Případová studie: Osobní ochranné pracovní prostředky

Poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) zaměstnancům a zaměstnankyním – od brýlí, rukavic po neprůstřelné vesty – je v Evropské unii zákonnou povinností. Většina OOPO je však založena na průměrných mužských proporcích. Vedoucí si často myslí, že tento nedostatek v případě zaměstnankyň doženou tím, že koupí menší velikosti, ale neuvědomují si, že rozdílné rozměry hrudníků, boků i stehen ovlivňují způsob, jakým se OOP nosí.

Zpráva Britského odborového svazu z roku 2017 uvádí, že problém s nevhodným OOP je nejhorší v pohotovostních službách, kde pouze 5 % žen uvedlo, že jim OOP nikdy nepřekáželo v jejich práci, přičemž za nejvíce problematické byly označeny ochranné a neprůstřelné vesty. Jejich snížená funkčnost přitom může být často osudná, jelikož kvůli střihu, který nepočítá s ženskými prsy, se balistické vesty posunou vzhůru a nechávají tak u žen nechráněnou břišní oblast. Riziko zranění také zvyšuje fakt, že ženy často ochranné vesty odkládají, aby je neomezovaly ve výkonu práce. To se stalo osudným britské policistce, jež byla ubodána potom, co vstoupila do bytu s pomocí beranidla, jehož používání bylo příliš obtížné při nošení mužské ochranné vesty. Po tomto incidentu si na standardní vestu stěžovalo dalších 700 důstojnic ve stejné jednotce, ale ačkoli stížnosti přicházejí pravidelně posledních 20 let, v této oblasti se pro britské příslušnice ozbrojených sil mnoho nezlepšilo.

A jak jsou na tom ženy v ozbrojených složkách České republiky? Celní správa ČR v současné době disponuje novými balistickými vestami, které byly vytvořeny s požadavkem na proporční rozdíly mezi muži a ženami. Naopak Armáda ČR přes zohlednění anatomických rozdílů žen a mužů v několika OOP v případě ochranných vest využívá typ unisex. České vojačky tudíž čelí stejnému ohrožení, jako jejich kolegyně ve Velké Británii. Od Policie ČR se nám odpovědi nedostalo.