Jedna velikost nesedí všem: Díl 2.

V minulém čísle newsletteru NKC jsme vám poprvé představily rubriku Jedna velikost nesedí všem, jejímž cílem je přiblížit problematiku tzv. genderové dimenze ve výzkumu. Tato problematika se týká jednostrannosti vyvíjených technologií, postupů či léků, jelikož se při sběru dat a vyhodnocování výsledků často pracuje s údaji relevantními pro muže, nikoli pro ženy. V důsledku této jednostrannosti vznikají inovace, které ženy mohou nejen uživatelsky znevýhodňovat, ale i zdravotně ohrožovat. Rubrika Jedna velikost nesedí všem si klade za cíl na tento problém upozorňovat a ukázat, kde všude mohou věda a technologie fungovat lépe a odpovědněji.

Jednou z takových oblastí je i tzv. crash testing, neboli nárazové zkoušky, jejichž cílem je pomocí simulované dopravní nehody otestovat pasivní bezpečnost automobilů. Při těchto testech je každý vůz podroben několika předem definovaným nárazům, jejichž výsledkem je hodnocení bezpečnosti na základě různých faktorů – např. síly, které při nárazu působí na jednotlivé části lidského těla.

Zatímco v počátcích crash testingu v 60. a 70. letech byli aktéry těchto nárazů skuteční lidé, dnes se pro účely hodnocení bezpečnosti vozů využívají testovací figuríny, tzv. crash test dummies, charakteristické  chybějícími obličejovými rysy (Barry, 2019). Na základě jejich absence bychom mohli předpokládat, že figurína je avatarem celého lidstva, ve skutečnosti ale většina figurín používaných při havarijních testech představuje úzce definovanou skupinu lidí, a to průměrného amerického muže z roku 1976, tedy o výšce 177cm a váze 77kg (průměrná váha dnes je 88kg) (Criado-Perez, 2019). Figurína těchto rozměrů reprezentuje 50 % mužské populace (odtud pochází její pojmenování 50 % figurína), zatímco ženská figurína, poprvé použita v roce 2003, s výškou 152cm a váhou 50kg reprezentuje jen 5% žen a mnohem lépe tak odpovídá rozměrům 12letého dítěte (Shaver, 2012). V rozměrech figurín ale problém nekončí – ženská figurína má totiž stejný tvar jako ta mužská, jedná se tedy pouze o zmenšeninu, která zcela opomíná rozdílnost anatomie žen, např. jiný poměr svalové hmoty či nižší hustotu kostí (Barry, 2019). Ženské anatomii tudíž není přizpůsobena výška volantu, sklon sedadel ani umístnění pedálů či bezpečnostních prvků. V důsledku se u žen se zapnutým bezpečnostním pásem na sedadle řidiče nebo spolujezdce zvyšuje riziko úmrtí při nárazu o 17% a riziko vážného zranění o 73% oproti mužům (Barry, 2019). Tato alarmující čísla naznačují naléhavý bezpečnostní problém, o kterém nicméně regulátoři a výrobci automobilů vědí už od začátku 80. let. Již tehdy vědecká komunita vypozorovala, že mužská a ženská těla se při nehodách chovají odlišně. Tento poznatek ale neměl žádný zásadní dopad na většinu norem a regulací v oblasti automobilové bezpečnosti, natož na design a vývoj automobilového průmyslu, který většinou stále využívá 50 % figurínu.

Odhadované zvýšení rizika středně těžkých zranění u žen při autonehodě ve srovnání s řidičem či spolujezdcem mužského pohlaví stejného věku.

