Pandemie ukázala rizika digitalizace, zaměřme se na znevýhodněné

Domů Pandemie ukázala rizika digitalizace, zaměřme se na znevýhodněné


 

V rámci Týdne inovací uspořádalo NKC diskuzi, na velice aktuální téma digitalizace práce a genderových nerovností v době (post)covidové. Diskutovat přišly právnička a odborářka Šárka Homfray, socioložka Vanda Maufras Černohorská a socioložka a gestorka projektu MPSV 22 % K ROVNOSTI Lenka Simerská. Pandemie covid-19 se v uplynulých dvou letech promítla prakticky do všech sfér života. Jednou z nich je i pracovní trh, v rámci kterého se začala více akcentovat otázka digitalizace práce a tzv. teleworkingu, tedy práce na dálku. Jakkoliv tato nová řešení poskytují širokou škálu příležitostí do budoucna a pro mnohé jsou vítaným benefitem, pojí se s nimi i řada rizik. Ta se týkají zejména skupin ohrožených sociálním vyloučením, chudobou a diskriminací, včetně žen.

Dopady pandemie covid-19 na existující genderové a další nerovnosti se zabývá i projekt RESISTIRÉ, na jehož realizaci se NKC podílí. Jak dosavadní výsledky mezinárodního výzkumu naznačují, jsou to právě výše uvedené znevýhodněné skupiny osob, na které dopadla přijatá proti-pandemická opatření výrazně negativněji než na ostatní. Jednou z těchto skupin, a to nejen v českém kontextu, jsou – jak uvedla Černohorská – matky samoživitelky. Ženy totiž častěji pracují v segmentech trhu práce, které byly omezeny jako například turismus, pohostinství a služby a kterých se digitalizace a teleworking (práce na dálku) příliš netýká. Dopad na nerovnosti mělo také uzavření škol a předškolních zařízení. Nutnost zajistit péči a vzdělávání dětí dopadla opět převážně na ženy. Distanční studium pak znamenalo zhoršení přístupu ke vzdělání pro děti z rodin, které se ve znevýhodněné situaci nacházely již před pandemií.

Dopady digitalizace na genderové nerovnosti

Další rizika digitalizace zmiňovala i Šárka Homfray, která se věnuje tématu genderových aspektů budoucnosti práce a čtvrté průmyslové revoluce z právní perspektivy. Poukázala na prekarizaci tzv. platformové práce (např. kurýrní služby) a zmínila odlišné tempo digitalizace v různých regionech Česka, které může mít negativní dopad na prohloubení existujících nerovností nejen na trhu práce. Zároveň zdůraznila, že pracovní právo bude muset na nastalé změny reagovat. Některé aspekty právo již řeší, např. povinnost zaměstnavatele platit náklady za home office z českého zákoníku práce již vyplývá, ale zatím není v této oblasti příliš využíváno.

Lenka Simerská pak zmínila dopady digitalizace na rozdíly v odměňování mezi ženami a muži. Poukázala na to, že dosavadní stereotypy a problémy spojené s nerovným odměňováním se propisují i do oblasti digitalizace práce, ať už jde o nedostatek žen v technických a IT profesích nebo o to, že ženy nejsou ve většině případů aktivními hybatelkami digitalizace, ale pasivními účastnicemi.

Jak zmírnit negativní vliv digitalizace?

Diskuze se dále soustředila na to, jakým způsobem zmírnit potenciální negativní dopady digitalizace na zvláště zranitelné skupiny a ženy a jak zabránit další reprodukci těchto nerovností. Homfray zdůraznila roli státu při investicích do rozvoje digitální infrastruktury a zmenšení tzv. digital divide, které by měly být efektivně financovány z veřejných peněz. Simerská pak upozornila na nevyváženou roli žen v rozhodovacích pozicích. Kvůli tomu nemají dostatečný vliv na politiky směřující ke snížení nerovností.

Pandemie ukázala i úskalí digitalizace styku se státem či veřejnou sférou. V době lockdownu byla digitální komunikace často jedinou možností, jak s úřady komunikovat. Jak upozornila Černohorská, tato situace však opět zasáhla osoby bez přístupu k technologiím či internetovému připojení nebo bez digitální gramotnosti.

Ne vždy hraje digitalizace do karet snadnějšímu slaďování

V souvislosti s digitalizací je také často skloňováno snadnější slaďování pracovního a rodinného života. Podle Homfray se ale ukazuje, že digitalizace dopadá jinak na ženy a muže v rodině. Zatímco ženy musí i na home office zastávat péči o děti a domácí práce, mužů se to týká v mnohem menší míře. S přenesením práce do domácího prostředí pak souvisí i problematika péče o duševní zdraví, zejména v souvislosti se sociální izolací a zvýšeným tlakem na produktivitu.

Pandemie ukázala, jakým způsobem se existující genderové a další nerovnosti projevují v nově digitalizovaných oblastech života. Expertky se shodly na tom, že aby se stávající nerovnosti ještě více neprohlubovaly, je nezbytné soustředit se na podporu znevýhodněných skupin. A to jak ve vzdělávání, na trhu práce a v dalších relevantních oblastech, tak v rámci samotné digitalizace. Klíčovou roli by v tomto procesu měla hrát nejen občanská společnost, ale také stát.

Na záznam diskuze se můžete podívat zde: https://bit.ly/3aQ3q3p