K poslechu a ke zhlédnutí

James Keating: Mezinárodní boj o volební právo

V 90. letech 19. století se Australankám a Novozélanďankám jako prvním ženám na světě podařilo získat volební právo. Povzbuzeny svým vítězstvím slíbily, že povedou celosvětový boj za rozšíření volebního práva žen. O tom, jak se jim podařilo transformovat feministické organizace a propojit elity s obyčejnými ženami, v rozhovoru pro New Books Network hovoří James Keating, autor v září vydané knihy Vzdálené sestry: Australasijské ženy a mezinárodní boj za volební právo, kde mj. vysvětluje, proč z hlediska vývoje ženského hnutí nemohou být centra australského sufražismu – Auckland, Sydney a Adelaide – považovány za periferie feministického světa. Více zde.

Milota Sidorová: Město pro muže?

Jsou města především pro muže? Musí si v nich ženy hledat místo? Je pro ně Praha bezpečná? A proč nejsou slyšet architektky? I na takové otázky odpovídala v rozhovoru pro DVTV urbanistka z Bratislavského urbanistického institutu Milota Sidorová, jež dlouhodobě upozorňuje na nutnost integrace genderové perspektivy do vývoje měst a dopravy. „Neexistuje univerzální uživatel města. To, jak město využíváte, se liší v závislosti na věku či ekonomickém příjmu. Během studií architektury jsem ovšem zjistila, že vaše vnímání světa nejvíce ovlivňuje to, jestli jste muž nebo žena,“ říká Sidorová. Co je příčinami i důsledky této skutečnosti se dozvíte v rozhovoru s Martinem Veselovským.

Dagmar Krišová: Cesta k genderově citlivému vzdělávání

V rakouských školách přistupují k genderovým otázkám otevřeně, v Maďarsku se naopak přepisují školní osnovy a řada témat se z nich vyškrtává. Podle Dagmar Krišové, doktorandky z Katedry sociální pedagogiky Masarykovy univerzity, je Česko někde uprostřed. „Genderová rovnost je u nás spíše doplněk a také něco, co musíme řešit kvůli EU. Není to věc, která by se brala příliš vážně,“ říká Krišová, podle níž je prvním krokem na cestě za genderově senzitivním vzděláváním uvědomit si, že každý z nás žije pod vlivem genderových stereotypů. „Ačkoliv někomu mohou vyhovovat, spoustu z nás tlačí do škatulek. A děje se to i ve vzdělání. Výzkumy ukazují, že vyučující mají od kluků a od holek jiná očekávání, jinak jim zadávají úkoly, jinak je hodnotí. Tím ovlivňují jejich budoucí směřování, třeba volbu povolání,“ dodává. O tom, co se podle ní musí v českém vzdělávání změnit, hovoří v rozhovoru pro magazín Reportér.