Co je gender health gap a jaké má dopady?

NKC – gender a věda se 8. 6. 2023 zúčastnilo zasedání kabinetu organizace Ministr zdraví, která si klade za cíl prodloužit lidem v Česku dobu prožitou ve zdraví. Ananké Nebeská, která se na NKC věnuje genderové dimenzi v obsahu výzkumu, zde přednesla příspěvek o gender health gap, tedy genderové nerovnosti v oblasti zdraví.

Gender health gap se netýká pouze ženských onemocnění, jako je například endometrióza, ale projevuje se i tam, kde je mužské tělo (či mužské symptomy a potřeby) bráno jako základní referenční bod. Například u infarktu myokardu mají ženy odlišné symptomy než muži a v důsledku toho čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži[1] Gender health gap však může působit i opačně a mít negativní dopady také na muže, to platí zejména u onemocnění, jako jsou například migréna nebo anorexie, která nejsou pro muže „typická“, tam často chybí data, která by se genderovým rozdílům věnovala. Gender health gap se týká celého systému zdravotnictví, od lékařské praxe až po výzkum a testování léčiv – k jeho napravení tedy potřebujeme celkovou změnu systému.

V oblasti zdravotnictví hrají zásadní roli také nevědomé předsudky (bias), ty se zde projevují na různých úrovních a mohou vést jak ke snaze o smazání rozdílů mezi muži a ženami, které jsou pro naše chápání zdraví zásadní, tak ke zdůrazňování rozdílů, které nejsou významné (například představa o odlišnosti „mužského” a „ženského” mozku). Kromě genderu jsou v oblasti zdravotnictví důležité i další faktory, jako je například věk, etnicita či socioekonomický status. Je tedy důležité rozlišovat mezi biologickými faktory, sociálními faktory a dalšími proměnnými. Je také třeba zohlednit, jaké dopady mají na zdraví například nedostatky v léčbě, za nimiž stojí předsudky. Jedna velikost tedy nestačí, ani když jde o zdravotnictví.

Téma, které se v poslední době více dostává do veřejného povědomí, je také gender funding gap, tedy podfinancování výzkumu, které se týká onemocnění, jež častěji postihují ženy. Například výzkum mužské erektilní dysfunkce, která postihuje 19 % mužů, byl pětkrát rozsáhlejší než výzkum premenstruačního syndromu, který postihuje 90 % žen. (zde) Časopis Nature se gender funding gapu věnoval v jednom ze svých článků, konkrétní data a vizualizace najdete tady.

Pokud vás téma genderové dimenze a zdraví zajímá, prezentace z přednášky je k dispozici zde. V případě, že hledáte zdroje ke genderové dimenzi, můžete si také stáhnout naši tabulku se zdroji (na záložce Health najdete zdroje přímo pro oblast zdraví a lékařských věd).

[1] Criado Perez, C. (2019). Invisible Women. London: Random House.