O čem se psalo v dubnu 2020

Studentka vynalezla průhledné roušky pro neslyšící

Když se celé Česko vrhlo kvůli nedostatku roušek na šití, málokdo z nás si asi uvědomil, že zakrytá ústa zkomplikují vzájemnou komunikaci neslyšícím lidem. Ashley Lawrenc, vysokoškolskou studentku z Kentucky, jejímž hlavním oborem je vzdělávání neslyšících, to napadlo. Čas strávený v karanténě se proto rozhodla využít k výrobě průhledných roušek, jelikož v těch standardních neslyšící lidé nemohou odezírat ze rtů a nerozumí, co jim kdo říká. Tato situace může být zejména nebezpečná, pokud neslyšící onemocní a nedokáže se s ošetřujícím lékařem nijak domluvit, vysvětluje Lawrenc, jejíž přístup ukazuje, jak podstatná diverzita výzkumných a inovačních týmů je.

Pandemie a ženy akademie

O tom, že na ženy kvůli jejich mateřským povinnostem a častějšímu zaměstnání ve zdravotnictví dopadá současná krize tvrději než na muže, jsme informovali již v minulém čísle. Jak ale současná situace dopadá na vědkyně a akademičky, které se mimo práce z domova musí během dne starat o děti a často je i vyučovat? Demografka Alessandro Minello zmiňuje méně času na výzkum, absenci klidu na přípravu projektových žádostí či nemožnost soustředit se na psaní vědeckých článků. Kariérní postup ve vědě je přitom založen na počtu a kvalitě vědeckých publikací a schopnosti získat finanční prostředky na výzkumné projekty. Nepřizpůsobení krizových opatření rodičům tak dle Minello nevyhnutelně způsobí znevýhodnění vědců a vědkyň s dětmi, kteří kvůli neslučitelnosti akademické práce s pečovatelskými povinnostmi mohou přijít o financování svých výzkumů a významně zaostat za bezdětnými kolegy. S tímto názorem souhlasí i naše kolegyně, socioložka Blanka Nyklová, o jejíchž zkušenostech s pandemií z pozice vědkyně matky si můžete přečíst v rozhovoru, který NKC poskytla.

Koronavirus mění češtinu, lingvisté a lingvistky zaznamenali vznik stovek nových slov

Koronakrize, koronténa, koronáč. To jsou jen některé z novotvarů, které se v češtině objevily v reakci na aktuální koronavirovou pandemii. Podle Michaely Liškové z Ústavu pro jazyk český jsou nových slov souvisejících s koronavirem v češtině už stovky. Je to například výraz koronaidiot (člověk, který se v pandemické situaci chová nezodpovědně), roušička (šička roušek) nebo rouškovník (sloup pro zavěšení roušek zdarma). Ústav všechny nové výrazy zaznamenává v online databázi Neomat, dle Liškové ale často tyto výrazy vznikají pouze ve snaze pobavit ostatní lidi, a většina z nich zřejmě po odeznění nákazy zase časem zapadne.

Sexismus v první linii boje s COVID-19

Oděrky na tvářích, vyhrnování rukávů, ztížené vidění, mikroporézní pásky k utěsnění mezer kolem čelisti. Koho se to týká? Žen ve zdravotnictví, které jsou v přední linii boje s koronavirem, a jejichž životy jsou dle britské NHS kvůli nevyhovujícím osobním ochranným pracovním prostředkům (OOPP) v ohrožení. Proč OOPP nevyhovují? Jsou vytvořeny na základě mužských rozměrů i přesto, že ve Velké Británii tvoří ženy 75% personálu zdravotnictví. Nedostatky OOPP pro ženy ovšem nejsou žádnou novinkou, jelikož ženy z různých odvětví si na nevyhovující pracovní pomůcky stěžují již několik desetiletí. Závažnost problému dokládá např. i průzkum britských odborových svazů, jež v roce 2016 odhalil, že pouze 29 % respondentek používalo OOPP určené přímo pro ženy, zatímco 57 % žen uvedlo, že jim tyto prostředky brání v práci. Více informací o této problematice si můžete přečíst v prvním díle rubriky Jedna velikost nesedí všem.

Muži převažují mezi nakaženými koronavirem

Poprvé si toho vědci a vědkyně všimli už v Číně, kde epidemie nového typu koronaviru na sklonku roku propukla. Trend se ovšem potvrdil i v absolutní většině dalších zemí, do kterých se nákaza rozšířila. Takřka drtivá je převaha obětí koronaviru v mužské populaci – v Dánsku tvořili muži 71 % zemřelých, v Německu 66 % a v Nizozemsku 64 %. Mezi prvními teoriemi, které vysvětlují tento nepoměr, se objevilo kouření, horší imunitní systém či hypertenze, jež ovšem často souvisí s celkovou životosprávou, stresem nebo obezitou. Zásadní roli tak spíš než biologické faktory hrají ty kulturní a společenské. Muži například později než ženy vyhledávají lékařskou pomoc, a když už k lékaři jdou, mají tendence být při popisu svých potíží méně upřímní. Toto chování je dáváno do souvislosti s tradičním konceptem maskulinity, pod jehož vlivem muži potlačují či ignorují projevy slabosti – třeba právě zdravotní potíže. Některé nemoci tak u nich mají dramatičtější průběh právě proto, že je lékaři zachytí v pozdějším stádiu. Více informací o genderových rozdílech ve zdraví naleznete zde.