O čem se psalo v květnu 2018
Proč je tak těžké dokázat genderovou diskriminaci ve vědě
„Genderová diskriminace je všude,“ říká socioložka Texaské univerzity v Austinu Christine Williams. „Ale co je na této zkušenosti v kontextu vědy unikátní, je téměř neotřesitelná víra v objektivitu a meritokracii.“ Dokazování diskriminace komplikují nedostatek transparentnosti a nevědomé předsudky. Server Nature.com píše o pokračování kauzy dlouhodobé diskriminace vědkyň v Salkově institutu a o nedostupnosti dat o mzdách, jež by podpořila tvrzení žalujících. V ČR sice platí ve věcech diskriminace institut přenesení důkazního břemene na žalovanou stranu, neboť ta se zpravidla nachází v silnější, zvýhodněné pozici, oproti straně žalující, nicméně na české soudy a další instituce se obrací podstatně méně žen než např. v USA. Soudy jsou často vnímány jako úplně poslední možnost (obvykle spojená s odchodem žalující strany, a to buď do zahraničí, nebo do jiné profese). Rozhodování soudů ve věcech diskriminace není navíc nijak progresivní (viz např. zde).
Chvála ostrých žen
„Navzdory negativním konotacím, které tyto osoby vzbuzují, jsou to právě ony, kdo mají přehled a vytrvalost, které dnes vysokoškolský sektor potřebuje,“ konstatuje názorový příspěvek na serveru insidehighered.com. Jsou to ženy, které mají zkušenosti a institucionální paměť, vědí, kdo jsou klíčoví hráči a znají pravidla hry. Nemají zájem znovu objevit Ameriku. Pracují tvrdě. Nebojte se ostrých žen, vyhledávejte je a využívejte jejich vytrvalosti a nezdolnosti. Udělejte si z nich svoje spojenkyně. Pokud sama patříte mezi ostré ženy, najděte si kolegyně podobného ražení, budete se mezi nimi cítit dobře!
Předsudky vůči genderovému výzkumu
Výzkumy o tom, že v akademii existují předsudky vůči ženám, které mají vliv na jejich nízké zastoupení zejména ve vyšších patrech institucí, nebo o tom, že řada studií pracuje jen s mužskou populací a tedy přichází často s neúplnými výsledky, jsou již dost známé. Nový výzkum zkoumal předsudky ohledně výzkumu o genderových předsudcích. Autorky studie došly k tomu, že tento typ výzkumu je financován méně často a je pravděpodobnější, že bude publikován v časopisech, které jsou obecně považovány za méně prestižní. Přitom nezáleží na pohlaví autorů/ek ani zvolené metodologii. Více v blogu na webu London School of Economics and Political Sciences.
Obtěžování jako prohřešek proti vědecké etice
Je třeba se věnovat i tomu, jak se vědci a vědkyně chovají k lidem, nejen jak zacházejí s daty, konstatuje Erika Marín-Spiotta z Univerzity Wisconsin-Madison v článku z 9. května 2018. Výzkumy z posledních let potvrzují, že studující mají poměrně běžně zkušenost s obtěžováním ze strany vyučujících a že obtěžování se děje i mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi univerzit. Zatímco vědecká kultura je citlivá a rychle reaguje na plagiátorství, manipulace s daty, zneužívání financí a špatné zacházení s lidmi bylo dlouho mimo pole zájmu. Definovat obtěžování jako přečin vůči vědecké etice by podle autorky článku mohlo dát institucím víc prostoru pro sankce a další opatření.
Bolest a předsudky
Lékařský sektor často přehlíží bolest, kterou pociťují ženy. Je otázkou, zda je to zapříčiněno předsudky, nedostatkem výzkumů, které by sledovaly gender a pohlaví, nebo vlastními rozdíly mezi tím, jak ženy a muži pociťují bolest. Jedno víme ale jistě, s muži a ženami se, co se týče bolesti, zachází odlišně. Výzkumů, které toto dokazují, je již celá řada. Ženy jsou například častěji odkazovány na psychiatry a psychology, zatímco u mužů se spíš hledá příčina ve fyziologii. Problémy žen jsou také často chybně interpretovány jako věc gynekologického původu. Nejnovější výzkumy nijak zásadně nepotvrzují dosavadní předpoklad, že ženy na bolest reagují rychleji a častěji ji s lékaři konzultují. Čtivý souhrn tématu a současných snah situaci řešit najdete na webu BBC.
Chcete vědět o těchto a podobných tématech víc? Sledujte náš Twitter nebo Facebook.