Teoretický a koncepční rámec

Genderově podmíněné násilí v akademickém a výzkumném prostředí představuje systémový problém, proto je třeba k jeho řešení a prevenci přistupovat komplexně. K tomu pomáhá institucím teroetický a koncepční rámec zahrnující aktuální poznatky, doporučení a účinné postupy z této oblasti.

Jak s problematikou genderově podmíněného násilí pracujeme a jaký přístup doporučujeme?

Naše práce s problematikou navazuje na nejnovější poznatky o efektivním institucionálním přístupu k řešení genderově podmíněného násilí (GPN) a dalších nepřijatelných forem chování v akademickém prostředí, jako jsou bossing, mobbing, šikana, stalking, diskriminace, rasismus, homofobie, transfobie a další.

Na základě zapojení do evropského projektu Horizontu 2020 UniSAFE využíváme data z dosud největší studie prevalence násilí na vysokých školách, dále data z analýzy národní právní úpravy a politik v zemích EU, data z analýzy institucionálních předpisů a politik na 48 vysokých školách a výzkumných institucích v EU, 15 případových studií vzniku a implementace předpisů v institucích a v neposlední řadě tzv. komplexní model 7P.

Snažíme změnit přístup institucí k řešení GPN od reaktivního přístupu (když se něco stane), k aktivnímu přístupu (průběžné sledování situace s důrazem na prevenci a včasné řešení již mírnějších forem nežádoucího jednání).

Proto institucím doporučujeme:

  • Uplatňovat přístup zaměřený na potřeby obětí/přeživších, který vždy dbá na jejich ochranu, zajišťuje jejich anonymitu a nevystavuje je potenciálním retraumatizujícím situacím.
  • Dbát na trauma-informovaný přístup, který zohledňuje možnost výskytu poststresových poruch nebo předchozího traumatu.
  • Zohledňovat intersekcionalitu. Z výzkumů vyplývá, že osoby, u kterých se potkává více os potenciálního znevýhodnění (například věk, etnicita, zdravotní způsobilost), jsou více ohrožené genderově podmíněným násilím.
  • Zavádět funkční opatření. Z výzkumu víme, že GPN nepředstavuje jednotlivé dílčí incidenty, ale že se jedná o celou škálu projevů, které se vzájemně prolínají a tvoří kontinuum. Proto prosazujeme aktivní přístup, který řeší nežádoucí jednání v počátcích a od kořenů.
  • Používat teoretický a koncepční model 7P. Ten pokrývá stěžejní oblasti prevalence, prevence, pomoci, postihu, poskytování služeb, partnerství a politik, a nabízí tak efektivní a komplexní řešení GPN v instituci.

Teoretický a koncepční model 7P

Model 7P představuje komplexní přístup k řešení problematiky genderově podmíněného násilí. Základem pro vývoj politik a opatření (policy) je sběr dat o prevalenci a incidenci případů (prevalence). Tato data dále slouží pro tvorbu preventivních opatření (prevention) a institucionálních procesů směřujících k řešení případů a ochraně obětí a přeživších i přihlížejících (protection), definici možného postihu pachatelů či pachatelek (prosecution), zahrnuje poskytování služeb (provision of services) (např. terapeutických, lékařských, právních atd. Všechny tyto aktivity mohou probíhat ve spolupráci s relevantními interními a externími aktéry (partnerships), jako jsou např. policie, neziskové organizace, experti a expertky, odbory apod.

V porovnání s předchozími principy 3P Organizace spojených národů (prevence, pomoc a postih) nebo 4P Rady Evropy (prevence, pomoc, postih a politiky) model 7P pracuje s následujícími sedmi oblastmi:

  1. Prevalence: (počet případů v celé populaci k danému momentu) a incidence (počet případů za konkrétní období) se týkají dat a sběru dat, která poukazují na výskyt jednotlivých forem genderově podmíněného násilí. Tyto údaje přispívají k tvorbě institucionálních politik založených na důkazech. Důležité je, aby byl součástí sběru dat intersekcionální přístup zohledňující faktory, jako jsou věk, etnická příslušnost, genderová identita, sexuální orientace či funkce v rámci organizace.
  2. Prevence: zahrnuje opatření, která podporují změnu v sociálních a kulturních vzorcích chování a také proměnu postojů v rámci instituce. Prevence může zahrnovat mimo jiné aktivity zacílené na zvyšování povědomí pro zaměstnance/zaměstnankyně a studující, např. formou vzdělávacích materiálů, vstupních školení, veřejných prohlášení. Důležitou roli má také jasně komunikovaný závazek vedení dané instituce, že se bude problému věnovat.
  3. Pomoc: cílí na zajištění bezpečnosti a naplňování potřeb obětí. Součástí pomoci jsou jasné procesy a infrastruktura pro hlášení případů genderově podmíněného násilí a podpora obětí. V rámci pomoci je též nutné zabezpečit odpovídající kompetence osob odpovědných za řešení případů.
  4. Postih: se vztahuje na postih v rámci dané instituce (např. vyloučení ze studia nebo pracovněprávní následky), má však i správněprávní a trestněprávní rovinu. Může jít například o vytýkací dopisy, ukončení zaměstnání a studia (pokud je to právně možné) a také o spolupráci s právními odborníky, policií a dalšími organizacemi.
  5. Poskytování služeb: zahrnuje poskytování služeb psychologů, lékařů a jiných odborných profesí obětem, jejich rodinám, ale i původcům genderově podmíněného násilí. O nabízených službách musí být informováni všichni zaměstnanci/zaměstnankyně a studující i vedoucí pracovníci/pracovnice.
  6. Partnerství: zahrnuje spolupráci s aktéry uvnitř i vně institucí, např. s neziskovým sektorem, odbory nebo studentskými spolky a sdruženími.
  7. Politiky: odkazují na ucelený soubor opatření s jasnou vizí a strategií nebo na konkrétní dokumenty a vnitřní předpisy, které tato opatření podrobně popisují. Tyto dokumenty mohou být obecného rázu (např. etický kodex či plán genderové rovnosti) či takové, které specificky ošetřují problematiku genderově podmíněného násilí.

Článek představujíci a kriticky zkoumající komplexní rámec 7P: Mergaert, Linková, Strid 2023, Theorising Gender-Based Violence Policies: A 7P Framework,