Genderová dimenze v zahraničních výzkumných institucích

Zohlednění pohlavní a genderové dimenze může napomoci prohloubit porozumění řešené problematice a zvýšit validitu výsledků. Je tedy jednoznačně otázkou kvality výzkumu. Reflexivita vůči možným pohlavním a genderovým rozdílům současně přispívá ke zvýšení sociálních přínosů výzkumu a vývoje. Předpokladem širší aplikace této perspektivy je nicméně její osvojení na straně jednotlivých výzkumníků a výzkumnic. Jak však ukázala i analýza Evropské komise z roku 2017, daný typ expertizy není mezi výzkumníky a výzkumnicemi prozatím příliš rozšířen.[1] Klíčem k úspěchu je proto vzdělávání v dané oblasti a integrace analýzy pohlaví a genderu do vysokoškolských kurikul nejrůznějších oborů.

V různých částech světa existují instituty, které se výzkumně specializují přímo na genderovou dimenzi oborů, zpravidla medicíny, a snaží se o její systematické začlenění do výuky:

  • Institut Gender in Medicine (GiM), který je součástí Charité – Universitätsmedizin Berlin, nabízí kurzy orientované na genderové dimenze medicíny pro bakalářský i magisterský stupeň lékařského studia. Poskytuje také možnost vedení takto orientovaných dizertačních prací.[2]
  • Rovněž Centrum pro genderovou medicínu, které je součástí švédské lékařské univerzity Karolinska Institutet, rozšiřuje povědomí o genderové dimenzi medicíny napříč poskytovanými programy zaměřujícími se na lékařskou péči a ošetřovatelství.[3]
  • Postgraduální čtyřsemestrální program zaměřený na genderovou dimenzi lékařské péče, klinické praxe, lékařského výzkumu a politik péče existuje také na Lékařské univerzitě ve Vídni.[4]
  • Obdobně zaměřený postgraduální kurz Pohlavně a genderově specifická medicína nabízí i Univerzita Curych ve Švýcarsku.[5]

Mimo tato specializovaná pracoviště a ucelené programy je nicméně povědomí o genderové dimenzi oborů v prostředí výzkumných a vysokoškolských institucí podporováno i dalšími nástroji:

  • Organizace seminářů pro výzkumné pracovníky a pracovnice na téma integrace genderové do výzkumu, využití konkrétních metod a postupů v jednotlivých fázích výzkumného procesu apod.
  • Motivace k realizaci výzkumných projektů s genderovou dimenzí skrze projektové výzvy interní grantové agentury.
  • Motivace studujících k psaní bakalářských, diplomových nebo dizertačních prací uplatňujících analýzu pohlaví či genderu skrze vypisovaná témata prací.
  • Udělování ocenění za nejlepší studentské práce uplatňující genderovou dimenzi (příkladem dobré praxe v tomto směru je Cena Julie Hamáčkové[6] udělovaná na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze).

Jedním z nejdůležitějších nástrojů je institucionální zavádění požadavků pro integraci genderové analýzy do výzkumu:

  • Austrian Research Promotion Agency (FFG) zavedla kritéria pro hodnocení projektových návrhů, jež zahrnují tři prvky týkající se rovnosti žen a mužů:
  1. Genderová analýza ve výzkumu (byl zohledněn gender, jak?);
  2. Zastoupení žen a mužů týmu (jsou týmy genderově vyvážené?);
  3. Rovnost uživatelských výhod (fungují produkty stejně dobře pro ženy, muže i další gendery?).
  • Canadian Institutes of Health Research (CIHR) zavedla pro žadatelky a žadatele o financování následující povinnosti:
  1. Uvést, jak bude ve výzkumném protokolu zohledněn gender nebo pohlaví, nebo zdůvodnit jejich vyloučení;
  2. Zvolit si do týmu tzv. Sex and Gender Champion, tedy výzkumnici či výzkumníka, který disponuje expertizou v oblasti pohlavních a genderových proměnných, jež jsou začleněny do celého projektového návrhu.
  3. Absolvování tří online tréninkových modulů pro začlenění pohlaví a genderu do výzkumu v případě, že jejich projektový návrh bude úspěšný.
  • Dutch Ministry of Health, Wellbeing and Sports v letech 2016-2020 financovala program Gender & Zdraví s rozpočtem 12 milionů eur na podporu pohlavně a genderově citlivého přístupu ke zdraví a nemocem ve výzkumných, vzdělávacích a ošetřovatelských postupech. Uchazečky a uchazeči jsou žádáni, aby:
  1. Popsat výzkumný cíl a výzkumnou otázku v souvislosti na analýzu pohlaví a genderu.
  2. Zdůvodnit, jak ve výzkumném projektu definují a používají pohlaví a/nebo gender.
  3. Očekávané výsledky výzkumu popsat a rozčlenit dle pohlaví a/nebo genderu.
  4. Uvést, do jaké míry a jakým způsobem předchozí výzkum zohlednil pohlaví a / nebo genderové aspekty s ohledem na výzkumné téma.
  • French National Research Agency vyžaduje, aby všechny žadatelky a žadatelé uvedli, zda jejich výzkum má pohlavní a/nebo genderový rozměr, a pokud ano, nastínili, jak bude analýza pohlaví/genderu začleněna do návrhu, provádění, hodnocení, interpretace a šíření výsledků.

Pro příklady zaváděných požadavků na dalších institucí klikněte sem.

[1] European Commission. 2017. Interim Evaluation: Gender Equality as a Crosscutting Issue in Horizon 2020. Luxembourg: Publications Office of the European Union.

[2] https://gender.charite.de/en/

[3] https://ki.se/en/research/centre-for-gender-medicine

[4] https://www.meduniwien.ac.at/hp/en/postgraduate/programs/master-programs-msc-mph/gender-medicine/

[5] https://www.gender-medicine.ch/en/course-program/overview/

[6] Podrobnější informace naleznete zde: <https://gro.vscht.cz/cjh>.