Figurína plně odpovídající dospělé ženě proto jednoduše neexistuje, a to navzdory skutečnosti, že například v České republice je z celkových 6,5 miliónů lidí s řidičským oprávněním 40 % žen (Vaca, 2007). S tím ovšem nárazové zkoušky nepočítají, protože jen jeden typ zkoušky vyžaduje použití 5% figuríny, která je navíc testována pouze na sedadle spolujezdce (Criado-Perez, 2019). Automobilový design je přitom přímo ovlivňován výsledky bezpečnostních testů – pokud při nich dochází k jakémukoli zkreslení, promítá se automaticky do způsobu výroby vozů. Realitou automobilové bezpečnosti je ovšem skutečnost, že silně závisí na legislativní regulaci. Pokud zákonodárci nevyžadují úpravu bezpečnostních standardů, automobilové společnosti ke změně nárazových zkoušek samy nepřistoupí, jelikož vyvíjení a testování dalších typů figurín je samozřejmě spojeno se zvýšením finančních nákladů.

A jak to s nárazovými zkouškami funguje v Čechách? Tým NKC – gender a věda oslovil dvě automobilové firmy působící v Čechách, a to Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech a ŠKODA AUTO.  První zmíněná firma nám nebyla schopna odpovědět, jaký typ figurín používá a zda zohledňují odlišnou anatomii žen a mužů, protože celý proces výzkumu a bezpečnostních testů realizuje mateřská společnost v zahraničí.

ŠKODA  AUTO před uvedením vozu na trh realizuje nárazové zkoušky s pomocí dalších typů figurín, které standardně nepředepisuje legislativa. Jedná se o figuríny jiných velikostí, které mají simulovat např. ženskou postavu menšího vzrůstu, velkého muže ale i  celou řadu tzv. dětských figurín různých výškových a váhových kategorií simulujících dětskou posádku ve věku od 1 do 12 let.

Pokud jde o konstrukce sedadel, umístění kotvících bodů a parametrů bezpečnostních pásů a dalších bezpečnostních prvků v interiéru vozidla, ŠKODA AUTO nás informovala, že jejím výchozím bodem ergonomie osob, které dle legislativy mohou dané sedadlo použít. S jistotou můžeme tedy konstatovat jen to, že konstrukčním základem vozových prvků jsou rozměry dospělého člověka.

Regulační orgány, výrobci automobilů i vědecká komunita souhlasí s tím, že pokroky v automobilové bezpečnosti pomohly všem cestujícím – mužům i ženám, mladým i starým, velkým i malým – nehody přežít. Bezpečnostní pokrok však pro všechny skupiny řidičů není stejný, což nezměnily ani desetiletí statistik či prosby o změnu pravidel, která by pro ženy vytvořila bezpečnější vozidla. Mezi nejčastější argumenty pro nedostatek pokroku patří, že vývoj nových figurín a testů je zbytečný, příliš drahý, nebo časově náročný. Všechny výzvy jsou však překonatelné a argumenty pro nečinnost mnohem méně přesvědčivé než údaje o úmrtích a zraněních, které poukazují na nespravedlnost a nebezpečí, jimž ženy za volantem čelí.

Autorka: Kristýna Veitová

Barry, K. (2019). „The Crash Test Bias: How Male-Focused Testing Puts Female Drivers at Risk „ (Online). Dostupné na https://www.consumerreports.org/car-safety/crash-test-bias-how-male-focused-testing-puts-female-drivers-at-risk/

Criado-Perez, C. (2019. „The deadly truth about a world built for men – from stab vests to car crashes“ (Online). Dostupné na https://amp.theguardian.com/lifeandstyle/2019/feb/23/truth-world-built-for-men-car-crashes

Shaver, K.(2012). „Female dummy makes her mark on male-dominated crash tests“ (Online). Dostupné na https://www.washingtonpost.com/local/trafficandcommuting/female-dummy-makes-her-mark-on-male-dominated-crash-tests/2012/03/07/gIQANBLjaS_story.html

Vaca, J. (2007). „Potvrzeno: ženy řídí bezpečněji“ Online). Dostupné na https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/potvrzeno-zeny-ridi-bezpecneji.A070410_143306_automoto_fdv