K poslechu a ke zhlédnutí

Hana Hanzlíková: Zjistili jsme, jak vyhledat jizvy na DNA

Poškozená genetická informace se dokáže sama opravit, ne vždy ale správně, a často i spravené buňky negativně ovlivňují funkce genů nebo výskyt dědičných onemocnění. Výzkumnému týmu Hany Hanzlíkové z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se v případě několika pacientů, u kterých došlo k přirozené opravě DNA, podařilo zachytit proces opravy a na šroubovici najít malou jizvu. Díky tomu může tým zjistit, kde přesně v genetické informaci původně došlo k poškození. Tento objev by v budoucnu mohl pomoci odhalovat některá neurodegenerativní onemocnění mnohem dřív, než se to daří nyní. Právě u nemocí, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, je totiž dle Hanzlíkové nutné nástup rozpoznat co nejdřív a zahájit medikaci. Více o tom, jak by se mohly nové poznatky zúročit v praxi, v rozhovoru pro Český Rozhlas Plus.

Proxima: Hledání rovnováhy mezi osobními sny a rodičovstvím

Kinotipy vám v této rubrice obvykle nepřinášíme, v případě filmu Proxima režisérky Alice Winocour však musíme udělat výjimku. Ústřední postavou jejího příběhu je francouzská astronautka Sarah (Eva Green), která se připravuje na roční pobyt na oběžné dráze. Jako jediná žena ve vesmírné misi „Proxima“ podstupuje psychicky a fyzicky náročný trénink, zatímco pečuje o svou sedmiletou dceru. Během finálních příprav pro odlet ze Země Sarah nejednou čelí předsudkům a sexismu od svých kolegů: „Jsem rád, že členkou posádky je i právě Sarah. Je Francouzka a ty prý dobře vaří.“ Hlavní hrdinka zároveň zjišťuje, jak složité je pro matky uskutečnit své profesní sny. Strhující příběh matky a dcery má navzdory netradičnímu prostředí pro ženy (a NKC) velmi tradiční téma: hledání rovnováhy mezi osobními sny a rodičovstvím.