O čem se psalo v létě 2018
Proč věda živí kulturu sexismu?
„Hierarchie, pracovní prostředí a muži opanovaná vědecká kultura dělají boj proti sexuálnímu obtěžování především v některých vědních disciplínách obzvlášť obtížným“, píší v Guardianu David Batty a Nicola Davis, kteří hovořili s více než třicítkou obětí sexuálního obtěžování ve vědeckém prostředí. Pokud v disciplíně pracuje malé množství lidí, projekty a kariérní postup jsou závislé na spolupráci a sítích známostí. Závislost na nadřízených (nikdo jiný vám doporučení nenapíše) a mýtus o výlučnosti akademické práce (víra v imunitu vůči negativním jevům jako je obtěžování) jsou další faktory, které přispívají k výskytu a přetrvávání sexuálního obtěžování. Jak však konstatují autor a autorka článku, situace se naštěstí mění a svůj #MeToo moment už si zažila řada oborů. Některé instituce sice neví, co si s tím počít, a reagují neadekvátně, jiné však přijímají opatření, která mají za cíl fenoménu čelit. Nadace Wellcome Trust už například oznámila, že univerzity jí nyní musí hlásit šetření o pochybení akademiků/ček a nadace zváží nevyplacení financí těm, kteří byli uznáni vinnými. Více v článku zde.
Nová editorská politika časopisu Experimental & Molecular Medicine
Rada časopisu se rozhodla podobně jako například Evropská komise, Kanadský institut pro výzkum zdraví nebo Americký národní institut zdraví přijmout opatření k integraci pohlaví a genderu do celého procesu výzkumu. V roce 2016 byly přijaty regule pro výzkum genderu v medicíně (Sex and Gender Equity in Research, SAGER), které se staly východiskem opatření časopisu. Autoři a autorky mají podle nových pravidel 1) správně používat termíny pohlaví a gender 2) jasně referovat o výzkumných subjektech z hlediska pohlaví a 3) pokusit se vyvážit poměr samčích a samičích subjektů při testech na zvířatech. Podrobnosti na webu nature.com.
Ženy umírají na infarkt častěji, pokud je na příjmu ambulance mužský lékař
Výzkumný tým z univerzity v Minnesotě použil data z více než 500 tisíc případů infarktu, k nimž došlo podle údajů z databáze Florida Agency for Health Care Administration mezi roky 1991 a 2010. Výzkumný tým rozdělil případy na čtyři skupiny: muži ošetřovaní muži, muži ošetřovaní ženami, ženy ošetřované ženami a ženy ošetřované muži. Výsledky naznačují, že úmrtnost žen při infarktech je o 12 % vyšší, pokud je na ambulanci ošetřuje muž. Výsledky studie je třeba testovat dalšími analýzami. Podrobnosti na webu scientificamerican.com.
Mýtus macho spermie
Představa, že se miliony spermií vrhají do olympijského závodu o dosažení vajíčka, je další mužskou fantazií o lidské reprodukci. Článek emeritního kurátora fyzické antropologie Fieldova muzea v Chicagu se podrobně věnuje vědeckým teoriím spojeným s reprodukcí a předsudkům, které je reflektovaly, vytvářely a dále posilovaly. Řada z nich se traduje dodnes. Pohádka o pasivním vajíčku a aktivní spermii není jediná, která snižovala význam ženských reprodukčních buněk a jejich aktivity oproti těm mužským. Produkce vajíček je například opakovaně popisována jako nehospodárná, neboť z přibližně 300 tisíc zárodků vajíček jich jen 400 dozraje a je vypuštěno do reprodukčního systému. Stejný diskurz mrhání se v případě mužů, kteří vyprodukují až 2 triliony spermií, příliš neužívá. Příběh o soutěžících spermiích dnešní teorie nepotvrzují, stejně jako pasivitu vajíčka a vagíny. Ve skutečnosti zřejmě existuje důvod, proč k vajíčku dorazí tak málo spermií. Oplodnění více spermiemi vede vždy k potratu nebo vadám plodu neslučitelným se životem. Dalším mýtem je bezproblémová plodnost mužů do vysokého věku. Ve skutečnosti ale kvalita spermatu u mužů s věkem klesá. Navíc se ukázalo, že genetické mutace se rozvíjejí ve spermiích zhruba čtyřikrát rychleji než ve vajíčkách. Podle autora by tedy ti, kdo si vytvářejí zásobu reprodukčních buněk na dobu pozdější, měli být spíš muži. „Je to velmi efektivní, podstatně méně nákladné a invazivní…“, konstatuje. Podrobnosti zde.
Lékařská univerzita v Tokiu diskriminovala ženy
Vcelku slušnou ostudu na světové úrovni si uřízli představitelé jedné japonské univerzity. Podle zveřejněných informací univerzita od roku 2010 uchazečkám záměrně snižovala skóre u přijímacích testů o 10 až 20 %. Cílem bylo udržet podíl žen kolem 30 %. O kauze píše Reuters, Guardian, Independent, BBC či Washington Post.