Jak integrovat genderovou dimenzi do výzkumné práce

Pokud přijmeme fakt, že ženy a muži nemají z výsledků výzkumu nebo inovací mnohdy stejný prospěch, jelikož tyto výsledky nezohledňují ve stejné míře jejich zkušenosti či potřeby, jakým způsobem mohou výzkumníci a výzkumnice zajistit, aby se tak v jejich práci nedělo? Za účelem eliminace problému se jeví jako užitečné klást si při plánování a realizaci výzkumu následující otázky. Tyto otázky umožňují rozpoznat možnou roli pohlaví nebo genderu v řešené problematice a komplexně ji zohlednit v různých fázích výzkumu[1]:

Formulace výzkumných cílů, otázek a hypotéz

  • Mohou do řešeného tématu vstupovat dílčí tělesné odlišnosti žen a mužů (hormonální produkce, ergonomie, manipulační síla, velikost postavy či její části, výška hlasu etc.) nebo jejich rozdílné zkušenosti, potřeby a preference?
  • Lze v kontextu řešeného zvažovat rozdílné výsledky u žen a mužů?
  • Je možné očekávat odlišné dopady na ženy a muže (případně jejich skupiny)?

Metodologie, výzkumný design, sbíraná data

  • Umožňuje výzkumný design a nástroje (dotazníky, focus groups apod.) zachytit případné pohlavní či genderové rozdíly, nebo naopak potvrdit neexistenci rozdílů?
  • Jsou sbírána data o obou pohlavích nebo jsou příslušníci obou pohlaví dotazováni (a to rovnoměrně)?
  • Využívají se ve výzkumu tkáně obou pohlaví, případně zvířata obou pohlaví?

Analýza

  • Jsou data analyzována s ohledem na pohlaví nebo gender?
  • Je analyzována souvislost pohlaví nebo genderu s jinými relevantními proměnnými (jako např. věk, sociální původ, etnicita)?

Aplikace a dopady

  • Bude výsledný produkt či služba (necílí-li specificky na osoby jednoho pohlaví) naplňovat potřeby mužů i žen?
  • Bude z hlediska obsahu, funkcí nebo designu vyhovovat očekávání mužů i žen, případně jejich různých skupin?
  • Budou výsledný produkt nebo služba pro muže a ženy obdobně bezpečné (např. vývoj léků, bezpečnostních prvků atd.)?
  • Dotknou se pozitivní efekty projektu obdobným způsobem kvality života mužů a žen (např. plánování dopravy, urbanismus, veřejné služby atd.)?

Komunikace a diseminace výsledků

  • Jsou jako součást analýzy prezentovány i relevantní závěry vztahující se k pohlavním nebo genderovým rozměrům problematiky?
  • Jsou reportovány i nulové rozdíly?
  • Jsou součástí prezentace i relevantní statistiky, tabulky nebo grafy rozlišující dle pohlaví?
  • Bylo zvažováno vytvoření specifické publikace prezentující pohlavní a/nebo genderovou dimenzi problematiky, konferenční příspěvku apod.?

Přestože to nemusí být vždy na první pohled zřejmé, reflexe role možných odlišností spojených s pohlavím a genderem má smysl vždy, jsou-li lidé objekty výzkumu nebo uživateli jeho výsledků nebo mají-li výsledky na jejich život nějaký dopad.

Zvážit odpovědi na tyto či podobné otázky při realizaci výzkumu je v posledních letech požadováno také ze strany různých institucí. Posoudit možnou relevanci genderové dimenze pro obsah projektu a popsat, jak s ní bude konkrétně pracováno, je jedním z kroků při podávání návrhů projektů v programu Horizont Evropa (tento prvek se uplatňoval již v programu Horizont 2020). Obdobný požadavek však na uchazeče klade i řada národních grantových agentur. V českém prostředí tento aspekt zohledňuje Technologická agentura České republiky, a to v příručce Genderová dimenze v obsahu výzkumu: Kdy a jak ji v projektech zohledňovat. V zahraničí se jedná například o Irish Research Council, Austrian Research Promotion Agency, Canadian Institutes of Health Research, Centre National de la Recherche Sciéntifique, Research Council of Norway, Austrian Science Fund, German Research Foundation nebo švédskou Vinnovu. Zohlednění možné role pohlaví a genderu se stává také součástí editorských požadavků vědeckých časopisů [ODKAZ NA PŘÍSLUŠNOU SEKCI].

[1] Tato sada otázek (využívaná Technologickou agenturou ČR) volně čerpá z doporučení obsažených v příručce Toolkit – Gender in EU-funded Research (European Commission 2011) a na webové stránce Gendered Innovations (Schiebinger et al. 2011-2020).