O čem se psalo v listopadu 2020
Evropská Komise zveřejnila vůbec první strategii k dosažení rovnosti LGBTIQ+ osob
Na začátku listopadu zahájil Brusel střet s polskou a maďarskou vládou, když v rámci své vůbec první strategie na ochranu práv LGBTIQ+ osob navrhl kriminalizovat nenávistné projevy proti této komunitě a podle práva EU zajistit uznání partnerství osob stejného pohlaví napříč Evropou. Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské Komise pro hodnoty a transparentnost, uvedla, že opatření reagují na nové „znepokojující trendy,“ především v oblasti bývalého Východního bloku. „Každý by měl mít svobodu být tím, kým je, bez strachu a pronásledování. O tom je Evropa a o to se zasazujeme. Tato první strategie na úrovni Evropské Unie posílí naše společné úsilí o to, aby se všem dostávalo rovného zacházení,“ okomentovala snahy Komise o úplné zrovnoprávnění leseb, gayů, osob bisexuálních, trans, intersex a queer. Více o strategii si můžete přečíst zde.
Další důkaz zpochybňující představu „muže lovce“ a „ženy sběračky“ objeven v Peru
Jak se zdá, po desítky let zažitá představa pravěké „domácnosti“, kde muž je lovec a žena se v jeskyni stará o oheň, případně v jejím okolí sbírá bobule,
neodpovídá skutečnosti. Alespoň ne všude a vždy. V Peru se totiž našel devět tisíc let starý hrob, jenž se této vizi významně vymyká – obsahoval ostatky ženy, která byla zřejmě stejně obratnou a schopnou lovkyní vysoké zvěře jako její mužští vrstevníci. Píše o tom nová studie, která byla 4. listopadu publikována v odborném titulu Science Advances. Její zjištění podporují myšlenku, že genderové role, které dominují západní kultuře, mnoho dalších kultur neznalo. „Kdyby se stejné předměty našly u mužské kostry, nikdo by se na to, zda byl dotyčný lovec, ani neptal,“ říká docentka katedry antropologie na Nevadské univerzitě, Marin Pilloud, podle níž studie může pomoci přesvědčit lidi, že se na lovu velkých zvířat podílely také ženy. Více o studii i pravěkých lovkyních se dozvíte zde.
Genderová rovnost v přírodovědném vzdělávání roste
Nejnovější studie Mezinárodní asociace pro hodnocení vzdělávacích výsledků (IEA) ukazuje, že stále větší počet zemí vykazuje rovnost ve výsledcích studentek a studentů v matematice a přírodních vědách. Přestože ve skupině osob s vynikajícími výsledky v těchto předmětech stále přetrvává trend vyššího zastoupení studentů, studentky je dohánějí. Kde naopak studenti dohnali studentky je mezi tzv. málo úspěšnými studujícími, kde se jejich poměr vyrovnal, a to i přesto, že ještě na konci 90. let v této skupině početně převažovaly dívky. Data IEA tak ukazují, že v matematice a přírodních vědách lze dosáhnout rovnosti v prospěchu. Mezi klady genderové rovnosti ve vzdělávání patří např. vyšší zaměstnanost a produktivita žen, snížení segregace na trhu práce, ale i růst ekonomiky.
Vlna COVID-19 odhalila absenci opatření na ochranu žen proti násilí
Karanténní opatření sice zastavily šíření vlny koronaviru, vlnu domácího násilí ale dle dostupných dat významně posílily. Evropský institut pro rovnost žen a mužů proto s pomocí národních expertek a expertů vypracoval zprávu, v níž hodnotí opatření, které země EU přijaly na ochranu žen během pandemie. Za Českou republiku byla expertkou pro tuto studii členka NKC – gender a věda, dr. Blanka Nyklová, jež se v posledních měsících zabývala tématem proměny násilí na ženách během pandemie. „V České republice aktuálně probíhá výzkum mapující reakci příslušných institucí a organizací na mimořádnou pandemickou situaci a na ni navazující epidemiologická opatření,“ říká Nyklová. Ve zprávě EIGE se však o Česku nedočtete. Soustředí se totiž na příklady dobré praxe a na ty dle Blanky Nyklové, i přes opakovaná upozornění mj. ze strany Evropského parlamentu, stále čekáme. Konkrétní informace o opatřeních, které zavedly jiné evropské státy, naleznete zde.