O čem se psalo v únoru

Nový směr v bádání o příčinách neplodnosti

Vědecký tým z japonské vědecké instituce RIKEN, jehož součástí je i česká bioložka Helena Fulková, potvrdil roli enzymu akrosin v průběhu oplodnění. Zjištění, že enzym má zásadní úlohu při průniku spermie do vajíčka, je ve vědecké komunitě dlouho známé, doposud ovšem neexistoval nezvratný důkaz. Důvodem bylo, že ve výzkumu neplodnosti se využívají hlavně myši, které pro oplodnění akrosin nepotřebují. Helena Fulková se podílela na vývoji vhodně geneticky upraveného křečka, s jehož pomocí se týmu podařilo chybějící důkazy o úloze akrosinu poskytnout. Poznatky plynoucí z tohoto objevu mohou otevřít cestu k dalšímu vývoji asistované reprodukce. Více o objevu k přečtení zde.

Historička Anna Hájková: Mezi láskou a donucením

„Láska dozorkyně k vězeňkyni? Řadě přeživších se jevila jako odpornost,“ říká historička Anna Hájková z britské University of Warwik ke svému výzkumu queer dějin holocaustu a k příběhu dozorkyně koncentračního tábora Anneliese Kohlmann, která se zamilovala do jedné z vězeňkyň v Neugrabenu. Docentka Hájková na základě procesních spisů a vzpomínek přeživších zrekonstruovala příběh vynuceného vztahu mezi dozorkyní a vězenkyní, který otevírá nové perspektivy nazírání na sexualitu za holocaustu i homofobii obyvatel koncentračních táborů, jež jsme z dějin této tragické etapy vyloučili. Více o osudu Anneliese Kohlmann zde.

Genderová nerovnost ve vědeckých profesích

Nová studie o publikační historii 1,5 milionu autorů a autorek z 83 zemí a 13 oborů, jejichž kariéra skončila mezi lety 1955 a 2010, zjistila, že ženy a muži stojí za srovnatelným ročním množstvím publikací, které mají v součtu podobný kariérní dopad. Tyto závěry tým pod vedením dr. Junminga Huanga (Northheasern University, Boston) značně překvapily, jelikož při porovnání součtu všech písemných prací žen a mužů bylo zjištěno, že ženy za svou kariéru publikují méně než muži. Autorský tým studie objevil, že za tímto paradoxem stojí rozdíly v délce publikační kariéry a míře předčasného ukončení profesní dráhy, jež jsou způsobeny genderovými faktory, jako je obtížnost slaďování pracovního a rodinného života. Nejsmutnějším zjištěním studie je fakt, že nárůst počtu akademiček za posledních 60 let je doprovázen umocněním genderových rozdílů v publikační činnosti. Více o výzkumu zde.