O čem se psalo v březnu
Druhá Země? Mladá vědkyně objevila 17 nových planet, jedna je možná obyvatelná
Studentka astronomie z kanadské University of British Columbia Michelle Kunimoto strčila do kapsy své zkušenější kolegy, když po nich prošla jejich data a objevila 17 nových planet, které oni přehlédli. Jedna z planet, pojmenovaná KIC-7340288, by navíc mohla být obyvatelná. Je jen 1,5x větší než Země, což naznačuje, že by se mohlo jednat o pevnou planetu, a nikoliv plynného obra. Současně leží v obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od své hvězdy, aby na ní mohla existovat voda. „Leží asi tisíc světelných let od Země, takže se k ní jen tak v nejbližší době nedostaneme,“ uvedla Kunimoto. „Je to ale vzrušující objev, protože doposud bylo na základě dat z mise Kepler potvrzeno jen 15 malých planet v obyvatelné zóně,“ popsala význam své práce.
Nové kontaktní čočky by mohly pomoci s barvoslepostí
Máte problém pracovat s mapou nebo rozpoznávat turistické značky? Nezvládáte sladit barvy oblečení? Vidíte špatně přírodu kolem sebe? V tom případě pravděpodobně trpíte jednou z nečastějších forem barvosleposti deuteranomálií, tedy sníženou citlivostí vnímání zelené barvy. Tato anomálie se nedá léčit, nový vynález izraelských vědkyň a vědců ale dokáže obnovit ztracený barevný kontrast a zlepšit vnímání. „Naše kontaktní čočky používají nano-metrické zlaté elipsy a představují tak kompaktní a odolný způsob, jak tyto nedostatky zraku odstranit,“ uvedla jedna ze spoluautorek výzkumu, Sharon Karepov. „Protože je navrhovaný optický prvek ultratenký a můžeme jej přenést na zakřivené povrchy, lze jednou kontaktní čočkou léčit deuteranomálii i další poruchy vidění, jako jsou refrakční vady,“ dodala. K prototypu čoček, které korigují špatné vidění zelené barvy, by tudíž časem měly přibýt i čočky, jež by vyřešily další typy barvosleposti.
Evropská komise se zavázala k zahrnutí perspektivy rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky EU
Na počátku března představily komisařky Helena Dalli a Věra Jourová strategii genderové rovnosti na léta 2020 až 2025. Strategie je ambiciózní i v oblasti výzkumu a vývoje. V plánu je vyžadovat po institucích, které se budou ucházet o finance z nového programu Horizont Evropa, aby měly vlastní plán pro dosahování genderové rovnosti. Tedy, aby si v konkrétním časovém horizontu stanovily cíle, realizovaly aktivity a přijaly opatření, která mají naplnění daných cílů zajistit. Toto nařízení má pomoci k pozitivním změnám ve výzkumu a inovacích, jako je např. vyšší zastoupení žen či překonávání stereotypů, které ženám i mužům přisuzují vlastnosti, jež mohou začít limitovat rozvoj jejich schopností či jim bránit karierním růstu. Nejnovější data, která máme díky projektu GENDERACTION, jenž koordinujeme, ukazují, že podíl výzkumných institucí s plány genderové rovnosti v dané zemi pozitivně koreluje s inovačním potenciálem i celkovou excelencí. Předchozí podpora genderové rovnosti bude tudíž představovat strategickou výhodu oproti těm, kteří k tomuto kroku zatím nepřistoupili. Více informací k tématu naleznete v článku Marcely Linkové.
Latinskou Amerikou otřásají skandály se sexuálním obtěžováním ve vědecké komunitě 
Násilí na ženách je globální problém v celé akademické komunitě, avšak na mnoha místech se stále neřeší. To už ale není případ Latinské Ameriky, kde ženám došla trpělivost a razantně volají po ukončení machistické kultury ve vědě. Jejich úsilí spustilo řadu zřetelných změn, jako zavádění přísných opatření do kodexů vědeckých institucí, nové zákonné požadavky, ale i odvolání některých prominentních latinskoamerických vědců, obviněných ze sexuálního obtěžování. Zdá se tedy, že problematickému chování, které bylo tak dlouho tolerováno a které má na svědomí skutečnost, že více než polovina studentek na půdě univerzit zažila nějaký typ sexuálně motivovaného násilí, bude alespoň v Latinské Americe snad co nejdříve konec. Více o situaci v Mexiku, Kolumbii a Chile zde.
Dopady koronavirové krize: Na ženy dopadají více než na muže
Současná zdravotní situace kolem šíření koronaviru ve světě má dopady na každého, rozhodně se ale nedá říct, že by se z hlediska pohlaví rovnalo o vyváženou psychologickou a mnohde i pracovní zátěž. Mnohem hůře jsou na tom podle dostupných zjištění ženy, a to z celé řady důvodů. Ženy například tvoří velkou část zdravotnických a sociálních pracovních kolektivů v řadě zemí, a jsou tak aktuálně v první linii „bojovníků” s nemocí Covid-19. Jako primární poskytovatelky péče o potomky má navíc na ženy podstatnější vliv hromadné uzavírání škol a školek. Celou situaci neulehčuje ani fakt, že se řada z nich navíc stará ještě o své (a často i o partnerovy) rodiče. Více o genderových aspektech koronavirové krize se můžete dozvědět ve zprávě České ženské lobby.