Křest: Dynamická rovnováha na dosah?

Proč jsou ženy méně zastoupeny ve vyšších akademických pozicích na VŠCHT? Proč dochází k zásadnímu propadu v zastoupení žen mezi doktorskou a postdoktorskou úrovní? Jsou studijní a pracovní podmínky pro ženy férové a dostatečné? A existuje ve vědě rovnost žen a mužů? Blanka Nyklova a Hana Viznerova o těchto a dalších tématech hovořily s vědci na VŠCHT a 7. prosince 2017 pokřtily knihu Dynamická rovnováha na dosah? S chemiky z VŠCHT Praha o vědě a rovnosti.

„Není možné provádět genderový výzkum pracovních podmínek pouze na vzorku žen. Je nutné realizovat rozhovory i s muži, kteří se v daném pracovním prostředí pohybují,“ uvedla Blanka Nyklová ve své úvodní řeči.

Četné výpovědi v rozhovorech ukazují, že předsudky proti ženám vědkyním stále existují bez ohledu na věk a vzdělanostní úroveň. Nemůžeme se tudíž spoléhat na to, že další generace budou mít méně předsudků. Rozhovory také ukázaly, že velký počet mužů se domnívá, že stávající podmínky pro vědkyně jsou dostačující. Jeden z respondentů Jan Merna uvedl, že vědkyně nemohou rozvíjet vědeckou kariéru bez podpory svých partnerů, spolupracovníků a vedoucích oddělení a ústavů.

Mimo ředitelky Středočeského inovačního centra Rut Bízkové, byla kmotrou publikace také prof. Jitka Moravcová z VŠCHT Praha, která vyjádřila překvapení nad tím, co všechno její kolegové, které pokládá za vzdělané a milé, v rozhovorech řekli. Zároveň hned na začátku i na konci zdůraznila, že výroky vytrhala z kontextu rozhovorů, ale udělala to právě proto, aby vynikly. Zmínila to, že jeden kolega se domnívá, že ženy se více hodí na pipetování (zajímalo by ji, čím že se v jejich laboratoři pipetuje), další se domnívá, že se jeho kolegyně hodí na rutinní činnosti. Řada kolegů pak věří, že ženy do vedení nechtějí. Jeden přímo uvedl, že i kdyby ženy obešel a někam odjel, nestály by o to ho nahradit. To profesorka Moravcová glosovala slovy: „A ptal se jich? Odjel někam?“ Poté svoji pozornost obrátila ke statistikám. Zajímavé podle ní je, že zatímco v nejvyšším vedení na několika úrovních je žen cca 12 %, tak v senátu je to skoro 30 %. Jako důvod toho rozdílu označila skutečnost, že v senátu jde o volená, nikoliv jmenovaná místa, a zopakovala, že kolegy nenapadne nějakou kolegyni nominovat a že nejde o nezájem, ale o něco hodně jiného.

Fotografie z události najdete na našem webu.
Kniha rozhovorů je ke stažení zde.

Publikace byla vydána s podporu Sedmého rámcového programu pro projekt TRIGGER