kteří hráli kriket a genderově „nestereotypizovaných“ dětí, které měly rády plavání. Většina účastníků uvedla, že u dívek je méně pravděpodobné, že budou dobré ve fyzice a že se o ni budou zajímat. Pokud dívka působila stereotypně femininně, tvrdili, že bude méně pravděpodobné, že by se zajímala o jakoukoli vědu. Vlády i firmy investují značné finance do stipendií a snaží se různými cestami povzbudit dívky, aby se zajímaly o technologie, ale žádný posun nenastane, dokud neodstraníme stereotypy, kvůli kterým se dívky v technických oborech necítí vítány.

V osmnácti letech má nakročeno k zářné vědecké kariéře

Hana Bernhardová, studentka Gymnázia Františka Palackého ve Valašském Meziříčí, zvítězila na studentské konferenci Akademie věd ČR i v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti v oboru zdravotnictví za práci „Vliv kanonické Wnt signální dráhy na diferenciační potenciál NG2 glií po ischemickém poškození mozků“, je také držitelkou všech tří stupňů Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu pro mladé talenty z celého světa. V budoucnu by se chtěla věnovat neurobiologii. „Ráda bych se dostala na vysokou školu do Velké Británie. Zkusím se přihlásit na tamní prestižní univerzity, například Oxford nebo Imperial College – buď na biochemii nebo na neurovědy,“ říká v rozhovoru.

Pohřbeny v poznámkách pod čarou

Nová studie odhaluje vědkyně, které významně (ale bez patřičného ocenění) přispěly k výzkumu genetiky. Tým studujících vedený Emilií Huerta-Sánchez z Brown University a Rori Rohlfs ze San Francisco State University identifikoval desítky programátorek, které do vědy přispěly důležitými, ale nikdy neuznanými objevy. Některé byly opakovaně zmiňovány v poděkování pod několika články, ale nikdy nebyly uznány jako autorky. „Myslím, že si lidé mysleli, že tehdy byly ženy jen sekretářkami, které psaly kód, děrovaly karty a nevykonávaly intelektuální práci,“ říká Huerta-Sánchez.

V této souvislosti doporučujeme také článek Hospodářských novin o matematičce a informatičce Grace Murray Hopper, která sestavila první programovací jazyk pochopitelný pro laiky a byla také − jako první žena v dějinách Spojených států − kontradmirálkou námořnictva Spojených států amerických.