Vědecké objevy a úspěchy 2020
Z Liberce do Harvardu: Studentka a student budou vyvíjet umělou ledvinu
Umělý orgán, který dokáže plně nahradit ten, který přestane sloužit. Ne, nejde o scénář sci-fi filmu, ale o reálný výzkum, na kterém se v prestižním americkém Wyssově institutu při Harvardově univerzitě v roce 2020 začali podílet i vůbec první Češi – doktorandka Markéta Klíčová a doktorand Jakub Erben z Technické univerzity v Liberci. Jejich umělá ledvina, založená na systému takzvaného origami orgánu – velmi jemné struktury skládaných nanomembrán sloužící jako „lešení“ pro růst ledvinových buněk – má po čase vytvořit umělý orgán plnící stejnou funkci jako klasická ledvina. Jejich úspěch by tak znamenal transplantační revoluci, jelikož by se mnohonásobně zvýšila dostupnost ledviny, jež je vůbec nejčastěji transplantovaným orgánem. „Českou vědu a možná českou společnost je obecně potřeba zbavit pocitu méněcennosti a najít důvěru ve své schopnosti,“ říká o společném objevu Klíčová. Více o úspěchu české dvojice zde.
Druhá Země? Mladá vědkyně objevila 17 nových planet
V únoru obletěla svět zpráva o tom, že studentka astronomie z kanadské University of British Columbia Michelle Kunimoto, strčila do kapsy své zkušenější 
kolegy, když po nich prošla jejich data a objevila 17 nových planet, které oni přehlédli. Jedna z planet, pojmenovaná KIC-7340288, by navíc mohla být obyvatelná. „Leží asi tisíc světelných let od Země, takže se k ní jen tak v nejbližší době nedostaneme,“ uvedla Kunimoto. „Je to ale vzrušující objev, protože doposud bylo na základě dat z mise Kepler potvrzeno jen 15 malých planet v obyvatelné zóně,“ popsala význam své práce.
Česká vědkyně Lucie Augustovičová přišla na to, jak ochladit molekuly. Na Harvardu díky ní zkusí nemožné
Unikátní objev, který může posunout hranice fyziky – tak vědecká komunita označuje počin doktorky Lucie Augustovičové, která přišla na způsob, jakým by se daly molekuly ochladit takřka k absolutní nule. Jí objevený efekt, který k ochlazení molekul na teplotu -273.15 °C vede a jenž vědecká komunita dlouho považovala za nemožný, se právě snaží realizovat výzkumný tým na Harvardu. Pokud za pomoci objevu dr. Augustovičové uspěje, dokáže něco, co předtím ještě nikdo nedokázal. Zatím se totiž něco podobného povedlo jen s atomy, a to trojici vědců, jež za tento počin získala Nobelovou cenu za fyziku. V roce 2020 se tak možná blýsklo na časy, kdy i Česká republika bude mít svou laureátku. Více o objevu dr. Augustovičové zde.
Udílení Nobelovy ceny ovládly ženské laureátky
Nobelova cena byla od svého založení v roce 1895 udělena již celkem 962 lidem. Pouze 57 z nich ale byly ženy, což ve výsledném poměru znamená jen 6% zastoupení. I proto bylo vyhlašování ročníku 2020 tak výjimečné, jelikož Nobelovu cenu si odnesly hned čtyři laureátky ve třech oblastech. První z nich je astrofyzička Andrea Ghez, jež obdržela Nobelovu cenu za fyziku, a stala se tak teprve čtvrtou ženou, která v tomto oboru cenu získala. Vlna ženských vítězství následně pokračovala udělením Nobelovy ceny za chemii. V pořadí šestou a sedmou ženou, které kdy cenu na poli chemie dostaly, se staly Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier. Jsou zároveň prvními laureátkami, které se o cenu za chemii nemusí dělit s mužem. Čtvrtou hrdinkou nobelovského udělování se stala básnířka Louise Glück, které byla udělena Nobelova cena za literaturu. Více o vědkyních a jejich objevech naleznete zde.
