O čem se psalo v květnu

Když ženy nemluví: Ztracený hlas v mužských týmech 

Jak nejlépe sestavit studentský tým v univerzitních programech s početní převahou mužů? Tuto otázku si položil výzkumný tým z Brigham Youngovy Univerzity a zjistil, že nejlepší je nedávat jednu ženu do  výsostně mužského týmu. Ženy totiž, ačkoliv v průměru kompetentnější než muži, ztrácely v mužském kolektivu svůj hlas. „Vliv žen [v takových týmech] je systematicky snižován – méně mluví, a když mluví, není jim nasloucháno a jsou častěji přerušovány,“ říká spoluautorka výzkumu Jessica R. Preece. Chyba podle ní není v ženách, ale ve společnosti. „Budeme-li budovat svět, v němž budou ženské hlasy vyslyšeny a oceněny, budou ženy mluvit, aniž by k tomu musely být vyzvány,“ dodává. Více o výzkumu a tipech, které přispívají k férovějšímu prostředí, najdete zde.

Afghánští snílci: Dívky sestrojily ventilátor z autodílů

Dívčí tým s názvem „Afghánští snílci,“ známý pro své stříbrné vítězství ve vůbec první mezinárodní robotické soutěži, obrátil na začátku pandemie svou pozornost na nemocné koronavirem a vyrobil dostupné ventilátory z automobilových součástek. Afghánistán, stále postižený roky války, má totiž k dispozici jen 400 ventilátorů pro populaci 38,9 milionu. Tamní úřady se tak obávaly, že by zhoršení situace mohlo již tak křehký systém zdravotní péče zcela zničit. Prototyp, který dívky ve věku od 14 do 17 let postavily pomocí motoru z použité Toyota Corolla a řetězové jednotky z motocyklu Honda, by tak mohl ulevit nemocným a zabránit katastrofě ve zdravotnickém sektoru. Vzhledem k tomu, že v Afghánistánu je méně než 30 % gramotných žen, teenagerky zároveň doufají, že jejich projekt inspiruje ostatní a změní vnímání žen ve strojírenském průmyslu. „To, že jsme schopny vyrábět ventilátory, ukazuje význam výuky dívek v mladém věku a úlohy žen jako aktivních občanů v naší společnosti,“ říká jedna z členek týmu, Elham Mansori.

Kateřina Cidlinská: Česká věda je androcentrická

„Pravidla, jimiž se řídí akademický svět, jsou nastavena androcentricky. Vycházejí z představy tradiční mužské pracovní dráhy,“ říká bývalá členka NKC, socioložka Kateřina Cidlinská. Ta se dlouhodobě věnuje tématu nerovně nastavených příležitostí, které podle ní ženy provázejí už od začátku akademické dráhy a přispívají k tomu, že opouštějí vědeckou kariéru ještě před jejím rozjezdem. Z výzkumu, který jsme v NKC provedli, přitom jasně vyplývá, že muži si často nespravedlnost systému neuvědomují. „Jedním dechem řeknou, že narození dětí nemělo na jejich kariéru žádný vliv, protože to břemeno převzala manželka, a druhým dechem přiznají, že nechápou, proč a jak by měla pravidla reflektovat nastavení osobního života vědců a vědkyň,“ dodává Cidlinská v rozhovoru pro iForum. O tom, že to ženy v české vědě mají těžší než muži, promluvila v květnu i kardioložka a nejcitovanější česká vědkyně Renata Cífková. Rozhovor s ní si můžete přečíst zde.

Gender pay gap ve vědě a technice

Český statistický úřad zveřejnil statistiku o počtech a příjmech specialistů a specialistek ve vědě a technice a bohužel se nejednalo o pozitivní čísla. V období let 2012 – 2018 ženy v oblasti vědy a techniky vydělávaly v průměru o 17 % méně než jejich mužští kolegové. Stejně nepříznivá čísla ČSÚ odhalil i u samotných počtů vědkyň a techniček, které přinejlepším stagnují.