Je čas na změnu. Jsme pro Noc vědy!

V pátek 27. září se konala Noc vědců. Celoevropská akce pro širokou veřejnost, která se snaží „běžným smrtelníkům“ přiblížit vědecké prostředí, má ale háček. Ta česká totiž vytrvale od roku 2005 vylučuje ženy. Zatímco v sousedním Německu pořádají Noc výzkumnictva či vědy, na Slovensku prosadily vědkyně změnu na Noc vedy. Pouze v Česku stále nereflektujeme, že vědu tvoří i vědkyně.

Letošní ročník má navíc příhodné ústřední téma: proměna. I my si myslíme, že je čas na změnu.

Spolu s vědkyněmi, vědci, a dalšími osobami z akademické i veřejné sféry jsme proto dali dohromady video, ve kterém vám naše důvody pro změnu představujeme. Pusťte si ho – a pokud vám to není jedno, dejte najevo podporu pro změnu názvu například prostřednictvím podepsáním petice Ženu tvoří i vědkyně, kterou už před lety spustil plzeňský Feministický univerzitní kroužek (FUK).

K naší kampani za změnu názvu na Noc vědy jsme oslovily i přední českou lingvistku, doktorku Janu Valdrovou. Inkluzivnímu jazyku se věnuje dlouhodobě a má za sebou i řadu publikací na toto téma. Proč je podle ní důležité bojovat za inkluzivnější prostředí i skrze volbu slov?

Jaký signál vysílá neinkluzivní označení akce Noc vědců? Proč je důležité zbavit se generického maskulina?
Označení Noc vědců slovně vylučuje bádající jiných pohlaví a identit. Sice „jenom slovně“, ale jazyk je sociální jednání a má účinky. Výzkumy potvrdily, že představit si ženy pod generickým maskulinem trvá déle než představit si muže. „Generické“ maskulinum je reklama na muže, a žádná studie dosud nedokázala, že by rovnou měrou označovalo muže i další pohlaví. Genericky míněné maskulinum se v různých jazycích začalo používat v dobách, kdy ženy teprve začaly vycházet do veřejného prostoru, budily pozornost a nebyly pro ně ženské názvy profesí a pozic, což je sto a více let, proto se „zahrnovaly“ pod muže. Nazývám to gramatikalizovanou hierarchií pohlaví. Když někdo argumentuje, že čeština je jiná, protože má tři rody, kladu prostinkou otázku, jak se ty rody využívají.

Proč má smysl název změnit a přejmenovat akci na inkluzivnější Noc vědy?
Název je naléhavě zapotřebí změnit. Tady Česko velmi nápadně zaostává za jinými společnostmi, jazyky a zvyklostmi. Změna je nutná, aby se stejného odborného statusu dostalo všem bádajícím, což s sebou nese rovnou prestiž a často i rovné odměňování. Aby si už děti na základní škole uvědomily, že věda je otevřená všem (jaký je skutečný stav, ukázala moje studie z roku 2008 „Žena a vědec? To mi nejde dohromady“). Aby se k akci přitáhla větší pozornost v zájmu pořádajících i veřejnosti. Název Noc vědců může totiž vzbuzovat pocit, že jde o prestižní a (příliš) složitou záležitost, určenou jen zasvěceným. 

Vzhledem k vaší dlouhodobé expertíze v otázce genderově senzitivního jazyka: vnímáte za dobu svého zkoumání tohoto fenoménu nějaký posun k lepšímu? Třeba v posledních letech?
Problematiku sleduji od devadesátek. Používání jazyka zaznamenává změny, jaké tu nebyly od pádu komunismu před třiceti pěti lety. Konečně se přestávají přechylovat cizí příjmení; přechylují jen lidé, kteří jinak neumějí příjmení používat. Kromě toho takové počešťování příjmení nese jasné rysy xenofobie, protože vůči Češkám se už projevuje respekt.  Do povědomí veřejnosti se dostávají ženské názvy profesi a pozic, jaké tu dříve nebyly (lídryně, manažerka). Lidé přestávají mít strach z autorit, jaký panoval dříve: „něco řeknu nebo napíšu a bude to špatně“. Rozvíjí se kreativní přístupy k jazyku, především díky experimentům LGBT+ lidí s nebinární češtinou. Obrovský zájem o inkluzivní jazyk projevují české podniky. Moje metodika inkluzivní komunikace na genderonline je hodně stahovaná. Na FHS UK byl akreditován kurz inkluzivní komunikace pro celoživotní vzdělávání. Školení inkluzivního jazyka proběhlo v Lucemburku na vyžádání českých orgánů Evropské komise.
Inkluzivní komunikace, kde se vyjadřuje stejná úcta vůči lidem různých pohlaví a identit mimo jiné zajišťuje přívětivé školní a pracovní prostředí. V takovém prostředí je nižší riziko šikany a násilí. Po střelbě na UK právě na toto upozornili američtí experti na střelby na školách.

BIO / Jana Valdrová, Ph.D. je asociovaná vědecká pracovnice University Innsbruck. Již přes třicet let zkoumá otázky rovného pojednávání osob v jazyce a komunikaci, které shrnula v knize Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit (2023, poprvé 2018). K její činnosti patří kromě publikací také přednášky, semináře, workshopy a školení o používání jazyka ve prospěch diverzity, rovnosti a inkluze. Tyto akce provádí na vyžádání různých institucí jako univerzit, orgánů MŠMT, neziskových a nebinárních organizací, největších českých podniků, HR týmů, Evropské komise, Kanceláře veřejného ochránce práv. V rámci své poradenské činnosti například doplňovala ženské názvy profesí a pozic do katalogů profesí na zakázku MPSV, pro vydavatelství Albatros ženské názvy profesí do dětské encyklopedie. Jako soudní znalkyně výrazně přispěla ke změně české matriční praxe. K nejvíce vyhledávaným publikacím patří její metodická příručka Inkluzivní vyjadřování v češtině (2023) pro širokou veřejnost.