O čem se psalo v červnu

Odborný časopis se omluvil za esej kritizující snahy o větší rozmanitost ve vědě

Dne 5. 6. byla v časopise Angewandte Chemie publikována esej profesora Tomáše Hudlického z kanadské Brock University, jež reflektovala faktory, které dnes ovlivňují vývoj oboru organické syntézy. Jedním z diskutovaných faktorů byla i rozmanitost pracovních týmů, přičemž Hudlický v eseji tvrdí, že snahy o větší rozmanitost ve vědě upřednostňují určitě skupiny lidí (žen a etnických menšin) na úkor meritokracie. Tato tvrzení v akademických kruzích vyvolala kritickou vlnu, která vedla k odstranění eseje z časopisu, suspendování dvou editorů, kteří měli esej na starost, i rezignaci několika členů poradního sboru Angewandte Chemie. NKC o této události přineslo zprávu, která vyvolala silné reakce, jež volají po tom, že by se o Hudlického tvrzeních měla vést diskuse. „Je velká škoda, že kvůli tomu, že časopis Angewandte Chemie článek stáhnul, se v ČR vede diskuse o tomto faktu, i když ho nikdo neobhajuje, místo toho, aby se diskutovalo o tom, zda existuje nějaký důkaz pro to, že jsou ženy a minority v akademickém prostředí upřednostňovány, a jak se to má s diskriminací v českém akademickém prostředí,“ říká Marcela Linková. „Místo toho české akademické špičky do krve hájí svobodu slova, kterou Hudlickému nikdo nechce upírat,“ dodává. Z našeho pohledu tak jde o typický úhyb stranou, jak se vyhnout diskusi, které české akademické prostředí potřebuje jako sůl, ale nechce se mu do ní. O celém postoji NKC se dočtete v komentáři Marcely Linkové. Další informace poskytuje Deník N a úvodník na toto téma chystá i časopis Vesmír.

Jen pro ženy: Nizozemská univerzita zavedla nové náborové pravidlo

To, že ženy jsou ve STEM oborech nedostatečně zastoupeny, je známým problémem. Statistiky Evropské komise odhadují, že ženy tvoří 48 % vysokoškolských absolventů, ale zastávají pouze 24 % vyšších akademických postů, přičemž v oborech STEM tato čísla klesají k 15 %. Stejná situace se týkala i technologické univerzity v Eindhovenu (TUE), kde ženy zastávaly pouze 15 % profesorských pozic.  TUE se proto rozhodla pro odvážný krok, který by mohl nedostatečné zastoupení profesorek změnit. Zavázala se najímat na všechny akademické pozice všech úrovní pouze ženy, a to do doby, než dosáhne cíle 30 % profesorek na každém oddělení. Muži mohou být na tato pracovní místa přijati až po uplynutí šesti měsíců od jejich otevření a pouze za předpokladu, že oddělení prokáže, že se o pozici neucházely kvalifikované ženy. Tento odvážný krok k rovnosti si vysloužil nejen respekt, ale i odsouzení, že jde o diskriminaci. Univerzita tak čeká na vyjádření nizozemského Institutu pro lidská práva o porušení náborových zákonů, jejichž potvrzení by znamenalo nutnost změny strategie TUE. Více informací zde.

Britce na Wikipedii chyběly medailonky vědkyň, napsala jich stovky

Internetovou encyklopedii Wikipedia navštěvují každý den miliony lidí, což z ní činí nenahraditelnou platformu svého druhu. Věděli jste ale, že pouze 18 % životopisů v anglickém jazyce je o ženách? Největší online encyklopedie dle fyzičky Jess Wade totiž drtivě uznává úspěchy bílých mužů a opomíná vědce a vědkyně se zdravotním postižením či z komunity LGBTQ. „Kde jsou všechny ty fenomenální vědkyně, které znám?“, divila se Wade a rozhodla se zajistit, aby příspěvky žen a jiných nedostatečně zastoupených komunit nebyly ztraceny. Díky ní se tak můžete seznámit například s Magdalenou Skipper, první ženou, která pracovala jako šéfredaktorka časopisu Nature, Jo Dunkley, astrofyzičkou a vědkyní na Princetonské univerzitě, a s dalšími téměř 900 dalšími průkopnicemi ve vědě, žurnalistice či architektuře. Rozhovor s bojovnicí proti zneviditelňování žen, jež za svou činnost získala cenu Diversity Outreach Award, ale s podivem i řadu nenávistných reakcí, si můžete přečíst zde a zde. Neváhejte si také přečíst, o čem Jess Wade mluvila ve své loňské prezentaci na Britské ambasádě v Praze.

NASA jmenovala první ženu vedoucí pilotovaných letů do vesmíru

Kathy Lueders se v pátek 12. června stala první ženou,  kterou NASA jmenovala vedoucí pilotovaných kosmických letů. Lueders bude dohlížet na misi „Lidský průzkum a operace,“ která zahrnuje i program Artemis, jenž má do roku 2024 vyslat na Měsíc dalšího muže a první ženu. Od žen přitom Lueders dle svých slov očekává na poli vesmírných objevů „velké věci“: „Když jsem viděla všechny tweety, snapchaty, instagramy, uvědomila jsem si sílu mého prvenství, a co to pro dívky znamená,“ říká Lueders, jež zároveň upozorňuje na skutečnost, že ženy nejsou jedinou podreprezentovanou skupinou ve vesmírném výzkumu.