O čem se psalo v říjnu 2020
Udílení Nobelovy ceny ovládly ženské laureátky
Nobelova cena byla od svého založení v roce 1895 udělena již celkem 962 lidem. Pouze 57 z nich ale byly ženy, což ve výsledném poměru znamená jen 6% zastoupení. I proto bylo letošní vyhlašování výjimečné, jelikož Nobelovu cenu si odnesly hned čtyři laureátky ve třech oblastech. První z nich je astrofyzička Andrea Ghez, jež obdržela Nobelovu cenu za fyziku společně s kolegy Rogerem Penrosem a Reinhardem Genzelem, a stala se tak teprve čtvrtou ženou, která v tomto oboru cenu získala. Vlna ženských vítězství následně pokračovala udělením Nobelovy ceny za chemii. V pořadí šestou a sedmou ženou, které kdy cenu na poli chemie dostaly, se staly Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier. Jsou zároveň prvními laureátkami, které se o cenu za chemii nemusí dělit s mužem. Čtvrtou hrdinkou letošního nobelovského udělování se stala básnířka Louise Glück, které byla udělena Nobelova cena za literaturu. A co na letošní úspěchy žen říká jedna z laureátek, Emmanuelle Charpentier? „Opravdu doufám, že jsme tím prolomily skleněný strop a ukázaly dívkám i mladým vědkyním, že nic není nemožné.“ Více o vědkyních a jejich objevech naleznete zde.
Princetonská univerzita dorovná rozdíl v odměňování mezi profesory a profesorkami
Princetonská univerzita po přezkoumání nerovnosti platů na své instituci souhlasila s vyplacením téměř 1,2 milionu dolarů svým 106 profesorkám. V rámci přezkumu ministerstva práce, který se soustředil na období let 2012–2014, bylo zjištěno, že profesorky na Princetonu dostávaly nižší mzdu než jejich mužští kolegové. Aby se univerzita vyhnula zdlouhavým a nákladným soudním sporům a jejich mediálním dopadům, uzavřela s ministerstvem práce dohodu o dorovnání mezd zpětných i budoucích. Podle uzavřené dohody tak nyní Princeton University zpětně vyplatí mzdy ve výši 925 000 dolarů a 250 000 dolarů ve mzdách budoucích. Univerzita rovněž souhlasila se zavedením dalších opatření k zajištění rovného odměňování, včetně pravidelných kontrol platů, aktivního najímání žen v oblastech, kde jsou nedostatečně zastoupeny, a motivování žen v ucházení se o vedoucí pozice.
Trio irských studentek vyvinulo aplikaci pro lidi s demencí
Myšlenka aplikace pomáhající lidem s demencí se zrodila v hlavě Evelyn Nomayo, irské vývojářky s nigerijským původem, která do vytvářené technologie promítla své zkušenosti s demencí své matky. Do svého týmu Evelyn vybrala tři studentky, Margaret, Rachael a Joy, které mají stejný původ jako ona. „Nemohla jsem si nevšimnout, že většinou jsem ve třídě buď jedinou dívkou, nebo alespoň jedinou barevnou osobou. V práci i v průběhu studia stále narážím na to, že je v těchto oborech nedostatek žen a barevných lidí,” říká Evelyn, pod jejímž vedením trojice dívek uspěla v konkurenci patnácti set projektů z více než šedesáti zemí, a získala tak cenu za vývoj inovativní aplikace. Díky výhře jejich práce získala na popularitě, přicházející reakce však nebyly pouze
pozitivní. „Myslím, že nejvíc negativních zpráv jsme dostaly, když Irish Times oznámily, že jsme postoupily do finále. Lidé psali, že nejsme Irky a nezasloužíme si reprezentovat zemi,“ říká jedna z výherkyň. Dodává ale, že nenávistné komentáře je od jejich snů a cílů rozhodně neodradí. Více o aplikaci i o tom, jakým předsudkům mladé vědkyně čelí, zjistíte zde.
V Česku se ztrácejí vysokoškolačky. Mizí z trhu práce
Pokud žena vystuduje v Evropě vysokou školu, její šance najít uplatnění na trhu práce se ve srovnání se středoškolačkou výrazně zlepšují. Pro Češky to ale tak docela neplatí – podle analýz Českého statistického úřadu jsou počty českých pracujících vysokoškolaček nižší než v Evropě, a to téměř o 10 %. „Velmi vysoké rozdíly najdeme ještě na Slovensku a v Maďarsku, kde je také velmi dlouhá mateřská a rodičovská dovolená. Vysvětlení se tedy nabízí a je spojeno s vnímáním tradičních rolí pro obě pohlaví, rodinným životem a také s tím spojenou legislativou,“ vysvětluje Dalibor Holý z ČSÚ. Legislativa totiž nenahrává tomu, aby vznikaly částečné úvazky, které by ženám umožnily vrátit se z rodičovské do zaměstnání rychleji. Důvodů, proč vystudované ženy v Česku tolik nepracují, je ale prý více. Přečtěte si o nich zde.