Právo na hranice a bezpečí. Čemu se věnoval letošní Mezinárodní den žen a dívek ve vědě?

Jak hierarchické prostředí ovlivňuje naši schopnost říkat „ne“? A proč akademické prostředí stále postrádá jasná pravidla chování mezi lidmi, která jsou v jiných profesích běžná? NKC –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se v letošní kampani k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě zaměřilo na otázku hierarchie, moci a konsentu a problematických vztahů na akademické půdě.

Druhým únorem začala dvoutýdenní komunikační kampaň s názvem „Safe to Learn, Bound to Lead Respectfully“. Upozornila na naléhavost tématu problematických vztahů a profesních hranic v akademii, nabídla v Česku dostupné podpůrné materiály a metodiky k dané oblasti a sdílela i data či inspirativní práci Dr. Anny Bull, jejíž návštěva v Česku se stala vrcholem letošních oslav. 

Citace zapojených osob z oblasti vysokého školství a vědeckých institucí publikované na Instagramu, Facebooku a LinkedInu upozornily na nutné řešení bezpečí, souhlasu a profesionálních hranic na vysokých školách. 

Do kampaně se zapojily*i:

• ombudsmanka Univerzity Karlovy Kateřina Šámalová, na jejíž sociálních sítích právě běží kampaň #NejsteNaToSami
• zástupkyně Školské Ombuds Platformy a ombudsmanka FA ČVUT Dita Jahodová, která se podílela na velkém stanovisku k Blízkým vztahům na akademické půdě (2025),
• nebo Matouš Glanc, ředitel Czexpats in Science.

V rámci kampaně jsme také publikovaly rozhovor o odvážném svědectví a kauze na půdě Fyzikálního ústavu AV ČR, při němž v roce 2024 doktorka Hana Lísalová upozornila na problematické jednání ze strany profesora Jiřího Homoly.

Zatímco profese jako lékařství, psychologie nebo sociální práce mají často jasně definované etické kodexy týkající se interpersonálních vztahů, akademická sféra v tomto ohledu zaostává. „Univerzity mají etickou i právní odpovědnost zajistit bezpečné prostředí pro studium bez predátorského chování,“ komentovala téma dr. Bull a dodala, že „tam, kde vysoké školy v této oblasti selhávají, může studentský aktivismus přinést změnu. A také ji přináší, když poukazuje na pokrytectví univerzit, které chrání (obvykle) mužské akademiky před ženami, studující z komunity LGBTQA a mladším pracovnictvem.“ Potvrzuje to i česká zkušenost s mnoha případy genderově podmíněného násilí, na jejichž problematičnost poukázaly právě studentské iniciativy.

Praktická pomoc místo teorie

Cílem kampaně bylo zároveň přilákat účastnictvo na otevřenou diskusi s Dr. Annou Bull, která se konala ve čtvrtek 12. Února 2026 na půdě Filozofické fakulty UK. Více o události jsme reportovali*y zde. 

Dr. Anna Bull je docentkou v oboru vzdělávání a sociální spravedlnosti na Univerzitě v Yorku ve Velké Británii a ředitelkou skupiny The 1752 Group, výzkumné skupiny zabývající se sexualizovaným násilím a problematickým chováním ve vysokoškolském vzdělávání. 

Publikovala řadu zpráv, příruček a akademických i neakademických článků o genderově podmíněném násilí ve vysokoškolském vzdělávání a je mezinárodně žádanou odbornou poradkyní. I na její práci kampaň na sociálních sítí upozornila. V roce 2021 odborný časopis Times Higher Education zařadil Annu Bull mezi „Tváře roku 2021“ s tím, že její výzkum „významně přispěl k pochopení problému“ sexuálního obtěžování na univerzitách. 

V rámci naší komunikační kampaně vznikl s Dr. Annou Bull rozhovor na téma blízkých vztahů a odpovědnosti vysokoškolských a vědeckých institucí, který si můžete pustit na našem YouTube kanálu.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února, oslavuje ženské vědkyně i studující a upozorňuje i na potřebu zajistit ženám či minoritním skupinám plný a rovný přístup k vědě a zapojení do ní. Přestože ženy tvoří polovinu světové populace, ve vědě a výzkumu jsou stále zastoupeny nepoměrně méně a často narážejí na neviditelné bariéry. 

Za hlavní téma oslav dívek a žen ve vědě letos Spojené národy vyhlásily téma ‘od vize k dopadu’. I NKC – gender a věda má vizi, kterou by rádo v českém akademickém prostředí proměnilo v realitu: totiž vizi bezpečné akademie, v níž každý a každá studující či začínající vědec a vědkyně nebudou obětí toxického chování, dokáží si nastavit hranice beze strachu z případného postihu a najdou podporu, pokud ji budou potřebovat.

Připomínat si 11. únor jako Mezinárodní den žen a dívek ve vědě je nezbytné nejen pro oslavu úspěchů vědkyň, ale především pro kritickou reflexi prostředí, ve kterém pracují. Skutečná rovnost nejen v akademii totiž vyžaduje víc než jen motivaci dívek ke studiu – vyžaduje systémové změny, které zajistí, aby byly vysoké školy a vědecká pracoviště bezpečným, férovým a inkluzivním prostorem pro všechny bez rozdílu.