O čem se psalo v listopadu

Architektura jako pánský spolek

„V architektuře chybí ženské vzory, v praxi i ve výuce. Je historicky vnímána jako takový pánský spolek,“ říká architektka Alžběta Brůhová, spoluzakladatelka skupiny Architektky, se kterou pořádá neformální, vzdělávací setkání pro ženy v oboru. V rozhovoru pro magazín Material Times hovoří o tom, jak se mění postavení žen v architektuře i o snaze zlepšit podmínky pro architektky a architekty, kteří pečují o rodinu.


Myslíte si, že jsou to jen příběhy, ale ono se to vážně děje

On-line magazín Finmag.cz přináší skvělý rozhovor s filozofkou Terezou Matějčkovou, která zde mj. říká: „Feminismus mě sice programově nezajímal, ale když jste potom na konferenci a nějaký profesor se na vás oboří, že cappuccino nepije, že chtěl dvojité espresso, a vy tam přitom máte přednést příspěvek, tak se leknete, protože si myslíte, že tohle jsou jen příběhy, které se vyprávějí, ale ono se to ženám evidentně vážně děje.“ Tereze Matějčkové loni vyšla kniha o Hegelovi, píše štiplavé recenze a vedle toho je snad nejpopulárnější vyučující mezi studenty a studentkami filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vřele doporučujeme k přečtení!


Rybí materiál může nahradit plastové obaly a zároveň nakrmit mořské živočichy

Lucy Hughes, studentka univerzity v Sussexu, vyvinula unikátní materiál s ambicí nahradit v budoucnu některé plastové obaly. Na první pohled se tento materiál příliš neliší od standardní plastové folie, a přesto je zcela jiný. MarinaTex, jak je nazván, je totiž vyráběn z proteinu získávaného z ryb propojeného mořskými řasami a v běžném kompostu je schopen rozkladu za 4 – 6 týdnů. Kůže a šupiny z jedné tresky by měly postačit na výrobu až 1 400 sáčků. Lucy Hughes získala se svým produktem cenu Dyson Awards určenou studentským projektům, které mají nejen zajímavý design, ale především se podílí na řešení globálních problémů. Více zde.


Hana Müllerová: Klimatické právo je výzva, jeho základ ale neexistuje

Klimatické právo čelí politickým potížím a vědci mu rovněž nepomáhají. Novou hráčkou na tomto poli je i aktivistka Greta Thunberg a z USA už do Evropy přišly žaloby vyžadující nové zákazy, příkazy a odškodné. Takové myšlenky představila expertům i veřejnosti Hana Müllerová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR ve své přednášce Klimatická změna jako nový typ výzvy pro mezinárodní a vnitrostátní právo ve středu 13. listopadu 2019. Oboru práva životního prostředí se právnička věnuje dlouhodobě, a to i v rámci mezinárodní vědecké obce a je laureátkou prémie Lumina quaeruntur s tématem právní ochrany klimatu. „Klimatická změna je globální problém, který vyžaduje lokální akci,“ uvedla a jako příklad zmínila problém kolize zákazu státní podpory a nízké ceny leteckého benzínu. „Jak je možné, že jsou letenky tak levné?“ vznesla vědkyně otázku. Ceny vycházejí z Chicagské dohody z roku 1944, která uzákonila zákaz zdanění leteckého paliva, odpověděla. Musely by se dohodnout všechny signatářské státy a dohodu změnit. Více v článku na webu České justice.