LERU k implicitním předsudkům

Marcela Linková

Liga evropských výzkumných univerzit (LERU) sdružuje 23 předních evropských univerzit z 12 zemí. Česká republika v ní zastoupení nemá. A je to škoda. LERU má totiž vysoce podnětnou genderovou skupinu, vydává doporučení ke klíčovým genderovým tématům ve výzkumu, a to na základě plného konsensu svých členských organizací. I proto mají její dokumenty a doporučení takovou sílu: jde o vyjádření nejprestižnějších evropských univerzit, a to často na témata, jimiž se naše instituce zatím příliš nezabývají.

Poslední z vydaných dokumentů se týká implicitních předsudků v akademickém prostředí, tj. předsudků, které si vytváříme o ženách a mužích ve společnosti. Jsou to ale právě předsudky, které si spojujeme se ženami, které jsou ve vědě značně hendikepující.

Prvním z těch hlavních předsudků je, že se ženy nehodí na vedoucí pozice, protože nemají tak silné lokty, případně proto, že jsou empatické a nezvládly by tlak spojený s vedoucí pozicí. Druhý se týká obecného spojování mužů s racionalitou a logickým myšlením, ženy si naopak spojujeme s emocionalitou a logiku u nich nepředpokládáme. Třetí předsudek se pojí s mateřstvím a vede k tomu, že se na vědkyně-matky paušálně pohlíží jako na osoby, které se už nikdy nebudou schopny plně soustředit na vědu. Tyto tři hlavní předsudky způsobují, že se na ženy při jejich posuzování při náboru, profesním postupu, přiznávání platů nebo jmenování do nejvyšších pozic nikdy nedíváme stejně jako na muže. To často dále vede ke zpochybnění jejich samostatnosti, vědeckého výkonu, schopnosti vést nebo časové dostupnosti, což se následně odráží v jejich profesním růstu, úspěšnosti při žádostech o granty (která je v celé Evropě u žen nižší než úspěšnost mužů), a v platu.

A co tedy konkrétně nová zpráva doporučuje? Soustřeďuje se na tři klíčové oblasti. Tou první jsou lidé ve vedení a jejich odpovědnost za vytváření prostředí, které nebude předsudečné. Krátce, vedení má odpovědnost za to, že hodnotící systémy při přijímání, profesním postupu a habilitačních a profesorských řízeních nebudou zatíženy předsudky proti ženám. Druhou oblastí je potřeba řešit toto téma na institucionální úrovni prostřednictvím systematických kroků. A za třetí, aby se věci měnily, je potřeba situaci monitorovat a vyhodnocovat.

Liga evropských výzkumných univerzit vydává doporučení k boji proti nevědomým předsudkům v akademickém prostředí

Ve svém vystoupení jsem zdůraznila právě tento bod. Často se totiž zdá, že gender je všude a pořád, což v některých lidech vzbuzuje určitou „únavu z genderu“. Problém ale dlouhodobě je, že sice na papíře je gender skloňován všemi pády, často právě ale chybí vyhodnocování přijatých vizí, opatření a kroků. Bez toho pak ale nemáme žádnou oporu v otázce, proč se situace nezlepšuje nebo kdo je za to odpovědný.

Kromě monitoringu a odpovědnosti vedoucích představitelů za řešení situace se pak další doporučení týkají tréninků na odbourávání genderových předsudků, maximální transparentnosti při náboru a udílení grantů, pozornosti k rozdílům v tom, jak o ženách a mužích referují doporučující dopisy, nebo v tom, kdo se nachází v hůře placených a nejistějších pozicích a kdo v lépe placených, dlouhodobých pozicích nebo těch s definitivou.

Důležité je, že se tématu genderových předsudků věnuje i Evropská výzkumná rada (ERC), která projekty hodnotí čistě na základě jejich vědecké kvality. U vědomí existence předsudků zavedlo ERC briefing hodnotitelů. Sám její předseda Jean-Pierre Bourguignon ve svém vystoupení uvedl, že se během hodnocení setkávají s velice nevhodnými poznámkami vůči ženám, a ocenil, že předseda hodnotícího panelu dle jeho zkušenosti v takovém případě vždy rychle zakročí. Dále zmínil, že pro ERC je také důležité brát v potaz profesní přestávky a publikační výkyvy v souvislosti s rodičovskými povinnostmi. Zajímavé jsou z jeho pohledu živé vědy; jak uvedl, v biovědách jsou nejostřejšími kritičkami uchazeček ženy-hodnotitelky, což by si podle jeho názoru samo o sobě zasloužilo studii.

V Příloze zprávy naleznete konkrétní opatření, která byla v boji proti implicitním genderovým předsudkům zavedena např. na KU Leuven, na Curyšské univerzitě, ve švédském Lundu, na Trinity College v Dublinu nebo Imperial College v Londýně.

Zpráva byla představena v Bruselu 18. 1. 2018 a kromě jejích autorek, prof. Jadranky Gvozdanovic z University v Heidelbergu a Katrien Maes z LERU, vystoupil na akci již zmíněný předseda ERC prof. Jean-Piere Bourguignon, Viviane Willis-Mazzich, vedoucí sektoru Gender v DG RTG, a Marcela Linková, předsedkyně Stálé pracovní skupiny výboru ERAC pro gender ve vědě a inovacích.

Celý dokument je ke stažení zde: https://www.leru.org/files/implicit-bias-in-academia-full-paper.pdf

Genderová skupina a její zprávy jsou dostupné zde: https://www.leru.org/leru-groups/gender